Praha – V Česku propukl poprask kolem prasečí chřipky. Lidé stále nevědí, zda se nechat očkovat, nebo ne. Sám prezident Václav Klaus tuto nemoc považuje za banální a postavil se proti povinnému očkování vojáků. Vakcín bylo v Česku nejprve málo, nyní přebývají kvůli nedostatečnému zájmu o očkování ze strany rizikových skupin, jimž byla vakcinace doporučena, a volný prodej vakcín zatím není možný. Obavy jsou především z neprověřeného vlivu na zdraví. Dnes onemocněl prasečí chřipkou i největší zastánce očkování - hlavní hygienik Michael Vít. Ten se nechal očkovat jen proti sezónní chřipce, protože státní úředníci měli být očkováni až v průběhu třetí vlny vakcinace. Nařízené očkování proti viru H1N1 se zatím v Česku nechystá.
Podle prvního náměstka ministryně zdravotnictví Marka Šnajdra byli nejprve očkováni rizikoví zdravotníci. Šlo především o to, aby bylo ministerstvo v případě masivní pandemie schopné situaci zvládnout. V druhé vlně přišli na řadu chroničtí pacienti. „Úředníky a politiky jsme nechali až na třetí vlnu. Zbytek ministerstva tedy bude očkován během 14 dnů,“ prohlásil Šnajdr. On sám byl také očkován pouze na sezónní chřipku, což podle něj může zmírnit riziko onemocnění virem H1N1.
Šnajdr doporučuje očkování proti sezónní chřipce
„Riziko onemocnění virem H1N1 nelze při očkování proti sezónní chřipce vyloučit absolutně, ale lze ho zmírnit.“
Zpochybnění účinnosti vakcíny je podle Šnajdra nemístné. „V oblasti vakcinace platí přísné klinické zkoušení. Vakcína je složitě testována a pravidelně hlídána. Je to celosvětově vědecky přísný proces,“ řekl Šnajdr. Nežádoucí účinky jsou podle něj minoritní. Lidé neumírají na vir jako takový. „Pokud se virus zkombinuje s nějakou jinou chorobou, tak ji umocní a způsobí následné úmrtí,“ podotkl náměstek. Rizikovými skupinami jsou hlavně astmatici, kardiaci či lidé obézní.
V Česku zatím prasečí chřipce podlehlo 95 lidí, zatímco na běžnou chřipku ročně zemře kolem 2000 lidí. Pandemie ale podle Šnajdra znamená spíše masové šíření nemoci v krátké době než vysokou úmrtnost. Nikdo také neznal klinický průběh prasečí chřipky. Očkování nebude nařizováno. „Vakcinační strategie, kterou ministerstvo přijalo, je ryze dobrovolná,“ tvrdí Šnajdr. Jedinou výjimkou byla armáda, kde funguje jiný právní režim. Hlavní hygienik má právo nařídit očkování až 200 tisícům lidí, ale to se zatím neděje. Prezident Václav Klaus se proti očkování postavil.
Šnajdr ke Klausovu odmítnutí očkování:
„Pandemický plán není něco, co by si vymyslel hlavní hygienik. Byl přijat v roce 2004 Vládou České republiky. Prezident sám se účastní jednání vlády. Dochází k matení české společnosti. Nikdo nechce nařizovat povinné očkování.“
Podle české vakcinační strategie není vakcína dostupná volně k prodeji. „Měli jsme omezené množství, a proto jsme stanovili, kdo ji potřebuje nejvíc,“ řekl Šnajdr. Velké množství lidí z rizikových skupin ale vakcinaci odmítá. Prasečí chřipka možná přijde ještě ve druhé vlně. „V současné době nemůžeme toto omezené množství vakcín poslat do volného prodeje, za měsíc by se toto rozhodnutí mohlo jevit jako nezodpovědné,“ konstatoval Šnajdr.
Farmaceutické firmy možná kvůli zisku vyvolaly planý poplach
Šnajdr nevylučuje možnost, že prasečí chřipka je jen poplašná zpráva vyvolaná farmaceutickými firmami, které na prodeji vakcín vydělávají. „Neexistuje žádný důkaz, ale je pravděpodobné, že firmy ucítily možnost výdělku,“ míní náměstek. To, že pandemie chřipky cyklicky přicházejí, ale není podle něj žádná fikce. Znejistění občanů zde podle něj způsobila hlavně média, která publikovala neověřená fakta.
