Stát chce dávky na bydlení posílat rovnou do fondu oprav a na úhradu nákladů, ne pronajímatelům bytů. Reaguje tak na situace, kdy majitelé pronajímají byty sociálně slabým, nadsazují zálohy na služby a inkasují pak přemrštěné dávky. Poplatky ale přitom nehradí a skládat se tak na ně musejí vlastníci ostatních bytů. Vzniknout by také měly stavební a hygienické standardy, aby byty nebyly přeplněné, zdemolované a plné hmyzu.
Problém takzvaného obchodování s chudobou se podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) začíná z ubytoven přesouvat do bytů: „Máme tady obchodníky s chudobou, kteří na jedné straně nadsazují zálohy na služby na násobky běžných částek, a na to prostřednictvím lidí, které ubytovávají, inkasují naprosto přemrštěné dávky.“
Vláda proto ve středu schválila návrh, jak situaci lidí v ghettech zlepšit. Přesměrování dávek na bydlení by podle Dienstbiera mělo zabránit narůstání dluhů nájemníků za byt a také zhoršování vztahů v domě. Vzniknout by měla také cenová mapa, která by jasně říkala, jaké jsou nájmy a ceny elektřiny po republice.
Hygienici by mohli vstoupit do bytů i bez majitele
Dienstbier také navrhuje stanovení stavebních a hygienických standardů. Týkají se třeba toho, kolik lidí by mohlo na určité ploše žít. Některé byty jsou totiž přelidněné. „Potřebujeme pravidla, jak můžeme regulovat byty. To, jak mají vypadat, když do nich dáváme dávku ze státního rozpočtu,“ dodala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Ve vyloučených lokalitách bývá problém i s hmyzem a hlodavci. Řešení by usnadnilo, pokud by hygienici mohli do bytů vstoupit bez přítomnosti majitele. Nutné je také zajistit úhradu nákladů za dezinsekci nebo deratizaci.
Ministerstva, kterých se opatření týkají, mají do 31. října zpracovat návrh řešení problémů včetně harmonogramu a odhadu nákladů. V Česku je 606 sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žije až 115 000 lidí potýkajících se s chudobou. Loni stát ve formě příspěvků na bydlení vyplatil před devět miliard korun, což je o tři sta milionů víc než rok před tím.
Čtyři měsíce v ghettu na vlastní kůži
Zlepšit situaci v ghettech se snaží i Agentura pro sociální začleňování. Ve Varnsdorfu nyní končí sociální experiment, který měl pomoci problémovému sídlišti. Kovářskou ulici přirovnávají místní k tlakovému hrnci před výbuchem. Na čtyři měsíce se proto do ghetta nastěhovala zaměstnankyně agentury Radka Vepřková.
Kdysi klidné sídliště se začalo měnit po nepokojích v roce 2011. Z ubytoven se sem stěhovali sociálně slabí. Starousedlíci proto byty začali prodávat a přicházely tak další chudé rodiny. Během pěti let vzniklo ghetto. Stále zde žije asi 10 procent původních obyvatel. Většinou jsou to ale důchodci, které příbuzní kvůli novým sousedům nechtějí navštěvovat. Starousedlíci žijí i přes ulici. Rádi by odešli, jejich domy jsou ale prý neprodejné.
Vepřková vypracovala z pobytu analýzu a vedení města radí, aby se problémové byty pokusilo získat zpět. Většinu z nich vlastní dva lidé. „S jedním majoritním vlastníkem už jsme začali jednat. Byty samostatně se pohybují od třiceti do sto tisíc,“ uvedl místostarosta Varnsdorfu Josef Hambálek (ANO). Analýzu chce radnice použít i jako podklad pro získání dotací na sociální služby, které tu chybí.
Radka Vepřková by se nyní ráda přestěhovala jen o pár kilometrů dál. Řešení chce pomoci najít i v problémové části Rumburku.
