Praha – Svůj growshop provozovala ve stejné ulici, jako je policejní služebna. Dlouhá léta to byl pro majitele podobných growshopů (obchody, kde lze nakoupit vše potřebné pro pěstování marihuany) zcela legální byznys, ale od loňského podzimu se cosi změnilo. Ze dne na den se Česko proměnilo v horkou půdu a náhle se vydalo opačným směrem než například americké Colorado. Jednu z obětí policejního zátahu představila v Reportérech ČT při svém natáčení Kateřina Hrochová. Lenka Burkowiczová z Krnova byla obviněna ze šíření toxikomanie a hrozí jí odnětí svobody na rok až pět let nebo peněžitý trest.
Na podzim roku 2012 si půjčila půl milionu a otevřela v Krnově obchod s pěstitelskými a kuřáckými potřebami a semínky, mimo jiné konopí - growshop, doufala, že uživí nejen sebe, ale i svoji dceru. Rozhodla se tak po úrazu, protože právě konopí ji pomohlo, aby neměla zohyzděný obličej," přiblížila Lenka Burkowiczová, jak vznikla myšlenka k nové živnosti.
Měla s konopím dobrou zkušenost jako lékem, který jí pomohl v hrůzostrašném příběhu. „Stalo se mi, že jsem si při úklidu opřela rukou o vrtačku, ta mě chytila za rukáv, stáhla mě do sebe a skalpovala mi celou hlavu od obočí až vlastně na krk. Kůži, vlasy, až dozadu na krk,“ popsala pro Reportéry ČT svůj příběh.
Lenka Burkowiczová měla kolem hlavy 386 stehů. Je reklamní grafičkou, ale v oboru práci, jak říká, nesehnala. Tak dělala, co se dalo: ošetřovatelku v zoologické zahradě, sanitární sestru v nemocnici nebo dělnici. Střídavě byla na úřadu práce. Má osmiletou dceru, kterou vychovává sama.
Growshop Lenky Burkowiczové je ve stejné ulici jako policejní služebna, jen pár desítek kroků od něj. Krátce po otevření ji místní policisté v obchodě navštívili. „Po otevření tam byli. Nikdy a nikdo nic neřekl. Nikdo neřekl: Tohle máte špatně, tohle nedělejte, nikdy nic. Já jsem si to pobrala tak, že si ověřili, že nedělám nic nelegálního, a odešli pryč. Že můžu pokračovat dál, že nedělám nic špatně.“
Lenka Burkowiczová nechtěla nechat nic náhodě: pro jistotu se proto šla na jaře loňského roku ještě sama znovu zeptat na nedalekou policejní služebnu. Tam ji prý odbyli s tím, že jí k tomu nemohou nic říct. Na konci minulého roku ji stejně jako řadu dalších majitelů growshopů policie obvinila ze šíření toxikomanie a při policejní prohlídce jí zabavila většinu zboží v obchodě.
Semínka z prodeje stáhla
Zpočátku prodávala i semínka marihuany, ale pak je z obchodu stáhla. Bála se, aby neměla opletačky s policií. V době prohlídky neměla ani na skladě, ani na prodejně žádná. „Zbylo mi asi devatenáct balíčků, ty byly u mě doma, protože jsem je už neprodávala.“ Samotná semínka marihuany i knihy o pěstování z prodejny stáhla. Paradoxně ale ani prodej semínek, ani prodej ostatních komponentů není v Čechách nezákonný. A navíc stejný sortiment lze získat několika kliknutími přes internet.
Hana Marvanová, nezávislá právnička:
„Těžko lze označit za šíření toxikomanie, pokud někdo třeba semena rostliny uchovává mimo prodejnu, tedy jenom pro svou potřebu a nenabízí to. Stejně tak knihy, které se týkaly pěstování, měly být ve skladu a neměl být nabízeny na prodejně, takže z těchto informací by se dalo dovodit spíše, že toto by nenaplňovalo znaky trestného činu šíření toxikomanie.“
Takže co vlastně udělala paní Burkowiczová udělala špatně? Podle policie nabádala a sváděla k pěstování marihuany. Podle příslušného paragrafu trestního zákoníku měla svádět a nabádat ke zneužití drogy. „Ti lidé, kteří si to tam zakupovali, byli ujišťováni, byly jim dávány nějaké odborné rady. Legální nabídka se provázala s pěstováním marihuany jakýmkoliv způsobem, tak tam samozřejmě dochází k naplnění toho, o čem hovoří trestný čin šíření toxikomanie,“ vysvětlil ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych, co se zřejmě při nákupu v growshopech odehrávalo.
Ivan Douda, psycholog z nadace Drop In:
„Samozřejmě dopad zátahu na ten drogový trh je minimální, a mění to spíš metody, mění to tvář. Dnes už některé z těch bývalých growshopů jsou přejmenované a je tam napsáno: Semenářství. Vlastně dostali, nechci říct, že zadarmo, ale velmi účinnou reklamu.“
Na otázku zda ona sama v obchodě klientům radila, jak pěstovat marihuanu, odpověděla jasně: „Ne, to sem vždycky řekla, že tohle ode mě nikdo nesmí chtít. To je prostě trestný čin.“ Ve sděleném obvinění Lenka Burkowiczová měla rok živnostenské oprávnění, z prodeje zboží v growshopu platila daně, odváděla sociální a zdravotní pojištění. A průměrný výdělek? „To bylo tak patnáct, dvacet tisíc. Tak aby to pokrylo jídlo a nájem. Ten obchod nevydělával moc.“
Pomocník z ÚP obvinění neušel
Možná i proto krátce po začátku podnikání požádala paní Burkowiczová Úřad práce o přidělení zaměstnance na dotované pracovní místo do growshopu. A úřad jí to schválil. „Radili se, jestli mi vlastně do growshopu zaměstnance můžou poskytnout. Nejspíš asi zjistili, že ano, a během asi půl roku na něho poskytovali normálně výplatu.“ Zaměstnanec, který byl v prodejně na státem dotovaném místě, byl stejně jako majitelka obchodu hned druhý den po policejní prohlídce obviněn ze šíření toxikomanie.
Vyjádření Vladany Piskořové z Úřadu práce ČR - krajská pobočka v Ostravě:
„Kontaktní pracoviště v Bruntále vědělo, že se jedná o GROWSHOP – prodej zboží pro pěstování rostlin pod umělým osvětlením. Dne 11. 4. 2013 byla s Lenkou Burkowiczovou uzavřena Dohoda. U Dohod o vyhrazení společensky účelného pracovního místa není podmínkou fyzická kontrola pracoviště.“
Zásahy proti growshopům začali na podzim loňského roku. Některé obchody a velkoobchody přitom fungovaly nerušeně i patnáct let. Do té doby Národní protidrogová centrála masivně proti těmto obchodům nezasahovala. „Myslím, že je velmi podivné od státu, když vybírá daně, dává najevo, že tento druh podnikání je legální. Dokonce dotuje pracovní místo a potom paušálně označí tuto činnost za trestnou,“ uvedla k tomu svůj postřeh Marvanová.
Co se tedy změnilo? „Pokud se ptáte na širší souvislosti, nezastírám, že jsme vycházeli z interpretace rozhodnutí Nejvyššího soudu, který reagoval na jednu kauzu ve východních Čechách,“ řekl Frydrych. Jde o kauzu z roku 2012. Tehdy Nejvyšší soud rozhodl, že jeden majitel growshopu z východních Čech a jeho prodavač šířili toxikomanii. Dle soudkyně podepsanou pod zmíněným usnesením bylo usnesení Nejvyššího soudu rozhodnutím o konkrétním dovolání, v konkrétním případě, nemělo povahu rozhodnutí, které by Nejvyšší soud činil v zájmu jednotného rozhodování soudů.
„Takové rozhodnutí je závazné, ale jen v tom konkrétním případě, v němž bylo vydáno a dopadá jenom na tu konkrétní specifickou situaci, na ty znaky trestného činu a na ty skutkové okolnosti. Ale není možné to takto paušalizovat, z toho samotného rozhodnutí nejvyššího soudu ani žádná paušalizace nevyplývá,“ potvrzuje právnický výklad Marvanová a dodala: „Podle našeho trestního práva nemáme systém precedenční, který je třeba v USA, takže skutečně pokud se orgány v trestním řízení inspirují rozhodnutími soudu, tak o to nemohou opírat sdělení obvinění.“
„Já bych byl rád, aby nebylo pohlíženo na ta trestní řízení jako na věci, kdy v pondělí policie zvedla svoje síly i prostředky, zaplavila vybrané provozovny a tam něco konala. Předcházela tomu několikaměsíční prověřování skutečností o podezření z konkrétní trestné činnosti za využití Zákona o polici i trestního řádu,“ komentoval postup zátahu Frydrych.
„Laboratoře“ v Colaradu a Kalifornii
Další zasvěcený, národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil vidí i jiné aspekty: „Asi by se měla otevřít ta diskuse ohledně konopí jako takového. Do jaké míry je vlastně konopí riziková droga. Jsou před námi ty státy, které se pokusily udělat jakousi laboratoř z vlastní země. Colorado nebo Kalifornie, které se rozhodly, že udělají nějaký přísný režim kontrolovaného trhu bez reklam, nějaká přesně vymezená místa, kde ten člověk, který si to kupuje, musí být zletilý. Musí se tam zaregistrovat a až po té registraci si může jít něco koupit apod.“
V případu Lenky Burkowiczové se jí ostatní majitelé složili na právníka. Sama totiž nemá po zabavení zboží ani na zaplacení telefonu. V současné době je znovu na úřadu práce. „Požádala jsem si i o mimořádnou okamžitou pomoc, to je jediné, co jsem mohla vlastně udělat. Spočítali to na dva tisíce dvě stě korun. Jelikož jsem neprodávala nic nelegálního, platila jsem ze všeho poctivě daně, tak mi to nikdy nepřišlo jako rizikové podnikání. Můj growshop prostě nebyla nebezpečná věc,“ uzavřela Burkowiczová.
