Nemocnice v Liberci přijala pacienty s otravou krve. Byli po operaci ve Frýdlantu

Nahrávám video

Krajská nemocnice v Liberci přijala od středy devět lidí s otravou krve. Tito pacienti podstoupili v minulých dnech operační zákroky v soukromé nemocnici ve Frýdlantu. Co otravu způsobilo, se zatím neví.  Posledního pacienta přivezli do Liberce ve čtvrtek odpoledne poté, co se u něj po operaci ve Frýdlantu zdravotní stav zhoršil. Příznaky má obdobné, ale méně závažné.

Krajská nemocnice v Liberci přijala od středy devět lidí s otravou krve, jeden byl umístěn v nemocnici v Jablonci nad Nisou.

„Pacienti byli do liberecké nemocnice převezeni s těžkým septickým šokem, tedy otravou krve. Jde o muže a ženy všech věkových kategorií a jejich stav je vážný, nicméně nikdo z nich není v ohrožení života,“ uvedla ve čtvrtek po půl druhé odpoledne redaktorka České televize Alena Pospíšilová. 

„Museli jsme kvůli tomu vyhlásit částečně krizový režim na ARO, povolat personál, odložit plánované operace napříč nemocnicí a staráme se o tyto pacienty,“ uvedl k příjmu pacientů mluvčí krajské nemocnice v Liberci Václav Řičář. V Liberci jsou na oddělení ARO podle něj čtyři pacienti, další tři na JIP.

„Jablonec nám vypomohl a převzal jednoho pacienta na JIP,“ řekl Řičář. Devátý pacient, který byl ve čtvrtek do Liberce přijat jako poslední, je na pozorování. „Příznaky má podobné, byť s daleko méně intenzivnějším průběhem. Je pod lékařským dohledem,“ dodal mluvčí liberecké nemocnice.

Frýdlantská nemocnice uzavřela operační sál. Co otravu způsobilo, zjišťuje. „Vysvětlení zhoršení stavu pacientů by měly přinést testy, na jejichž výsledky všichni čekáme,“ informovala mluvčí Nemocnice Frýdlant Dita Fuchsová.

O chybu personálu se zřejmě nejednalo

Všichni pacienti s otravou byli operováni v tomto týdnu. Operace, převážně chirurgické zákroky, ale i gynekologické, prováděly různé operační týmy, různí lékaři, různé sestry, a není tedy pravděpodobné, že by se jednalo o selhání zdravotnického personálu. Jedno ale všechny zákroky mají společné. „Byly prováděny na jednom operačním sále a jedním anesteziologickým přístrojem,“ řekl ředitel Nemocnice Frýdlant Jiří Madar. 

S jistotou může podle ředitele nemocnice říct, že otravu nezpůsobila infekce z operační rány. Nejasností je ale celá řada, rozbory v laboratořích zaberou tři dny.

Před všemi operacemi podle mluvčí nemocnice prošly přístroje i podávané látky standardními testy. „Po kontrole odbornou firmou již víme, že přístroje byly zcela v pořádku,“ uvedla mluvčí s tím, že operační sál zůstane uzavřený do doby, než se podaří odhalit příčinu. „Nic podobného se v Nemocnici Frýdlant dosud nestalo,“ dodala. Frýdlantská nemocnice podala trestní oznámení na neznámého pachatele.

Nahrávám video

Podle ministerstva zdravotnictví stojí za otravou zřejmě kontaminace či závadné složení anestetika. „Složení anestetika je v tuto chvíli vyšetřováno Státním zdravotním ústavem na bakteriologii a toxikologii,“ uvedla v tiskovém prohlášení ministerská mluvčí Gabriela Štepanyová. Zároveň jsou ale podle ní v rámci epidemiologického šetření prověřovány i další možné příčiny.

„Nejde v tuto chvíli s úplnou jistotou říci, jakou formou byli nakaženi,“ dodal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj se mohla chyba stát například i při ředění anestetika; případ za systémové selhání nepovažuje.

„Takové případy se nestávají běžně. Pokud má devět pacientů sepsi, to je velmi závažná záležitost,“ dodal s tím, že některé výsledky rozborů by mohly být jasné v pátek. „Pokud se zjistí, kdo to způsobil, zda to byla chyba při technologické přípravě, postih by tam samozřejmě mohl být,“ uvedl bez bližších podrobností Prymula.  

Nemocnice v oslabení

Nemocnice Frýdlant patří od roku 2013 do skupiny EUC (dříve Euroclinicum) a dlouhodobě se potýká s nedostatkem lékařů. V roce 2015 kvůli tomu uzavřela lůžkové interní oddělení a přeměnila ho na lůžka následné péče. Od dubna 2016 přestala v nemocnici fungovat akutní interní ambulance a od letošního července nezajišťuje ani pohotovostní službu.

Ještě před pěti lety mělo zařízení 126 lůžek, dnes jich zůstává 80, z toho 35 je akutních a 45 následné péče. Liberecký kraj chce nejpozději do konce června 2019 Nemocnici Frýdlant převzít, a zajistit tak zdravotní péči pro zhruba pětadvacet tisíc obyvatel Frýdlantského výběžku. Otrava krve, kvůli které museli devět pacientů po operaci ve Frýdlantu převézt do nemocnic v Liberci a Jablonci nad Nisou, na tom nic nemění.

Jednání budou pokračovat, nyní se odehrává oceňování nemocnice, které pro kraj dělá najatá externí firma, řekl ve čtvrtek hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Do jaké míry může kauza ovlivnit hodnotu nemocnice, nechtěl spekulovat.

„Nemám žádné podrobné informace, co je příčinou zdravotních problémů pacientů a spekulovat nechci. Přeji všem co nejrychlejší uzdravení, a taky aby se přišlo na to, co způsobilo ten problém,“ dodal hejtman.

Kraj by měl nemocnici koupit. Maximálně za 30 milionů

Areál frýdlantské nemocnice patří městu.  Aby kraj nemusel ve Frýdlantském výběžku vybudovat třetí stanoviště záchranné služby, měla by v rámci dohody péči pro zhruba 25 tisíc obyvatel regionu zajistit Krajská nemocnice Liberec. Nemocnici by měla koupit maximálně za 30 milionů korun. Počítá s tím memorandum o zajištění péče, na němž se dohodly Liberecký kraj, město Frýdlant a obě nemocnice.

Nemocnici Frýdlant chce kraj, který je majoritním vlastníkem Krajské nemocnice Liberec, převzít do poloviny příštího roku.

Město Frýdlant se jako vlastník areálu zavázalo investovat více než tři miliony korun do přípravy projektu rekonstrukce areálu a dalších nejméně 25 milionů investuje do jeho realizace. Objekty už modernizaci nutně potřebují.

Ani pro Liberecký kraj nebude péče bez finančních nároků. V memorandu se kraj zavázal nejméně po dobu deseti let ročně na zajištění lékařské služby první pomoci ve Frýdlantském výběžku dávat pět milionů korun. Na financování služby by se však měly podílet i obce Frýdlantska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy jsou po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy je po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Jihomoravští hasiči mají desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 23 mminutami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 43 mminutami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 4 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.