Nejvíce nehod se stane v Praze, ale umírá při nich nejméně lidí

Praha - Nejvíc dopravních nehod se ve srovnání s ostatními kraji stane v Praze, umírá při nich ale nejméně lidí. Vyplývá to z policejních statistik. Za první letošní pololetí zemřelo na pražských silnicích 18 lidí, tedy shodně jako ve stejném období loni. V minulém roce přitom počet obětí oproti roku 2006 poklesl v Praze o 41 procent, uvedl tiskový odbor pražské radnice.

Magistrát to spojuje s akcí městské policie Sto bezpečných míst, při které kontroluje na vybraných úsecích dodržování rychlosti. Podle prvního náměstka primátora Rudolfa Blažka (ODS) klesl počet dopravních přestupků za prvních šest měsíců ve srovnání se stejným loňským obdobím o čtvrtinu. „To je pokles mimořádně výrazný. Přitom současně v měřených úsecích narostl meziročně počet projíždějících aut o osm milionů vozů,“ uvedl Blažek.

Pražští strážníci v rámci projektu Sto bezpečných míst zjistili za prvních  šest měsíců roku celkem 6715 přestupků nedodržením rychlosti. Nejvíce jich bylo v Praze 14, kde překročilo rychlost 814 řidičů. Naopak nejméně jich bylo v Praze 7, na příliš velkou rychlost tu doplatilo 102 řidičů.

Praha i další obce v těchto týdnech protestují proti tomu, že zákon o reformě policie má po zásazích ve sněmovně od příštího roku odebrat městským strážníkům možnost měřit rychlost.

V prvním pololetí odhalili pražští strážníci pomocí mobilních radarů nebo přístrojů zabudovaných v automobilech celkem téměř 110 000 případů  překročení povolené rychlosti. Necelých 90 000 řidičů rychlost překročilo o méně než 20 kilometrů za hodinu. O 40 kilometrů v hodině rychleji, než
povolovaly předpisy, jelo přes 1300 řidičů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SZIF dál vyplácí podporu Agrofertu a zpracovává žádosti, píše iRozhlas

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dál vyplácí podporu holdingu Agrofert a nepřerušil ani zpracovávání dalších žádostí, informoval server iRozhlas.cz. Evropská komise (EK) přitom firmám z holdingu pozastavila proplácení části unijních dotací, jelikož premiér Andrej Babiš (ANO) se podle EK nachází v potenciálním střetu zájmů.
před 9 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Zastupitelé obcí rozhodují o hazardu, některých školách či silnicích

Obce mají celou řadu pravomocí, kterými mohou ovlivňovat každodenní život svých obyvatel – starají se o školy, některé silnice nebo vydávají obecní vyhlášky, kterými mohou určovat různá místní pravidla. Pomocí vyhlášek například na území svých obcí zastupitelstva zakazují hazard nebo rozhodují o pravidlech pro pohyb psů. O čem všem zastupitelstva mohou rozhodovat a kde jejich možnosti končí?
před 43 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senát má roli pojistky či „opraváře zmetků“

Odborníci Senát často označují jako demokratickou pojistku nebo strážce ústavy, který má vyvažovat moc Poslanecké sněmovny. Senát ale čelí i kritice, že jeho existence je zbytečná. Svou roli garanta politické stability horní komora zatím nemusela zcela naplnit, ale nejvíce se k ní přiblížila v roce 2013 po pádu vlády. Od prvních voleb do Senátu je to letos třicet let.
před 43 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co vše volby v Senátu mění

Česko čekají 9. a 10. října senátní a komunální volby. V prvních jmenovaných budou voliči rozhodovat o složení třetiny jednaosmdesátičlenné horní komory parlamentu. Ačkoliv jednání Senátu zpravidla nebývají tak sledovaná jako schůze Poslanecké sněmovny, hraje i horní komora v tuzemském politickém systému významnou roli. Mezi její kompetence patří mimo jiné navrhování zákonů či přijímání zákonných opatření, je-li sněmovna rozpuštěna. Horní komora se ovšem od té dolní v mnoha ohledech liší. Jak Senát funguje i jaká má specifika, přibližuje tento článek.
před 43 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Obec, kraj i speciální zákon. Postavení Prahy se od ostatních obcí liší

Orientovat se ve struktuře, správě a postavení hlavního města Prahy může být komplikované i pro obyvatele metropole. Praha se dělí na 112 katastrálních území, 57 městských částí, 22 správních obvodů a deset obvodů. Toto členění do značné míry ovlivňuje i to, jakým způsobem je hlavní město řízeno. Praha je totiž zároveň obcí i krajem, což jí mezi ostatními tuzemskými sídly dává specifické postavení.
před 43 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Co se stane po volbách do zastupitelstev obcí

Voliči po čtyřech letech opět rozhodnou o složení zastupitelstev měst a obcí. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 10. října ve 14 hodin. ČT přináší přehled toho, co se děje od skončení voleb do nástupu nového vedení měst a obcí.
před 44 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Křížkování kandidátů v komunálních volbách

Voliče čekají 9. a 10. října komunální volby, ve kterých rozhodnou o složení zastupitelstev obcí a měst po celé republice. Volič má k dispozici tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva se v jeho obci volí. Ty může libovolně rozdělit mezi celou stranu nebo jednotlivé kandidáty, a to i napříč stranami. Tomuto principu se říká křížkování nebo panašování. Systém je tedy jiný než kroužkování při sněmovních volbách.
před 44 mminutami

PŘEHLEDNĚ: Senátní volby krok za krokem

Souběžně s volbami do zastupitelstev obcí budou Češi v pátek 9. a v sobotu 10. října rozhodovat také o složení třetiny Senátu. O svých zástupcích do horní komory mohou hlasovat v 27 volebních obvodech. Voliči nikoho nekroužkují, každý kandidát bude mít vlastní hlasovací lístek, který bude mít v prvním kole žlutou barvu. Pokud žádný kandidát v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu, rozhodne se o vítězi mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů ve druhém kole o týden později.
před 44 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.