Praha - Infekci virem HIV sice nelze vyléčit ani dnes, nicméně výsledky léčby jsou oproti osmdesátým letům, kdy byl virus objeven, mnohem lepší. Výsledky dnešní kombinované terapie, spočívající v aplikaci kombinace léků působících na vir různým způsobem, dovolují významně omezit dopad infekce na zdravotní stav nakažených a zlepšit kvalitu a prodloužit délku jejich života. Lékaři ale nerezignovali ani na některé experimentální metody a slaví i první úspěchy u pacientů, u nichž doufají v úplné uzdravení. Prvním takovým člověkem byl Timothy Brown, kterému němečtí lékaři při léčbě leukémie transplantovali kmenové buňky od dárce, jehož genetická odchylka brání vstupu viru HIV do buňky. Američtí lékaři zase uspěli při léčbě holčičky, která se virem HIV nakazila už v děloze matky.
Na nebezpečí nemoci má upozornit Týden proti AIDS, do ulic českých i moravských měst vyjeli třeba speciální tramvaje, kde si lidé můžou nechat ověřit svoje zdraví, celotýdenní bezplatné testování je k dispozici i v pražském Domě světla.
V posledních letech se lékařům u několika pacientů nejspíš podařilo nemoc úplně vymýtit. Za prvního člověka vyléčeného z nákazy HIV je považován Timothy Ray Brown, známý i jako „berlínský pacient“. U něj před pěti lety lékaři uspěli s léčbou leukémie: zahrnovala zničení imunitního systému a transplantaci kostní dřeně od dárce se vzácnou genetickou odchylkou, zaručující odolnost vůči infekci HIV. Loni se však objevila zpráva, podle níž se v Brownových tkáních našly znovu stopy viru. (Více o amerických úspěších v léčbě HIV)
Prvnímu (snad) vyléčenému pomohla transplantace kostní dřeně
Transplantáty pocházely od dárce, který měl genetickou mutaci, díky níž jsou jeho krevní buňky imunní vůči viru HIV. Jedná se o mutantní formu receptoru CCR5, který hraje klíčovou roli při vstupu viru HIV do buňky. Výhodná alela (tedy odlišná forma genu) je však v populaci zastoupena v nízké míře. Například u Evropanů se jedná o pět až čtrnáct procent obyvatel, zatímco u Afričanů a Asiatů je vzácná.
Američané letos oznámili, že zřejmě mají další dva vyléčené HIV pacienty, oba se kvůli rakovině podrobili transplantaci kostní dřeně a stopy po viru u nich poté zmizely, průběh byl tedy stejný jako u Browna.
Američtí lékaři vyléčili dítě nakažené HIV, naděje pro další dětské pacienty
V letošním roce například američtí lékaři vyléčili „Mississippi baby“ - dítě nakažené již v děloze, kterému od dvou dní života podávali silné antiretroviry a které po vysazení léků bylo schopno vlastním organismem udržet nemoc „pod kontrolou“. Dvouapůlleté děvčátko je už rok bez standardní léčby a zatím stále zdravé. Pokud dívka zůstane zdravá, stane se druhým člověkem, který se z viru HIV způsobujícího AIDS vyléčil. Lékaři teď budou testovat i další děti nemocné HIV, aby potvrdili, že má léčba u malých dětí pozitivní dopady. „Tento a několik dalších příkladů ukazuje, že úplné vyléčení je na dosah,“ tvrdí odborník z hamburské univerzitní nemocnice Jan van Lunzen.
Vyvíjí se vakcína, která by snížila riziko nákazy
Všechny dosud existující a používané léky nejsou schopny zbavit organismus HIV a pouze napomáhají tělu v boji s virem. Teprve vyvinutí účinné vakcíny by bylo definitivním léčebným řešením. Skutečností je však jen dlouhotrvající a zatím převážně neúspěšná snaha. Aktuální zprávy z mnoha významných světových laboratoří zabývající se takto orientovaným výzkumem nedávají přílišnou naději k jejímu brzkému objevení. Dosud největší úspěch s experimentální vakcínou oznámili vědci v září 2009. Vakcína podle výsledků snížila riziko nakažení mezi dobrovolníky v Thajsku o třicet procent.
V léčbě AIDS se přičinili i čeští vědci
Na léčení účinků viru HIV se nesmazatelně zapsali i zástupci České republiky. Profesor chemie Antonín Holý, který v loňském roce zemřel, se svým týmem objevil celou řadu antivirotik, která jsou velmi účinná také v boji proti AIDS. Příkladem úspěchu českých chemiků je lék Viread, který vznikl na základě úspěšného českého výzkumu a na trhu představuje jeden z vůbec nejúčinnějších preparátů tlumících účinky AIDS. Jakkoliv v současnosti plně účinný lék neexistuje, blízká budoucnost by tento problém mohla vyřešit.
Jak šel čas s vývojem léčby
Když byl v roce 1981 „syndrom získané imunitní nedostatečnosti“ poprvé rozpoznán, neexistoval proti němu žádný lék a v mezičase trvajícím přibližně dva roky se léčba takto postižených pacientů omezovala pouze na léčbu nejčastěji infekčních onemocnění souvisejících s postižením imunitního systému těchto pacientů, a nikoliv na infekci samotným virem.
Prvním opravdu účinným lékem na HIV se stal v roce 1985 azidothymidin, častěji označovaný jako zidovudin nebo zkratkou AZT. Léčba používaná kolem roku 1990 byla tzv. monoterapie, tedy využívání jen jednoho léku, v průměru za rok se rozvinula resistence, což znamená, že virus se naučil bránit, a léčba tak přestala účinkovat. „Dalších možností mnoho nebylo, a pokud se nějaké léky objevily, tak to bylo podobné, proto se začalo diskutovat, zda taková léčba má vůbec smysl,“ konstatoval předseda České společnosti AIDS pomoc (ČSAP) Ivo Procházka.
V té době byl azidothymidin jediným existujícím lékem, používá se dodnes, ale právě v kombinaci s dalšími léky. Významný obrat nastal v polovině devadesátých let s objevem zcela nové lékové skupiny, kterou se staly inhibitory HIV-proteázy. Tento virový enzym zajišťuje bezchybné sestavení nové kompletní a funkční virové částice z materiálu, který vyprodukuje napadená lidská buňka.
Kombinovaná terapie se používá od druhé poloviny 90. let. Jejím smyslem je podávat kombinaci obvykle tří léků, z nichž každý působí proti HIV poněkud jiným způsobem. „Lidsky řečeno, pokud se virus vyhne jednomu z léků, dostane ho ten druhý, případně třetí, pokud se již vyhnul oběma,“ popsal pro portál ČT24 účinky kombinované léčby Procházka s tím, že něco také zvládne náš organismus.
V současnosti je nejúčinnější použití tzv. antiretrovirových virostatik. Tyto látky jsou ovšem velice nákladné a navíc nejsou v mnoha zemích dostupné.
