Otázka možných sňatků pro páry stejného pohlaví hýbe českou politickou scénou. Šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek trvá na tom, že manželství muže a ženy je unikátní spojení a tradice, která by měla setrvat. V otázce vdovských důchodů a dalších problémů spojených s registrovaným partnerstvím jsou lidovci ochotni diskutovat, řekl v Událostech, komentářích. Naopak předsedkyně výboru pro sociální politiku Radka Maxová (ANO) míní, že manželství pro všechny je třeba, aby společnost nestagnovala a ochránily se děti.
V Praze začal v pondělí osmý ročník Prague Pride, který je tentokrát věnován rodině. Právě o jejích podobách nyní bouřlivě diskutují politici. Současná vláda ANO a ČSSD totiž v červenci odmítla ochranu manželství jako svazku muže a ženy, šanci tak mají do budoucna sňatky pro všechny. Odpůrci možných změn tvrdí, že hrozí rozpad tradiční rodiny, jejímž cílem je reprodukce a výchova potomků.
„Manželství už v občanském zákoníku má zvláštní postavení, kde je definováno jako svazek muže a ženy. Lidovci v tomto vyvíjejí aktivitu, aby uzákonění manželství jako svazku muže a ženy bylo dáno do Listiny základních práv a svobod. A z toho důvodu říkám, že manželství má výjimečné postavení, protože lidé mají různé svazky a různé způsoby soužití,“ prohlásil Bartošek.
Předkladatelé novely o registrovaném partnerství naopak argumentují nestejným postavením dětí v tradičních a „duhových“ rodinách. „Myslím si, že děti tady hrají velmi podstatnou roli a trošku mě překvapuje, že někteří poslanci na to neslyší,“ řekla Maxová v Událostech, komentářích.
Maxová: Je to otázka důstojnosti
Poslankyně uznává, že existují určitá rizika. Společnost se ale vyvíjí, nemůže podle ní stagnovat. „Myslím si, že je to také o důstojnosti pro stejnopohlavní páry, protože ani oni nemají stejná práva, ačkoli mají možnost uzavírat registrované partnerství. Jsou tam jiné přístupy k vdovskému důchodu, ke společnému jmění,“ poukázala poslankyně na problémy, se kterými se stejnopohlavní páry mohou potýkat.
Bartošek se ale relativizace manželství obává. „Může vést k tomu, že se do budoucna můžeme bavit o tom, co všechno je manželství, zda tím případně neotevíráme otázku mnohoženství, mnohomužství, a zda budeme relativizovat skutečně manželství tak, jak jej známe. Pro nás je manželství svazek muže a ženy jako unikátní spojení,“ vysvětlil politik lidovecký postoj.
„V některých otázkách týkajících se registrovaného partnerství jsme připraveni k diskusi,“ zdůraznil dále šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL. „Předpokládám, že bude otevřena otázka vdovských důchodů a jiných věcí, ale to pro nás nic nemění na tom, že manželství pro nás bude svazek muže a ženy.“
Polovině Čechů duhové sňatky nevadí
Češi jsou k sexuálním menšinám relativně tolerantní, ukazují průzkumy. Rovnocenný sňatek by párům stejného pohlaví podle průzkumu CVVM přiznala přesně polovina respondentů. Naopak proti manželství gayů a leseb se vyslovilo 45 procent dotázaných. Skoro dvě třetiny lidí souhlasí s tím, aby si gayové a lesby mohli adoptovat děti svého partnera. Téměř polovina oslovených by párům stejného pohlaví povolila i adopci dětí, takzvaně z ústavů.
Bartošek si ale myslí, že heterosexuální i homosexuální páry mohou ve výsledku čelit stejným problémům. „Je potřeba si uvědomit, že co se týká adopce, tak některé věci už umožňuje současná legislativa a my nevidíme důvod ji rozšiřovat,“ prohlásil poslanec.
Maxová je naopak rozhodně pro adopce. „Důležité pro dítě je přeci to, zdali vyrůstá v láskyplném harmonizujícím prostředí, zdali tam má ty příklady praxe, jak to funguje v životě, to znamená vaření, praní, uklízení, občas nějaká hádka, povinnosti, práva a tak dále, a to mu můžou dát jak heterosexuální, tak homosexuální páry samozřejmě, nebo rodiče,“ konstatovala poslankyně. Klasický model podle Maxové dětem nechybí, jelikož „všechny tyto páry mají nějaké sourozence, své rodiče, prarodiče“.
Bartošek: Když něco funguje, zachovejme to
„Podívejme se, kolik máme teď nesezdaných párů, kteří vychovávají děti, a nikomu nevadí, že když se tento nesezdaný pár rozpadne, tak dítě nemá právo na výživné,“ podotkla poslankyně.
Bartošek je ale přesvědčen, že takové tvrzení je nepravdivé. „Mě to velice mrzí u každého páru. Víte, pro nás je manželství trvalá hodnota, která je zde dva tisíce let, které věříme, že funguje. Jsme strana, která říká, že když něco funguje, tak je dobré to zachovat i pro budoucí generace,“ zdůraznil znovu poslanec.
- Cesta k registrovanému partnerství se v Česku otevřela 15. března 2006, kdy Poslanecká sněmovna nejtěsnější většinou 101 hlasů přehlasovala veto prezidenta Václava Klause a zákon schválila. Osoby téhož pohlaví mohly uzavřít první legální svazek 1. července 2006.
- Uzákonit partnerství homosexuálů se ale povedlo až na pátý pokus. První ucelený návrh zákona předložila skupina Zuzky Rujbrové (KSČM) v roce 1998. Měl zajistit homosexuálním dvojicím stejná práva, jaká vyplývají z manželství, kromě adopce dětí. Poslanci ho ale zamítli, stejně jako další tři návrhy zabývající se problematikou sexuálních menšin.
- Průlom zaznamenal až návrh předložený do sněmovny v dubnu 2005 skupinou poslanců z ČSSD, US-DEU, ODS a KSČM (také neumožňoval adopci). Parlament ho schválil na přelomu let 2005 a 2006, ale v únoru 2006 zákon vetoval prezident Klaus. Svůj krok poté vysvětlil mimo jiné tím, že zákon rozšiřuje „oblast státních zásahů do lidských životů“, což je přímým opakem liberalizace.
- Pozdější přehlasování svého veta označil za „porážku všech nás, kteří věříme, že rodina je v naší společnosti základní, jedinečná a bezkonkurenční a kteří věříme v práva univerzální, nikoli skupinová, a v práva zajišťující svobody, nikoli nároky“.
