Předseda poslanců SPD Radim Fiala očekává, že Slováci se i po zvolení Petera Pellegriniho prezidentem budou nadále snažit udržet s Českem dobré vztahy. U tuzemské vlády si tím ale není jistý. Zrušení mezivládních konzultací byla chyba, země by spolu měly udržovat nadstandardní vztahy, míní. Pellegrini ani slovenský premiér Robert Fico podle Fialy nikdy neřekli, že podporují ruský režim a jeho vládce Vladimira Putina. Jen tvrdí, že Slovensko je pro ně na prvním místě, dodal. „Politika je také o symbolech, o nějakém vyznění, jasném směřování,“ reagoval ministr životního prostředí Petr Hladík. Česká a slovenská vláda podle něj nejdou stejným směrem.
Nadstandardní vztahy se Slovenskem jsou potřeba, míní Fiala z SPD. Máme jiný směr, říká Hladík
Otázky Václava Moravce 1. část (zdroj: ČT24)
Češi a Slováci spolu sdílí dlouhou historii, přátelství, a na tom se určitě nic nezmění, prohlásil Petr Hladík. Vztahy zůstanou pozitivní bez ohledu na to, kdo je prezidentem či premiérem, míní. To si myslí i o vztazích na mezivládní úrovni. „Zůstanou stávající standardní. Spolupracujeme na těch bilaterálních, a to určitě bude pokračovat,“ zhodnotil.
Hladík by si přál, aby působení nově zvoleného slovenského prezidenta Pellegriniho na mezinárodní scéně mělo pozitivní vliv. „Aby zachoval prozápadní směřování, směrem k NATO, k Evropské unii. Nechceme nějaké další rozkmotření blízko našich hranic.“
Radim Fiala očekává, že Slováci se budou nadále snažit udržet s Českem dobré vztahy. Co se však týče tuzemské vlády, není si tím jistý. Premiér Petr Fiala (ODS) totiž v březnu oznámil, že se česko-slovenské mezivládní konzultace v příštích měsících neuskuteční.
„Peter Pellegrini říkal, že by se chtěl setkávat s českou vládou. Opak ale je to, co dělá naše vláda, když řekla, že není potřeba se tak často setkávat,“ podotkl s tím, že je to velká chyba. Česko a Slovensko by podle Radima Fialy mělo udržovat nadstandardní vztahy.
Pellegrini ani Fico nikdy neřekli, že podporují ruský režim a jeho vládce Vladimira Putina, zdůraznil šéf poslaneckého klubu SPD. Říkají jen to, že Slovensko je pro ně na prvním místě, dodal.
„Politika je také o symbolech, o nějakém vyznění, jasném směřování,“ reagoval Hladík. Česká a slovenská vláda podle něj nejde stejným směrem. „A není to také jen o tom, co kdo říká, ale také o tom, co kdo dělá.“ Vztahy se Slovenskem chce česká vláda udržovat standardní tak, jako s ostatními sousedními zeměmi, doplnil.
Dopad česko-slovenské roztržky na vztahy ekonomické není viditelný, poznamenal hlavní ekonom Deloitte a poradce prezidenta David Marek. „Je důležité, že obě země jsou součástí Evropské unie. A to definuje ekonomické a obchodní vztahy,“ ujasnil. Dokud obě země budou členy EU, nezávisí na politické reprezentaci, dodal.
Otázky Václava Moravce 2. část (zdroj: ČT24)
Voice of Europe
Tématem diskuze bylo také rozšíření českého sankčního seznamu o Voice of Europe, politika a podnikatele Viktora Medvedčuka a mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského. Podle informací Bezpečnostní informační služby (BIS) řídili Medvedčuk s Marčevským z Ruska několik skupin, které se snažily v různých evropských zemích získat politický vliv před volbami do Evropského parlamentu.
Hladík tuto informaci od BIS prý vůbec nezpochybnil. „Práce bezpečnostních složek byla skvělá, dopad není jen na území České republiky. Předpokládám, že spolupráce našich bezpečnostních složek se zahraničními přinese v následujících měsících další informace,“ okomentoval.
Radim Fiala si tím však není jistý. Podezřením z braní úplatků od proruské propagandistické platformy totiž čelí poslanec německé Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň, se kterým se Radim Fiala zná. „Jestliže AfD řekne Bystroňovi, aby se stáhl z kandidátky, budu to respektovat. Je to jejich vnitřní politická věc. Ale já si to prostě nemyslím. Myslím, že je to hra proti AfD,“ prohlásil.
Podle Fialy to může být tak, že Voice of Europe píše proruské věci, což se jen zpravodajským službám nelíbí. „Myslím, že by měla být svoboda tisku, ne žádná cenzura,“ řekl.
Marek: ANO na Hradě se zvyšováním věku odchodu do penze souhlasilo
Hosté pořadu debatovali také o připravované reformě penzí. Prezident Petr Pavel po jednání se zástupci koalice a opozice o důchodové reformě oznámil, že na budoucím prodlužování věku odchodu do penze je shoda a že debata se dále povede nad způsobem výpočtu. Opoziční ANO však dohodu popřelo. Marka to prý překvapilo. „Nejsem politik a nejsem na takový způsob jednání zvyklý,“ podotkl.
Účastníci schůzky se dle Marka dohodli na pravidlech diskuze a základních záležitostech. První otázka byla, zda současný důchodový systém potřebuje změny. Na to všichni podle něj odpověděli, že ano. „A druhá otázka byla, zda v okamžiku, kdy je hlavním problémem důchodového systému stárnutí populace, bude nezbytné zvyšovat věkovou hranici. Na to zaznělo bezpodmínečné ano ze všech stran,“ zdůraznil.
Když se strany na něčem dohodnou, prezident má právo to na společné tiskové konferenci oznámit, sdělil dále. „Pokud následně dochází k dezinterpretaci závěrů… Tak si můžete udělat představu o tom, kdo říká pravdu, a kdo ne,“ dodal.
Schůzky budou muset pokračovat, i když to není dle Marka příjemné, protože se budou muset vrátit k bodu, o kterém si mysleli, že je projednaný.
Hladík: Česko bude potřebovat čtyři nové jaderné reaktory
Hladík v Otázkách Václava Moravce také sdělil, že Česká republika bude v budoucnu potřebovat čtyři nové jaderné reaktory. Otázkou podle něj je, v jakém čase je bude nutné a výhodné postavit.
Vláda na konci ledna vyzvala společnosti EDF a KHNP, které se přihlásily do tuzemského jaderného tendru, k podání závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Termín pro podání nabídek mají obě společnosti do konce dubna. Kabinet by měl v létě vybrat vítěze včetně počtu reaktorů, které bude chtít stavět.
Podle Hladíka bude při výběru klíčové, aby stavby zajistily dlouhodobé nízké ceny elektřiny a zajištění energií v čase. Ukáže-li se, že je výhodné zadat všechny čtyři reaktory najednou, vláda tak podle něj rozhodne.
S potřebou výstavby více jaderných reaktorů souhlasil i Radim Fiala. Jadernou energetiku považuje za budoucnost Česka a státu vytkl, že má v rozvoji jaderných zdrojů až dvanáctileté zpoždění.
