Novým systémem vzdělávání a vyššími platy se hodlá ministerstvo zdravotnictví vypořádat s nedostatkem sester. Potýkají se s ním hlavně nemocnice. Sestry z lůžkových zařízení odcházejí buď zcela mimo obor, nebo třeba do ambulancí, kde práce nebývá tak náročná. Stát chce proto přilepšit těm, kdo pracují ve směnném provozu. Zákon, který upravuje vzdělávání personálu, mají poslanci na právě probíhající schůzi projednat ve druhém čtení.
Asistentka na kardiologickém oddělení Ústřední vojenské nemocnice připravuje infuze pro pacienta. Aplikovat ji ale může jen všeobecná zdravotní sestra, která má plné kompetence až po sedmi letech studia.
- Všeobecná sestra potřebuje 4 roky středoškolského studia a 3 roky vysokoškolského studia, pak získává plné kompetence (poskytuje zdravotní péči, může bez odborného dohledu sledovat a hodnotit fyziologické funkce pacientů, podávat léky nebo provádět ošetření).
- Všeobecná sestra podle nového návrhu by potřebovala 4 roky středoškolského studia a jen 1 rok na vyšší odborné škole.
- Zdravotní asistent potřebuje 4 roky středoškolského studia, pak získává omezené kompetence (pracuje pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo porodní asistentky).
Jinou práci má na starost zdravotní asistentka, které stačí čtyři roky středoškolského studia. Může pak třeba chystat a podávat klasické léky. Ivana Gurová vystudovala střední zdravotnickou školu a bakalářský titul si teprve dodělává, zatím proto pracuje pod dohledem zdravotní sestry.
„Určitě to občas přitěžuje práci mým kolegyním, protože nemáme plné kompetence a musí za nás dělat některé výkony,“ vysvětluje zdravotní asistentka Ivana Gurová.
Nově by sestry se všemi kompetencemi mohly do praxe už po pěti letech. Čtyř na střední škole a jednom roce na vyšší odborné. Ne podle všech to pomůže. „Očekávám, že dnešní mladí lidé si touží dokončit vysokoškolské vzdělání a chtějí získat tituly. A že to oddálí dobu nástupu do praxe,“ míní náměstkyně ředitele ÚVN Střešovice Lenka Gutová.
Příplatky mají motivovat k návratu
Neliší se jen kompetence, ale i plat. V Ústřední vojenské nemocnici dostane asistentka při nástupu asi 16 500 korun, sestry o 3000 korun za měsíc víc. Dalších až třicet procent mohou získat na příplatcích. „Jsou to příplatky za směnný provoz, za víkendové a noční směny,“ uvádí vrchní sestra interní kliniky ÚVN Václava Otcová.
A právě na příplatcích chce ministr zdravotníkům přidat. Od července 2000 korun za měsíc těm, kdo slouží u lůžek. „Chceme dostat zpátky sestry, které odešly někam jinam. Buď z jednosměnných provozů, nebo i mimo sektor zdravotnictví,“ říká ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).
„Sestry mají zájem zpátky se vracet po mateřských dovolených i do nepřetržitého provozu, a to je zcela jistě jeden z faktorů, který to může ovlivnit,“ myslí si Lenka Gutová.
I v Ústřední vojenské nemocnici se potýkali s nedostatkem zdravotních sester. V současné době ale situace není kritická. I tak ale Asociace sester odhaduje, že celkem může v provozu chybět až tisíc sester. Týká se to třeba Krajské nemocnice v Tišnově, která teď definitivně zavírá interní lůžkové oddělení. Jedním z důvodů je právě nedostatek personálu.
Někde sestrám přidali, jinde vyčkávají
Průměrný plat zdravotních sester včetně všech příplatků je v zařízeních spadajících pod resort zdravotnictví, tedy i fakultních, přibližně 31 tisíc korun měsíčně. V soukromých, ale i některých krajských nemocnicích, je to méně zhruba o pět tisíc korun.
Vláda slíbila střednímu personálu od ledna přidat deset procent, ne všude se to daří plnit. Například na Pardubicku navýší výdělky až od března. „Reagujeme nejen na pokyn z Prahy, ale vnímáme i naši pardubickou realitu a hospodářskou situaci našich nemocnic,“ uvádí radní pro zdravotnictví Pardubického kraje Ladislav Valtr (ODS).
Na jižní Moravě budou mít sestry vyšší výplatu už v lednu, zaměstnavatelům na to ale peníze od pojišťoven nebudou stačit. „Jestliže respektujeme zákonem dané navýšení o deset procent, což my v této nemocnici děláme, tak nám bude zhruba 10 až 12 milionů chybět. Samozřejmě to bude mít dopady na chod nemocnic, hlavně do investic,“ tvrdí ředitelka Nemocnice Blansko Veronika Danihelková.
V Česku je zhruba 83 tisíc úvazků u všeobecných sester. Data statistiků ale potvrzují to, že větší zájem je teď o práci mimo nemocnice, za pět let tam počet úvazků klesl asi o dva tisíce. Naopak v ambulancích vzrostl zhruba o 1200.
