Přes výhrady, že může zkolabovat doprava na silnicích i železničních tratích, chce začít ministerstvo dopravy testovat čidla na železničních přejezdech, která případně zastaví dopravu. Řekl to ministr Dan Ťok, podle kterého opatření navrhla odborná skupina sestavená po tragické nehodě pendolina a kamionu ve Studénce.
Z práce skupiny vzešly tři návrhy, které chce ministerstvo dopravy v nejbližší době uskutečnit nebo alespoň vyzkoušet. Nejjednodušším krokem by mělo být vyznačení stopčáry před železničními přejezdy, především by ale měla na přejezdech vzniknout čidla, která zaznamenají překážku na kolejích po spuštění závor.
„Skupina se shodla na tom, že by dávala přednost laserovému skeneru, který bude v mřížce nebo nějaké síti skenovat prostor zavřeného přejezdu. Na základě těchto věcí bude zastavovat dopravu,“ řekl Dan Ťok, podle kterého by po ověřovacím provozu měla napřesrok začít instalace čidel na rizikové přejezdy.
Bezpečněji, nebo zbrkleji?
Diskuse o vhodnosti takových čidel na přejezdech ovšem proběhla již v létě po nehodě ve Studénce, řada expertů je odmítala. Bývalý náměstek generálního inspektora Drážní inspekce a současný provozní ředitel Leo Expressu Michal Miklenda je přesvědčen, že v případech jako nehoda ve Studénce by takové čidlo mnoho nezměnilo. „V době, kdy se přejezd uzavírá, je vlak tak blízko, že by musel začít okamžitě brzdit, aby byl schopen před přejezdem zastavit,“ upozornil.
Soudní znalec Jiří Martínek již krátce po nehodě pendolina varoval, že by takové opatření nutně prodloužilo dobu, po kterou řidiči nesmějí vjet na přejezd. „Bude problém v tom, kde a v jakém místě se bude muset zapínat výstraha, aby čelo vlaku bezpečně zastavilo na železničním přejezdu. Z toho zcela jasně vyjde, že doba uzavření železničních přejezdů potom bude delší,“ popsal.
Studie ukazují, že v takovém případě řidiči ještě častěji ignorují pravidla, výsledkem tak může být pravý opak toho, čeho by měly úpravy dosáhnout. „Zabýváme se něčím, čemu říkáme znevažování výstrahy. Znevažováním výstrahy je právě prodlužování uzavření železničního přejezdu,“ varoval Jiří Martínek.
Správa železniční dopravní cesty a dopravní policie ale připravují další opatření, které by mělo zabránit zbrklému vjíždění na přejezdy v době, kdy svítí výstražná světla. U vytížených přejezdů chtějí postavit kamery, které zachytí porušení předpisů a identifikují auto. „Byly by podobně jako kamerové měření průběžné. V případě, že zaznamená přestupek na přejezdu, tak by to bylo automatické zaslání oznámení a pokuty majiteli vozidla,“ popsal Dan Ťok.
Nejdříve jedna závora, potom druhá, prorazit jdou obě
Pracovní skupina navrhla také obnovení sekvenčního sklápění závor. V tom případě by se na obou stranách přejezdu sklopila nejprve závora ve směru, kudy auta přijíždějí (tzn. pravá závora) a teprve poté levá závora. Ministr dopravy však upozornil, že tento způsob současná vyhláška neumožňuje, a s jeho zavedením váhá. „Chceme udělat testovací provoz, protože jsou debaty o tom, aby se tento způsob nezačal zneužívat k myšce,“ řekl.
Michal Miklenda ale považuje sekvenční sklápění závor pouze za psychologickou berličku. „Závory jako takové dnes žádnou překážkou nejsou. Závory lze bez problému přerazit osobním autem, možná i cyklistou,“ podotkl. Navíc poukázal, že změny ve sklápění závor nebo například čára před přejezdem nezabrání nehodě, která se stane kvůli poruše auta nebo uvíznutí na přejezdu.
Mimoúrovňových křížení přibude, ale půjde to ztuha
Někdejší zástupce generálního drážního inspektora je přesvědčen, že je třeba, aby stát rychle začal přejezdy rušit a nahrazovat je mimoúrovňovými kříženími. Současný stav je podle něj stále více nebezpečný. Nejenže totiž doprava na hlavních silnicích i železničních tratích houstne a vlaky postupně zrychlují, navíc se auta vyrábějí stále těžší, zatímco vlaky jsou naopak lehčí. „Zranitelnost se posouvá v neprospěch cestujících vlakové dopravy, to je věc, kterou musíme řešit tím, že se přejezdy začnou nahrazovat mimoúrovňovými kříženími,“ míní Michal Miklenda.
Podle Dana Ťoka počítá připravovaná legislativa s tím, že nové tratě s rychlostí 160 km/h již úrovňové přejezdy mít nebudou. Ministerstvo by také chtělo přejezdy rušit a nahrazovat nadjezdy či podjezdy. Ťok se ale obává, že to nebude snadné. Přejezdy jsou často v intravilánu, kde není snadné prosadit jejich rušení ani mezi domy začít stavět podjezd pod tratí.
Nehoda ve Studénce nebyla poslední tragédie na přejezdu
- pro strojvedoucího z nehody ve Studénce: 4026277399/0800
- pro strojvedoucího z nehody ve Šluknově: 2889483033/0800
Diskusi o železničních přejezdech rozpoutala červencová nehoda ve Studénce, kdy pendolino ve 140kilometrové rychlosti narazilo do kamionu naloženého železnými traverzami, který vjel na přejezd na červenou, během přejíždění kolejí se spustily závory a kamion zastavil. Po nehodě zahynuli tři lidé, sedmnáct lidí utrpělo zranění.
Mezi těžce zraněnými je i strojvedoucí, který bude mít doživotní následky. Není však posledním těžce zraněným strojvedoucím po nehodě na přejezdu. S vážnými následky přežil na počátku září střet s nákladním autem na přejezdu ve Šluknově strojvedoucí motorového osobního vlaku. Zranění utrpělo i dalších jedenáct lidí. Také v tomto případě vjelo podle Drážní inspekce auto na přejezd v době, kdy svítila výstražná světla.
Na přejezdech se od Studénky stalo několik smrtelných nehod. Zatím naposledy zemřel řidič osobního auta, které vjelo pod kola spěšného vlaku u Kunovic.
- K nehodě ve Studénce došlo 22. července 2015.
- Srážku vlaku s nákladním vozem nepřežili tři lidé.
- Skoro 20 lidí bylo zraněno.
- V Ostravě a Novém Jičíně zůstávají stále hospitalizováni tři pacienti.
- Soud poslal do vazby polského řidiče kamionu, který vjel na přejezd, přestože už svítila červená světla.
- Padesátiletému muži hrozí za obecné ohrožení z nedbalosti tři až deset let vězení.
