Kampaň před sněmovními volbami v roce 2017 by se už mohla řídit novými pravidly, která schválili poslanci v prvním čtení. Pokud návrh projde legislativním procesem, budou strany moct utrácet za kampaně omezené částky a navíc jim vznikne povinnost vše zveřejnit na transparentních účtech. Současná sněmovna se změnami veskrze souhlasí, poslanci se ale přou o zřízení instituce, která by měla financování kontrolovat.
Kampaně pod finančními limity
Návrh ukládá kandidujícímu subjektu utratit za sněmovní volby maximálně 90 milionů korun. Třeba při posledních volbách Hnutí ANO částku překročilo o 20 milionů. Kampaň před volbami do Evropského parlamentu je vymezena částkou 50 milionů korun.
V případě Senátu má každý obvod stanovený strop 2 miliony korun a u krajských se na každý region vztahuje sedm milionů. Navíc by kandidující subjekty musely vést účetnictví a do tří měsíců od konce voleb zhotovit zprávu o financování volební kampaně.
Omezení Babišových peněz do politiky?
Zpřísnit má zákon také podmínky pro přijímání darů. Hnutí ANO Andreje Babiše se nelíbí třeba třímilionové omezení v případě daru od jednoho sponzora. A navíc bude subjekt povinen zveřejnit všechny dárce nejpozději tři dny před volbami. „Nám to připadalo, že ten zákon je vyloženě zaměřen proti panu Babišovi, aby nemohl on a jeho firmy dávat dary hnutí. Ale nakonec jsme to akceptovali," popisuje předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
V červenci, když návrh odsouhlasila vláda, poukazovala TOP 09 na zbytečnost návrhu, který podle ní nic nového nepřináší. „To je zcela bezzubé za situace, kdy v politické soutěži soutěží druhá největší korporace v zemi, všechny tyto nástroje se dají obejít," odvolával se tehdy na podnikatelské aktivity předsedy ANO Miroslav Kalousek.
Na nový úřad nemusí dojít
Kvůli kontrole by měl na financování kampaní dohlížet speciální úřad, který by mohl udělit pokutu za porušení pravidel až půl milionu korun. Překročení limitu by mohl sankcionovat 1,5 násobkem překročené částky. Proti vzniku úřadu se ozývají zákonodárci především z řad pravice. Úředníky by sem totiž měli vybírat poslanci a senátoři, kritici proto odkazují na absenci záruk, že úřad zůstane nezávislý.
„Nejsme naprosto proti. Ale budeme velmi čekat na to, na jakém mechanismu se dohodneme z hlediska jeho obsazování tak, abychom měli co nejmenší obavu, že orgán, který bude dohlížet na základ ústavního systému v zemi - svobodnou soutěž politických stran, nemohl být v politickém boji jakkoliv zneužit,“ řekl v Událostech, komentářích místopředseda ODS Martin Novotný.
