Levně prodat, draze nakoupit. Soud potvrdil čtyři roky vězení pro bývalého šéfa Čepra

Čtyřletý trest vězení pro někdejšího generálního ředitele Čepra Tomáše Kadlece za nevýhodné obchody platí. Ve čtvrtek jej pravomocně potvrdil odvolací soud. Kadlec se podle rozsudku dopustil čtyřnásobného porušení povinností při správě majetku státního distributora paliv a musí Čepru uhradit škodu 260 milionů korun s úroky.

Spolu s Kadlecem čelil stíhání i bývalý obchodní šéf Čepra Alexandr Houška. Jeho podílem na trestné činnosti se bude odvolací soud zabývat příští měsíc. Původně o něm měl rozhodovat také ve čtvrtek, Houška se však podle advokáta vpředvečer zasedání zranil a skončil v nemocnici.

Odvolání Kadlece soud odmítl. „Odvolání obžalovaného Kadlece jsme shledali naprosto nedůvodné a ztotožňujeme se s názorem, k němuž dospěl obvodní soud. (…) Obžalovaní nejméně od listopadu 2003 do září 2005 – tedy téměř dva roky – vstupovali do obchodů a jednání se společností Czech Energospace, které zcela evidentně byly pro společnost Čepro jednostranně nevýhodné,“ uvedla předsedkyně senátu pražského městského soudu Eva Brázdilová.

Soudkyně: Kadlec byl vědomým článkem řetězce

Šestapadesátiletý Kadlec uvedl, že s trestem nesouhlasí a že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Dodal, že uhradit škodu není v jeho silách. Zdůraznil, že jakožto generální ředitel neobchodoval s pohonnými hmotami a že za obchodní politiku Čepra zodpovídá obchodní úsek podniku.

Soudkyně to však odmítá. „Obžalovaný Kadlec byl vědomým článkem řetězce. Je naprosto vyloučené, že by nevěděl, co činí a jaký je efekt celého souboru těchto kroků,“ podotkla.

Čepro firmě Czech Energospace podle verdiktu levně prodávalo pohonné hmoty a draze je kupovalo zpátky, přičemž se vzdávalo marží a zisků. Czech Energospace přitom v té době neměla žádnou historii ani majetek. „Jsou to jednoduché kupecké počty. Jestliže prodávám nějakou hmotu a po dvou dnech genericky tutéž hmotu kupuji dráž, dá se škoda spočítat naprosto jednoduše,“ shrnula soudkyně.

Státní zástupce Tomáš Minx požadoval pro Kadlece přísnější trest, a to alespoň pětiletý. Chtěl, aby soud zohlednil sofistikovanost, promyšlenost a dlouhou dobu páchání trestné činnosti. „Čepro je významná strategická společnost pro Českou republiku. Mohlo být zasaženo do fungování trhu s pohonnými hmotami,“ upozornil. K motivu skutků už dříve řekl, že zřejmě existovalo určité finanční propojení, které se však nepodařilo zmapovat. 

Kadlec i Houška, kterému obvodní soud loni rovněž uložil čtyři roky vězení a povinnost spolupodílet se na náhradě škody, vinu od počátku odmítají. Tvrdí, že prostřednictvím transakcí plnili strategický úkol, který Česku přinesl vstup do EU, a to obměnu paliv.

Podle soudkyně však obchody s Czech Energospace k plnění tohoto úkolu nesměřovaly. Obchodovaná hmota totiž vůbec neopustila zásobníky, takže do nich nemohla být dodána hmota vyšší kvality.

Kauzu měla původně na starost soudkyně Králová

Soudy obžalobu řešily od roku 2010. Oba muže původně celkem třikrát zprostila viny soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Helena Králová, které nakonec odvolací senát kauzu odebral kvůli nerespektování jeho pokynů. Proto se kauza vlekla.

„Kdyby věc byla ukončena dřív, byly by tresty nepochybně přísnější,“ upozornila teď Brázdilová s tím, že soudy takto musely přihlédnout k tomu, že se trestná činnost stala před dlouhou dobou.

Kadlec byl předsedou představenstva a generálním ředitelem Čepra od května 2003 do srpna 2005. Dříve vedl Národní bezpečnostní úřad a předtím působil v Bezpečnostní informační službě, kde řídil odbor řešící závažnou ekonomickou kriminalitu.

V jiné kauze, která rovněž spadá do doby jeho šéfování Čepru, čelí Kadlec obžalobě z krácení daní. Podle státního zástupce nepřiznal finančnímu úřadu zhruba 35 milionů korun, které mu přišly na švýcarský účet. Muž se hájí tím, že peníze nebyly jeho příjmem nebo úplatkem, ale půjčkou, kterou následně vrátil. Rozsudek by mohl zaznít v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled