Nezaměstnanost v březnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta. Bez práce bylo 252 873 lidí, zhruba o 10 500 méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé nabízeli 360 168 volných míst, jejich počet tak mírně klesl. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce. Loni v březnu byla nezaměstnanost v Česku 4,2 procenta.
S příchodem jara začínají sezonní práce. „Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví a v logistice. Dlouhodobý zájem mají i o kvalifikované řemeslníky a výrobní dělníky. Zároveň roste zájem ze strany měst a obcí o pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací,“ komentuje data generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon.
Situace v dalších měsících bude podle úřadu záviset mimo jiné na vývoji války na Ukrajině. Podle dostupných údajů nastoupilo od zahájení ruské invaze k zaměstnavatelům v Česku více než 12 600 Ukrajinců. Nejčastěji na pozice ve výrobě, v logistice či ve službách. V evidenci úřadů práce je momentálně dalších téměř 8400 ukrajinských běženců.
Podle Najmona stále platí, že do Česka přicházejí především ženy s dětmi, které v první řadě řeší zajištění péče o potomky a ubytování. Následně se pak zajímají o možnost výdělku. Vyhledávají spíše krátkodobé pracovní poměry, protože věří, že se brzy vrátí domů. „Proto i v případě, že mají vyšší nebo specializovanou kvalifikaci, projevují zájem například i o manuální profese. S ohledem na děti také dávají přednost jednosměnným pracovním příležitostem,“ dodává Najmon.
Nejvyšší čísla mezi regiony hlásí Ústecký kraj
Nejvyšší nezaměstnanost byla v březnu v Ústeckém kraji, kde dosahovala 5,2 procenta. V Moravskoslezském to bylo pět procent a v Karlovarském čtyři procenta. Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, kde činil podíl lidí bez práce 2,4 procenta. Následují Praha, jižní Čechy a Zlínský kraj, kde je míra nezaměstnanosti shodně 2,6 procenta.
Mezi okresy je nejvyšší podíl lidí bez práce na Karvinsku, a to 8,4 procenta. Na Mostecku činí 6,4 procenta, na Bruntálsku 6,3 procenta a na Chomutovsku 6,2 procenta. Naopak v okrese Praha-východ je nezaměstnanost 1,1 procenta, nejméně v Česku. Pod dvě procenta se vešly ještě okresy Praha-západ, Pelhřimov, Benešov a Rychnov nad Kněžnou.
Na jedno pracovní místo připadá v Česku průměrně 0,7 uchazeče. Nejvíce je to na Karvinsku, a to 9,5 uchazeče. Bez práce byli v březnu nejčastěji zájemci s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním.
Věková struktura uchazečů zůstává podobná
Z celkového počtu evidovaných uchazečů tvořily 51,9 procenta ženy. Průměrný věk nezaměstnaných byl v březnu 43,9 roku, zatímco loni to bylo 42,9 roku. „Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. Také během uplynulých dvanácti měsíců došlo pouze k mírným změnám,“ uvádí úřad.
Novou práci získalo v březnu 29 273 lidí. Nejčastěji našli uplatnění jako pomocníci ve výrobě, pracovníci v maloobchodě a velkoobchodě, řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, administrativní pracovníci, uklízeči a pomocníci v domácnostech, obsluha pojízdných zařízení, montážní dělníci výrobků a zařízení nebo řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v březnu 81 832 lidí, což je necelá třetina uchazečů o zaměstnání. V průměru brali 9131 korun. Podporu nižší než 4500 korun dostávala čtvrtina lidí.
Ministerstvo financí se domnívá, že by se nezaměstnanost mohla letos snížit z původně odhadovaných 2,8 procenta na 2,5 procenta.
Analytici: Ukrajinští uprchlíci zatím trhem práce nehýbou
Podle analytiků se na trhu práce v Česku zatím obavy ze situace na Ukrajině neprojevily, vliv neměl ani příchod uprchlíků. Nezaměstnanost podle nich klesla díky sezonním pracím. „V jarních měsících se obsazují pracovní pozice, které v zimě nebylo možné vykonávat,“ říká analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.
„Ve vzduchu visí riziko stagflace, nezaměstnanost však stále klesá,“ komentuje hlavní ekonom Deloitte David Marek. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu po sezonním očištění činí pouze 3,2 procenta a je nejnižší od března 2020, upozorňuje. Celkový počet uchazečů o zaměstnání i počet dosažitelných uchazečů dále rychle klesá a výrazně zaostává za počty volných pracovních míst. Zatímco loni v březnu byl rozdíl mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce zhruba 50 tisíc pracovních míst, letos je to již 130 tisíc, připomíná.
„Počet nezaměstnaných se meziměsíčně snížil o více než deset tisíc. To bylo sice více než v březnu předchozích dvou covidových let, ale méně než kdykoliv předtím od roku 2013,“ podotýká analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Příchod uprchlíků z Ukrajiny s tuzemským pracovním trhem podle něj viditelně nezahýbal. „Případů odchodu pracovníků z Ukrajiny, kteří byli v Česku již před válkou, není tolik, aby vyvolával hluboké obavy. Naopak z uprchlíků před válkou začal v Česku pracovat zatím jen zlomek,“ dodává.
Český trh práce tak zůstává silně utažený, míní analytička Komerční banky Jana Steckerová. Otázkou podle ní je, jak se v jeho dalším vývoji odrazí nižší hospodářský růst, který sebou současná geopolitická situace nese, i příchod uprchlíků z Ukrajiny. Vzhledem k vyšší nabídce sezonních prací může podle ní podíl nezaměstnaných v jarních měsících ještě nepatrně poklesnout. „V následujících letech však očekáváme, že nezaměstnanost začne mírně stoupat,“ předesílá.
