Praha - Poslanci se dnes zabývali případem českého páru, kterému v Norsku před třemi lety odebraly úřady dvě děti. Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) v této věci interpelovala několik ministrů, aby se postavili na stranu české matky a pomohli jí v boji s tamními úřady. Během uplynulých tří let žádná z předchozích vlád s norskou stranou nejednala a řešení přenechávaly tamním soudům. Případ má nyní na stole i Evropský soud pro lidská práva.
Eva Michaláková se do Norska přestěhovala s teď už bývalým manželem před několika lety. Tehdy pětiletého Denise a dvouletého Davida jim norská sociální služba odebrala v květnu 2011 na základě oznámení učitelek ze školky, které měly podezření na pohlavní zneužívání.
Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. Od roku 2011 přesto chlapci žijí v pěstounské péči, navíc každý zvlášť. S matkou se mohou vidět dvakrát do roka na dvě hodiny. „Na schůzkách mám zakázáno mluvit s dětmi česky, když přijdou, nesmím sama vyvinout iniciativu k objetí,“ řekla matka dětí České televizi. Boj ale nezvdala a začala vše řešit s norskými soudy, ty ovšem její odvolání odmítly. Loni v listopadu se proto obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Sobotka nařídil dotčeným ministerstvům audit
V Česku nabídla ženě pomoc poslankyně Jitka Chalánková. Na ministry se kvůli případu obrátila už několikrát. Při interpelacích v březnu uvedla, že „české úřady neudělaly pro matku dětí, která usiluje o jejich vrácení, nic“. Dosavadní vývoj v Norsku označila za „justiční přehmat norského státu“. Její dnešní interpelace si Eva Michaláková přijela z Norska poslechnout osobně. Podle Chalánkové „vše nasvědčuje tomu, že šlo o vykonstruované udání zaměstnanců místní mateřské školky s jasným cílem rodiče poškodit, či se jim snad dokonce pomstít za upozorňování na laxní přístup zaměstnanců školky při péči o děti“. České orgány by podle poslankyně měly případu věnovat větší pozornost.
Premiér Bohuslav Sobotka už nařídil dotčeným resortům audit: „Speciálně bych v této věci na příští schůzi vystoupil a seznámil bych Poslaneckou sněmovnu s kroky, které byly učiněny.“ Případ se táhne už tři roky a týká se tedy tří českých vlád. Česko ale zatím norské úřady nekritizuje za to, že děti rodičům odebraly, ale za to, že jsou oddělené a s rodinou mají minimální kontakt. Dostat je do ČR by mohl ministr zahraničí pomocí diplomatické ochrany - tento institut se ale používá výjimečně. Vláda může lobovat i u Evropského soudu pro lidská práva.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek Chalánkové už dříve odpověděl, že české velvyslanectví v Norsku žádalo tamní ministerstvo zahraničí nótou o vysvětlení. Norská strana ale sdělila, že český stát se řízení neúčastní, proto mu nemůže dávat informace. Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové se české orgány kauze věnují průběžně dostatečně a stále. Uvedla ale, že dá znovu prozkoumat, jestli byly vyčerpány veškeré možnosti.
U tělesných trestů platí v Norsku nulová tolerance
Norsko je při podezření na týrání nebo zneužívání dětí nekompromisní. U tělesných trestů platí nulová tolerance. „Jevy, které my ještě zdaleka nepovažujeme za patologické, tak norský systém už ano,“ uvedl Zdeněk Kapitán z Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí. Podobně přísní jsou i sociální pracovníci ve Velké Británii. Za poslední roky odebrali Čechům, kteří tam žijí, okolo stovky dětí. V drtivé většině případů měli i vážné důvody. Jak ale upozornili loni Reportéři ČT, jsou i případy, kdy se úředníci mýlí a odebrání přesto skončí adopcí.
