Jak zlepšit soužití na problémovém sídlišti ve Varnsdorfu? Experiment by mohl napovědět. Na zhruba půl roku se do jednoho z bytů nastěhovala zaměstnankyně Agentury pro sociální začleňování Radka Vepřková. Zatím to podle ní není takové, jak se říká.
Hledání řešení zevnitř: Antropoložka se nastěhovala na problémové sídliště
Na zkoušku se Radka Vepřková rozhodla žít tam, odkud ostatní utíkají. Situaci na problematickém sídlišti ve Varnsdorfu přirovnává místostarosta Josef Hambálek (ANO) k papiňáku. „Vždycky je jenom otázka, jak se to daří odpustit, aby papiňák nevybouchl,“ dodal. Vepřková tu stráví zhruba půl roku a má se pokusit zjistit, co by soužití v oblasti pomohlo.
V půjčeném bytě toho moc nemá. Čas stejně tráví na chodbách a venku mezi lidmi. Přiznává, že její blízcí o ni mají strach. „Ten se samozřejmě trošku přenáší i na mě,“ připouští. Na druhou stranu je to pro ni ale pro začátek milé překvapení. „Zatím to není takové, jak se říká,“ prohlásila. Čeká, že experiment změní i ji. „Více se poznáte a třeba si více vážíte věcí, které máte v Praze,“ podotkla.
Sedm z deseti obyvatel je nových
Nájemníky na sídlišti jejich bydlení přiliš netěší. Mluví se o tom, že jsou v prostorách štěnice nebo švábi. Zaznívají i názory, že by odsud raději utekli. Nemají ovšem na kauci, kterou jinde majitelé bytů požadují. Za byt 1+1 tady platí 11 tisíc korun měsíčně, většinou z dávek.
Sedm z deseti obyvatel sídliště jsou nově přistěhovaní, maximálně tu žijí asi tři roky. Po nepokojích v roce 2011 sem utíkali lidé z ubytoven, před kterými se demonstrovalo. Starousedlíci zase začali ostatní byty masivně prodávat, takže se do nich stěhovali další sociálně slabí, a to i z jiných měst. Lidé žijící přes ulici zase po městu chtějí, aby jejich domky koupilo.