Praha - Celostátní média v těchto dnech zahajují neformální kampaň proti novému trestnímu řádu o nakládání s tajnými informacemi. Od 1. dubna totiž přichází v platnost nařízení o zákazu zveřejňování informací z tajných odposlechů i podrobností o obětech násilných trestných činů. V případě nedodržení řádu hrozí viníkovi pokuta v možné výši až 5 milionů korun nebo pětileté odnětí svobody. Proti nařízení se obrací také Syndikát novinářů, který považuje nový řád za omezování svobody slova.
Novináři shodně tvrdí, že jim nový trestní řád významně zkomplikuje i znekvalitní práci. Ministerstvo spravedlnosti odpovídá námitkou s ohledem na ochranu obětí trestných činů. „Zákaz je tu proto, aby v důsledku medializace nedocházelo k dalšímu poškozování dané oběti. Snaží se tyto oběti ochránit,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Ludvíková.
Ministerstvo tvrdí, že pokud novinář získá souhlas oběti trestného činu nebo rodinných příslušníků, podrobné informace může zveřejnit. Volné pole působnosti bude mít také v případě, pokud půjde o veřejný zájem. Zde však bude muset novinář konat na vlastní riziko. Zákon totiž nestanoví přesně, zda se v konkrétním případě jedná o veřejně známou osobu či nikoliv. „Zákon nemůže stanovit výčet všech osob, které jsou veřejně známé, protože se jednoduše může na nějakou z nich zapomenout,“ dodává Ludvíková.
Další položka trestního řádu, zákaz zveřejňování odposlechů, se podle mnohých odborníků rovná zrušení investigativní žurnalistiky. Hlavním propagátorem nového nařízení je poslanec Marek Benda (ODS), podle jehož názoru mají odposlechy sloužit výhradně soudním účelům. Proti němu však vystupuje kromě samotných žurnalistů také část senátorů v čele s Petrem Pithartem, který už získal 17 hlasů podpory. Plánuje navíc celou záležitost převést před Ústavní soud.
