Letošní tradiční mše ve Staré Boleslavi se poprvé zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Kromě něj přijeli na mši také jeho předchůdce Václav Klaus, nebo zástupci obou parlamentních komor. Mše se konala na zaplněném Mariánském náměstí nedaleko kostela, kde byl patron české země před 1081 lety zavražděn.
Z úst kazatelů mimo jiné zaznělo, že je svatý Václav jedním z učitelů evropské civilizace. A že křesťanské hodnoty jsou pro Evropu a pro svět tou nejlepší variantou. Mezi přímluvami při mši zazněly i prosby za to, aby všichni představitelé státu a církve dokázali vzájemně spolupracovat.
Mši sloužil brněnský biskup Vojtěch Cikrle, slavnostním kazatelem byl kardinál Joachim Meisner, držitel nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva.
Na závěr mše vystoupil s krátkým projevem i prezident Zeman. Také on vyzýval k návratu ke křesťanským kulturním kořenům v době, kdy Evropa čelí náporu islámského fundamentalismu.
Prezident nejprve připomenul tři slova z pomníku Bible kralické, na němž stojí Bůh láska jest. Ocitoval také list svatého Pavla Korintským, který v něm uvádí: „Lásky kdybych neměl, nic nejsem.“ „Připomeňme si tato slova v době, kdy celá Evropa znovu hledá své kulturní kořeny v náporu islámského fundamentalismu. A snažme se učinit vše pro to, abychom se k těmto kořenům opravdu vrátili,“ uvedl prezident. Závěrem přítomným popřál víru, naději a lásku.
Po skončení bohoslužby bude v kryptě sv. Kosmy a Damiána v bazilice sv. Václava vystavena lebka sv. Václava, kterou budou střežit duchovní a členové Hradní stráže. V pět hodin odpoledne se pak lebka vydala zpátky na Pražský hrad.
Lebka svatého Václava se do Staré Boleslavi vrací každý rok pouze na jeden den. Čtyřiadvacet hodin se o ni stará místní probošt Libor Bulín. „Lebka samozřejmě spočívá na podušce, která odpovídá jejímu významu. A potom je ozdobena knížecí čelenkou,“ dodává staroboleslavský probošt.
Česko slaví ve středu den své státnosti a odkaz svého patrona, svatého Václava. Ten byl 28. září 935 na příkaz svého mladšího bratra Boleslava zavražděn ve Staré Boleslavi.
V úterý putovali poutníci s kopií palladia
Svatováclavskou pouť předznamenalo v úterý odpoledne procesí poutníků s kopií kovového reliéfu Panny Marie, takzvaným palladiem země české. Z Hradu mířilo přes další pražské kostely na Václavské náměstí, zastavilo se i u sněmovny a magistrátu.
Palladium země české, kovový reliéf zobrazující Pannu Marii s Kristem, podle legendy darovala svatému Václavu jeho babička svatá Ludmila, která ho dostala od svatého Metoděje. Český kníže jej nosil celý život na prsou až do svého skonu.
Reliéfu, který je trvale umístěn ve Staré Boleslavi, je připisována ochranná moc nad českými zeměmi. Loni byl přidán na seznam národních kulturních památek.
Letošní svatováclavská pouť se koná v roce 700. výročí narození krále a císaře Karla IV. „Vztah Otce vlasti ke svatému Václavu připomene přítomnost korunovačního meče při poutní mši svaté,“ uvedl mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora. V závěru mše zazní také úryvek z korunovační mše Karla IV.
Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Tradičně se tam 28. září u příležitosti svátku svatého Václava scházejí tisíce věřících. Národní svatováclavskou pouť obnovila v roce 2003 římskokatolická církev. Při své návštěvě v roce 2009 na ni zavítal nyní už bývalý papež Benedikt XVI. Loni se jí zúčastnilo 5500 lidí.
