Brno – Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) byla Klausova novoroční amnestie představitelů společnosti H-System v pořádku. Celkem soud zamítl čtyři stížnosti žalobců na amnestii, které označil za nepřípustné a vůbec se nezabýval jejich podstatou. Stíhání tak nebudou pokračovat a akt amnestie zůstane v platnosti. Díky amnestii dnes skončilo také stíhání fotbalového funkcionáře Chvalovského, o jeho zastavení rozhodl pražský městský soud.
Státní zástupci z obou státních zastupitelství podali stížnosti jako další řádný opravný prostředek, což trestní řád nepřipouští. „Stížnost byla ve všech čtyřech případech zamítnuta jako nepřípustná, protože v tomto případě není státnímu zástupci daná možnost podat další řádný opravný prostředek. Nejvyššímu soudu proto nezbylo nic jiného, než stížnosti zamítnout, aniž by se mohl zabývat stížnostními námitkami státního zástupce,“ uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.
Přestože státní zástupci chtěli hlavně chránit poškozené v těchto kauzách, nemohl toto Nejvyšší soud podle Knötiga zohlednit. „Nejvyšší soud nemůže reagovat a pracovat na přání veřejnosti, i kdyby ta přání byla sebelogičtější. Je tady trestní řád a Nejvyšší soud, stejně jako jiné soudy, je vázán těmito předpisy a musí postupovat v souladu s ním. V tomto případě byl tedy přístup státních zástupců takový, že Nejvyššímu soudu nezbylo nic jiného než zamítnout, aniž by se čímkoliv jiným zabýval,“ uvedl Knötig.
Blažek: Rozhodnutí NS je třeba respektovat
Ve třech případech šlo o zločin podvodu, v jednom případě pak o zločin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby. O zastavení trestního stíhání v těchto kauzách rozhodovaly vrchní soudy. „NS konstatoval, že trestní řád v tomto procesním stádiu už žádnou takovou stížnost neumožňuje, neboli státní zástupce nemá možnost podat další řádný opravný prostředek. Jestliže NS řekl, že stíhání nebudou pokračovat, rozhodnutí je třeba respektovat,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek.
Do sporných případů by teoreticky mohl promluvit ještě Ústavní soud. Není však jisté, zda by se případnými stížnostmi věcně zabýval. Žalobci se na něj obrátit nemohou, právo podat stížnost ale náleží třeba lidem, kteří v zastavených kauzách figurovali jako poškození. ÚS už eviduje několik stížností souvisejících s amnestií.
Verdikt se dotknul případu H-System
Mezi zastavenými řízeními, která se žalobci pokoušeli zpochybnit, byl také případ H-Systemu; jedná se o jednu z největších a nejznámějších podvodných kauz v novodobé historii Česka. Počátkem 90. let do H-Systemu investovali lidé, kteří si chtěli pořídit nové bydlení, slíbených domů se však většinou nedočkali. Po amnestii se justice přestala zabývat podílem tří aktérů případu - Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Už dříve dostal dvanáctiletý trest vězení šéf H-Systemu Petr Smetka, na nějž amnestie nedopadla.
Podle právní zástupkyně poškozených v kauze H-System Hany Marvanové ale případ definitivně ukončen není. Nejvyšší soud by se měl zabývat také dovoláním nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ohledně Vítka, Eliáše a Tůmy. „My vyčkáme na toto rozhodnutí a podle něj potom budeme postupovat dál,“ řekla Marvanová. Nyní zamítnuté podněty jsou stížnosti proti zastavení z vrchních státních zastupitelství.
Marvanová se také domnívá, že by se nyní měla amnestií zabývat vláda. Návrh na osvobození od soudních poplatků pro poškozené nepovažuje za dostatečné řešení: „Je to výsměch, aby se museli znovu léta domáhat odškodnění u civilních soudů.“ Podle Marvanové navíc soudní poplatky nejsou jedinou částkou, o kterou by lidé přišli v případě, že se náhrady škody nedomohou. Více zaplatí například na nákladech soudního řízení.
Sporný druhý článek:
Za druhý článek amnestie čelil exprezident Klaus kritice. Prezident konkrétně nařídil zastavení pravomocně neskončených trestních stíhání, pokud od jejich zahájení uplynulo k 1. lednu 2013 více než osm let. Výjimkou byly kauzy, v nichž hrozil vyšší než desetiletý trest. K 15. únoru 2013 se tak zastavilo 327 trestních stíhání včetně řady případů hospodářské kriminality.
Ústavní soud obdržel návrh na zrušení tohoto článku. Odmítl jej, ale naznačil, že by se amnestie nemusela vztahovat například na podezřelé, kteří se vyhýbali trestnímu stíhání.
Případ fotbalového šéfa Chvalovského končí
Konec stíhání se nově týká také fotbalového bosse Františka Chvalovského; pražský městský soud dnes kvůli amnestii zastavil stíhání jeho i čtyř dalších lidí, kteří čelili obžalobě ze stamilionových úvěrových podvodů. O dalším osudu trestního stíhání někdejšího předsedy Českomoravského fotbalového svazu rozhodoval v neveřejném zasedání senát soudce Kamila Kydalky.
Městský soud v Praze původně Chvalovskému v červnu 2011 udělil desetiletý trest vězení, odvolací pražský vrchní soud však tento rozsudek loni zrušil a nařídil, aby se Kydalkův senát kauzou znovu zabýval. Kydalka v lednu projednávání Chvalovského kauzy přerušil a obrátil se na Ústavní soud. Dospěl totiž k názoru, že novoroční prezidentské amnestie, která zastavila i trestní stíhání přesahující osm let, je protiústavní. Ústavní soud však jeho stížnost odmítl.
