Mladá Boleslav – Ačkoli se mladoboleslavská automobilka Škoda chlubí nepřerušovanou tradicí přesahující 100 let, pod jménem plzeňského továrníka Emila Škody se auta vyrábějí kratší dobu – od roku 1926. Mocná firma, která vyráběla zbraně nebo lokomotivy, koupila problémy zmítanou mladoboleslavskou společnost Laurin & Klement. Jména zakladatelů českého motorismu z názvu automobilky zmizela a firma se stala součástí Škodova koncernu. Už dávno jím není, přesto mladoboleslavská auta spojuje s plzeňskými lokomotivami logo okřídleného šípu. První vůz, který ho nesl, byl prototyp luxusní limuzíny Škoda Hispano Suiza. Z výrobní linky sjel 10. května 1926, kdy ho převzal prezident Masaryk.
Typ Hispano Suiza byl klenotem nově přejmenované mladoboleslavské Škody, zájem o něj měli vysoce postavení lidé – například předseda vlády Švehla, bývalí šlechtici nebo diplomati. Svůj obchodní úspěch ale založila automobilka především na běžně dostupných automobilech. Vozy Škoda jsou dodnes v Česku zdaleka nejžádanější, přestože soupeří se srovnatelnou konkurencí.
K dnešnímu postavení automobilky úspěšné doma i v zahraničí došla Škoda po mnoha kotrmelcích a v rukou různých vlastníků. Ve vlastnictví plzeňské Škody totiž mladoboleslavská pobočka vydržela vlastně jenom do druhé světové války. Během ní byla součástí průmyslového molochu Hermann-Göring-Werke, aby ji vzápětí uzurpoval obnovený československý stát stejně jako její původní mateřskou firmu.
Vlastníci automobilky Škoda
1925–1939: Škoda
1939–1945: Hermann-Göring-Werke
1945–1991: Československá republika (resp. ČSSR)
od 1991: Volkswagen
Zestátněná automobilka nesla název Automobilové závody národní podnik Škoda (AZNP Škoda) a v rámci postupného přechodu na centrálně plánovanou ekonomiku jí připadl monopol na výrobu osobních automobilů v Československu. AZNP vyráběl dalších čtyřicet let auta, která byla velmi oblíbená v Československu i dalších zemích východního bloku a určité úspěchy slavila i na Západě.
Po roce 1989 nepotkal automobilku osud dalších tradičních československých značek jako byla třeba ČKD Praha nebo i někdejší mateřská společnost Škoda Plzeň. Zatímco tyto strojírny stát prodal domácím podnikatelům, kteří své společnosti přivedli ke krachu, o mladoboleslavskou Škodu projevily zájem zahraniční automobilové koncerny. Stát ji nakonec prodal Volkswagenu, který počítal s tím, že československá pobočka bude plnit roli výrobce aut pro chudé. Nakonec ale Škoda začala úspěšně prodávat modely v segmentech B, C, a dokonce i D, přitom ceny jejích vozidel za konkurencí nezaostávají.
