Kralupy nad Vltavou - Počínaje jarem roku 1944 se stala řada českých průmyslových měst terčem náletů spojeneckých leteckých svazů. Cílem akcí obvykle byly velké průmyslové podniky, důležité železniční uzly a zejména továrny na výrobu a skladování pohonných hmot. Mezi nejznámější případy patří bombardování Ústí nad Labem a plzeňské Škody v dubnu 1945. Poněkud ve stínu však zůstal nálet na rafinerii v Kralupech nad Vltavou 22. března 1945, který si mezi českými obyvateli města vyžádal 145 obětí.
Rafinerie Kralupol patřila mezi ty menší, v 30. letech produkovala 900 tun benzinu měsíčně. Na počátku války byla začleněna do německého koncernu Benzin-Benzol-Verband-Bochum, výroba benzinu v tomto závodě ale byla roku 1943 zastavena jako neefektivní. Objekt byl pečlivě zamaskován a po zbytek války udržován v provozuschopném stavu.
Dodnes není zcela jasné, co vedlo Američany k bombardování rafinerie, která byla v té době již dva roky mimo provoz. Jednou z možností je, že Spojenci neměli k dispozici aktuální informace a domnívali se, že Kralupol stále vyrábí palivo pro německé jednotky. Druhou možností je, že nálet měl za cíl znemožnit obnovení výroby, o kterém Němci vzhledem k akutnímu nedostatku nafty na sklonku války uvažovali.
Zásah až na druhý pokus
Poprvé se Američané o zničení Kralupolu pokusili již 28. prosince 1944. Pro tento účel byla vyčleněna přibližně čtyřicítka těžkých bombardérů B-24 Liberator, vlivem husté mlhy a poruchy radiolokátoru doletělo nad cíl pouze 22 letadel. Ve dvou vlnách shodily 43 tun bomb, které však dopadly do polí severně od města, aniž by způsobily významnější škodu.
Druhý úder přišel začátkem jara 1945. Dne 22. března panovalo podle svědků příjemné slunné počasí, krátce před polednem však jarní idylu přerušil letecký poplach. Jako hlavní cíl mělo kralupskou rafinérku původně určeno 165 bombardérů 304. peruti, z nichž však z italských letišť ráno kolem osmé hodiny odstartovalo pouze 160 strojů. Nad Kralupy se nakonec ve 12:29 hodin dostalo od severovýchodu celkem 125 liberátorů, a aniž by byly obtěžovány německými stíhačkami, v osmi vlnách shodily během půl hodiny svůj náklad.
Tím však bombardování neskončilo, neboť minutu po jedné hodině se nad městem objevila ještě devátá vlna dvaceti letadel, která měla jako svůj hlavní cíl německý Ruhland. Protože se však opozdila za stíhacím doprovodem, u Bezna na Mladoboleslavsku se odklonila ke Kralupům jakožto ke svému náhradnímu cíli.
Cílem masivního útoku bylo kromě rafinerie i vlakové nádraží, které představovalo důležitý dopravní uzel. Hned první vlna náletů zasáhla v Kralupolu plný zásobník ropy. V důsledku vzniklého požáru se město zahalilo do hustého černého dýmu a další bombardování proto bylo prováděno prakticky naslepo. Celkem na město dopadlo 1256 tříštivých bomb o hmotnosti 316 tun.
Bilance náletu byla tragická. O život bezprostředně přišlo 248 lidí, z toho 145 Čechů. Zbytek obětí tvořili převážně němečtí vojáci. Těla mrtvých byla snášena do kostela. Raněné nikdo ani nepočítal, jejich počet šel do stovek.
