Jak zlepšit soužití na problémovém sídlišti ve Varnsdorfu? Experiment by mohl napovědět. Na zhruba půl roku se do jednoho z bytů nastěhovala zaměstnankyně Agentury pro sociální začleňování Radka Vepřková. Zatím to podle ní není takové, jak se říká.
Na zkoušku se Radka Vepřková rozhodla žít tam, odkud ostatní utíkají. Situaci na problematickém sídlišti ve Varnsdorfu přirovnává místostarosta Josef Hambálek (ANO) k papiňáku. „Vždycky je jenom otázka, jak se to daří odpustit, aby papiňák nevybouchl,“ dodal. Vepřková tu stráví zhruba půl roku a má se pokusit zjistit, co by soužití v oblasti pomohlo.
V půjčeném bytě toho moc nemá. Čas stejně tráví na chodbách a venku mezi lidmi. Přiznává, že její blízcí o ni mají strach. „Ten se samozřejmě trošku přenáší i na mě,“ připouští. Na druhou stranu je to pro ni ale pro začátek milé překvapení. „Zatím to není takové, jak se říká,“ prohlásila. Čeká, že experiment změní i ji. „Více se poznáte a třeba si více vážíte věcí, které máte v Praze,“ podotkla.
Sedm z deseti obyvatel je nových
Nájemníky na sídlišti jejich bydlení přiliš netěší. Mluví se o tom, že jsou v prostorách štěnice nebo švábi. Zaznívají i názory, že by odsud raději utekli. Nemají ovšem na kauci, kterou jinde majitelé bytů požadují. Za byt 1+1 tady platí 11 tisíc korun měsíčně, většinou z dávek.
Sedm z deseti obyvatel sídliště jsou nově přistěhovaní, maximálně tu žijí asi tři roky. Po nepokojích v roce 2011 sem utíkali lidé z ubytoven, před kterými se demonstrovalo. Starousedlíci zase začali ostatní byty masivně prodávat, takže se do nich stěhovali další sociálně slabí, a to i z jiných měst. Lidé žijící přes ulici zase po městu chtějí, aby jejich domky koupilo.
