Poslanecká sněmovna schválila vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Vláda se kvůli samotnému formálnímu prodloužení sejde ve středu. Na rozdíl od předchozích žádostí, kdy poslanci schválili prodloužení o kratší dobu, než vláda chtěla, tentokrát vyhověli žádosti v plné délce 30 dnů, nouzový stav tedy potrvá do 22. ledna. Opoziční strany sice tak dlouhou dobu nepodpořily, ale k vládním ANO a ČSSD se připojili komunisté.
„Musíme stále dělat opatření, která bolí.“ Nouzový stav potrvá do 22. ledna
Pro prodloužení nouzového stavu do 22. ledna hlasovalo 55 ze 104 přítomných poslanců. Pro byli poslanci ANO, ČSSD a většina komunistů. Jeden poslanec KSČM, dva Piráti a všichni přítomní občanští demokraté a lidovci se zdrželi, ostatní byli proti.
Poslanci po schválení delšího nouzového stavu hlasovali ještě o doprovodných usneseních. Přijali to, kterým vyzývají vládu, aby bezprostředně předložila slibovanou novelizaci krizové legislativy. Zvedli pro něj ruce téměř všichni poslanci kromě koaličních.
Žádost o prodloužení nouzového stavu přednesl poslancům tentokrát místo předsedy vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Zdůraznil, že opět přibývá nemocných a je třeba zabránit zahlcení nemocnic. Předpokládá, že bude nutné přijmout přísnější opatření již během vánočních svátků.
„Musíme i nadále konat. Musíme stále dělat opatření, která bolí. Abychom je mohli dělat, potřebujeme k nim nouzový stav, jiná možnost není. Nacházíme se v nejvyšších stupních rizika,“ řekl Blatný v projevu při předložení žádosti ve sněmovně. Zdůraznil, že právní rámec podobný českému nouzovému stavu platí i v dalších evropských zemích.
Dodal, že bez nouzového stavu především nelze vyhlásit opatření, která omezí mobilitu obyvatel, která považuje spolu s omezením počtu kontaktů za zásadní pro zpomalení šíření nákazy koronavirem. Nejhorší scénář podle Blatného předpokládá, že koncem roku může být v nemocnicích až 7 tisíc lidí s koronavirem, z toho tisíc na jednotkách intenzivní péče. Momentálně je hospitalizováno téměř 5 tisíc lidí, ve vážném stavu je 602 z nich.
Později vystoupil i premiér Andrej Babiš (ANO), který se ohradil proti některým kritickým výrokům opozice. Řekl, že prodloužení nouzového stavu je nezpochybnitelné. „Je to důležité, pokud nechcete, aby tady byl chaos a aby byly ohroženy životy našich občanů,“ řekl.
Že potrvá nouzový stav dalších 30 dní, jak vláda chtěla, začalo být zřejmé poté, co poslanec KSČM Zdeněk Ondráček řekl, že strana bude „většinově hlasovat“ pro plné prodloužení nouzového stavu. Ve svém projevu se vlády a jejích opatření zastával. Vyjmenoval však i mnoho výhrad, byl by pro vyšší kompenzační bonus, hovořil i o možných změnách v tom, které děti by měly při nejtvrdším stupni opatření být doma a které stále chodit do školy.
Opozice je kritická, PES podle ní nefunguje
Obsáhlá kritika činnosti vlády zněla od opozičních politiků. Se stanoviskem STAN na úvod rozpravy vystoupil předseda hnutí Vít Rakušan, který ocenil úsilí zdravotníku, na rozdíl od Blatného se ale nedomnívá, že vláda postupuje správně. „V čem se neshodneme, je to, jestli vláda kromě toho, že nás znovu a znovu žádá o prodloužení nouzového stavu, dělá dost pro faktickou nápravu věcí,“ řekl Rakušan.
Mimo jiné kritizoval přístup kabinetu k protiepidemickému systému (PES). Upozornil, že sada opatření spojená s rizikovým indexem měla učinit zavádění a odvolávání opatření přehledné a předvídatelné. Výsledkem je však množství výjimek a odchylek od avizovaných pravidel. „Predikce možná není, zase jenom čekáme, co se stane po rozhodnutí vlády,“ poukázal. Vláda podle Rakušana selhává i v testování nebo přípravě na očkování.
Předseda SPD Tomio Okamura avizoval, že jeho hnutí prodloužení nouzového stavu nepodpoří. Domnívá se, že by se vláda měla soustředit na ochranu ohrožených skupin populace. „To znamená respirátory, dezinfekci, vitaminy a tak dále. Ostatní nechme žít a nechme pracovat při dodržování základních opatření,“ řekl.
Vývoj epidemie, která v posledních dnech opět sílí, považuje za důkaz, že vládní opatření nefungují. „Čím více vládních restrikcí, tím více nemocných,“ komentoval Okamura růst počtu nemocných v posledních týdnech.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka řekl, že jeho strana je pro prodloužení nouzového stavu, ale jen do 8. ledna, žádá přitom zvýšení kompenzačního bonusu z 15 na 20 tisíc korun měsíčně. Před hlasováním návrh na prodloužení do 8. ledna stáhl s tím, že nevidí ze strany vlády ochotnu k jednání o podmínce, kterou stanovil.
Ve svém projevu kritizoval Jurečka vládu kvůli nynějšímu rozsahu podpory lidí, na které restrikce dopadly. „Zkuste leden prožít za 10 tisíc čistého. Přinést to domů a říct: To je náš jediný příjem,“ vyzval ministry.
S ohledem na probíhající přípravu vánočních bohoslužeb při velmi omezené kapacitě kostelů zároveň lidovecký předseda požádal vládu, aby případná zostřená opatření zavedla s účinností až po svátcích. Ministr zdravotnictví později řekl, že je možné, že zpřísněná opatření opravdu budou až od 27. prosince. Definitivní rozhodnutí ale podle něj padne až ve středu na jednání vlády.
TOP 09 je naopak zcela proti prodloužení nouzového stavu. Její poslanec Dominik Feri kritizoval pomalou přípravu kompenzací pro restauratéry, pozastavil se i nad tím, že ve sněmovně nebyl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Kritizoval i rozhodnutí vlády, že na Silvestra nebude výjimka z nočního zákazu vycházení. Jan Blatný však ujistil, že toto rozhodnutí se nechystá změnit.
Srovnávat výjimku vydanou pro vánoční půlnoční mše a na druhé straně ponechání zákazu na Silvestra odmítla Jana Černochová (ODS), čím podpořila ministra zdravotnictví. Předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Zbyněk Stanjura však již před schůzí sněmovny avizoval, že se poslanci ODS pravděpodobně zdrží hlasování.
Piráti vládu kritizovali především proto, že podle nich dostatečně neobhajuje své kroky. „Nouzový stav je zcela zásadním zásahem do práv a svobod a lidé mají nárok vědět, proč kabinet například vyžaduje zákaz nočního vycházení,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. Místopředsedkyně Olga Richterová použila ve svém projevu termín „manažerské diletantství“ v souvislosti s přípravou očkování, premiéra Babiše také obvinila, že šíří nepravdivé informace o skladování vakcín.
Richterová se domnívá, že kdyby sněmovna neschválila prodloužení nouzového stavu, vládě by nic nebránilo vyhlásit nový, „ale úžeji, přesněji, vymezený například s opatřeními ‚psa'“.
Sněmovna hlasovala o nouzovém stavu od října již třikrát
Nouzový stav vyhlásila vláda k 5. říjnu a od té doby platí nepřetržitě. Již třikrát šel premiér Andrej Babiš (ANO) do Poslanecké sněmovny s žádostí o svolení nouzový stav prodloužit. Vláda chtěla vždy maximální možnou dobu, o kterou je možné nouzový stav jednorázově prodloužit, tedy třicet dní, s čímž ani jednou neuspěla. Poprvé poslanci povolili prodloužit nouzový stav od 4. listopadu do 20. listopadu, poté od 21. listopadu do 12. prosince a následně od 13. do 23. prosince.
Dvakrát sněmovna povolovala vládě prodloužit nouzový stav již na jaře. Tehdy jej vláda vyhlásila 12. března a trval nakonec dva měsíce do poloviny května.