Praha – Až pětina obyvatel České republiky může být podle expertů fakticky ohrožena chudobou. Těsně nad hranicí chudoby, s níž se podle statistik potýká asi desetina Čechů, totiž žije dalších 700 000 lidí. Upozornil na to vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Martin Potůček na konferenci o chudobě, která se konala v Senátu. Vystoupili na ní jak akademici, tak pracovníci nevládních organizací. Pomoci potřebným bude už v sobotu moci doslova každý, a to díky Národní potravinové sbírce.
Údaje Centra pro sociální a ekonomické strategie potvrdil i náměstek ministra práce a sociálních věcí Jan Dobeš. Pokud by se prý zvýšila hranice příjmové chudoby z 60 na 70 procent průměrného příjmu, v Česku by se pod ni rázem dostalo nikoliv deset, ale 16,6 procenta obyvatel, tedy o sedm procentních bodů více.
Dobeš označil jako nejohroženější skupiny dlouhodobě nezaměstnané, samostatně žijící osoby, neúplné i vícečetné rodiny, příslušníky etnických menšin a seniory starší 65 let. V posledně jmenované kategorii dokonce hrozí, že skoro polovina lidí nebude schopna zaplatit náklady na bydlení, což Dobeš pokládá za alarmující.
Za hranici příjmové chudoby se v tuzemsku považuje roční příjem ve výši 116 tisíc korun, tedy přibližně 9,5 tisíce měsíčně. „Zvlášť mě trápí skutečnost, že mezi lidi s nejnižšími příjmy, mezi tu nejzranitelnější sociální vrstvu, patří hlavně ženy. A nemám teď na mysli jen seniorky, ale třeba i matky samoživitelky,“ podotkla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD).
Situace se navíc v posledních letech zhoršuje a kromě uvedených skupin se dotýká i tzv. pracujících chudých (anglicky jsou označováni termínem working poor). „To jsou lidé, kteří pracují na plný úvazek, a přesto žijí pod hranicí chudoby. Je to fenomén, který rychle narůstá. A nás to utvrzuje v přesvědčení, že jde o další důvod pro nějaký typ politické intervence,“ vysvětlil ředitel Masarykovy demokratické akademie Vladimír Špidla (ČSSD), který tvrdí, že pod hranici chudoby už spadlo 4,5 procenta pracujících obyvatel Česka.
OHROŽENÍ CHUDOBOU V ČESKU
- Podle údajů Evropského statistického úřadu (Eurostatu) patří Česko v Evropě k těm státům, kde je míra chudoby nejmenší. Spolu s Německem, Francií a dalšími zeměmi je v této skupině chudobou ohroženo méně než 20 procent lidí.
- Další skupinu tvoří státy, kde je chudobou ohroženo 20 až 30 procent lidí. To je případ Španělska či Slovenska.
- V poslední skupině zemí, kam se řadí třeba Řecko, Bulharsko nebo Maďarsko, je ohrožení největší – týká se více než 30 procent populace.
Jak z toho ven? Náměstek Dobeš by cestu hledal v investicích do sociálního začleňování – výhled do roku 2020 předloží resort vládě k projednání ještě letos. Hlavním nástrojem má být sociální práce a podpora přístupu k zaměstnání, sociálním službám a k sociálnímu bydlení.
Potůček zase poukázal na fakt, že v Česku politika bydlení víceméně absentuje. „Zásadní by mělo být, abychom dokázali nabídnout základní sociální práva, než postavit politiku na neustálých škrtech,“ je přesvědčen vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie. Také on by rád viděl víc peněz určených na sociální výdaje. Česká republika podle něj v této oblasti investuje jen dvě třetiny průměru obvyklého v zemích EU.
Zakladatel občanského sdružení Naděje Ilja Hradecký, který se zabývá bezdomovectvím, připomněl, že zásadním bodem v oblasti prevence sociálního vyloučení je udržení fungujících rodin v domácnostech a dětí v rodinách.
„Z průzkumu mezi mladými bezdomovci vyplývá, že 40 procent z nich má zkušenost s dětským domovem nebo jinou dětskou institucí,“ varoval Hradecký a dodal, že tam, kde není možné udržet fungující rodinu, by měla přijít na řadu nejprve pěstounská nebo adoptivní péče. „Jen tak můžeme zabránit tomu, aby mladí, často ve velmi útlém věku, končili na ulici,“ uzavřel Hradecký.
Skočte v sobotu nakoupit – a pomozte
Odbornou akademickou konferenci už v sobotu vystřídá přímá a okamžitá akce. Právě chudým lidem má totiž pomoci nový projekt celonárodní sbírky potravin. Uskuteční se 16. listopadu 2013 od 8 do 20 hodin ve stovce obchodů napříč republikou, jejichž seznam najdete zde. Stačí jen koupit jídlo ze soupisu a nechat ho v košíku za pokladnami. Preferovány jsou trvanlivé výrobky – rýže, těstoviny, paštiky, polévky v sáčku, konzervy apod. Nashromážděné jídlo pak nevládní organizace a potravinové banky rozdělí mezi chudé.
„Pomáhá nám to připravit potraviny v azylových domech pro naše klienty bez domova, matky s dětmi nebo v komunitních centrech, kam chodí senioři,“ říká ředitel Armády spásy ČR Jakub Vopelák. Organizátoři věří, že se jim podaří rozjet stejnou tradici jako třeba ve Francii, kde se takto daří získat 12 tisíc tun výrobků, což stačí na přípravu 25 milionů jídel.
Zápas s chudobou se přitom nesvádí jen na „potravinové“ frontě. Až do pátku budou specializovaní poradci v provizorních stáncích pomáhat lidem s řešením jejich dluhových problémů. Kiosky vyrostly na netradičních místech – v nádražních halách v Ústí nad Labem, Brně a Ostravě.
Právě Ústecký kraj patří mezi ty, kde žije nejvíc dlužníků. Podle statistik tam navíc nezvládá platit své dluhy každý desátý člověk a místní neplatiči dluží v průměru o téměř osm tisíc korun víc než ve zbytku republiky.
Před exekutory se snaží často skrývat – třeba tím, že mají trvalé bydliště na radnici. V Děčíně takto přebírají poštu za 1 200 lidí. „Devadesát procent veškeré pošty, která sem přijde, jsou exekuční příkazy,“ říká mluvčí magistrátu Markéta Lakomá.
Specializovaní poradci proto začali lidi oslovovat přímo na ulicích. Podle nich vyrostla celá generace, kterou nikdo neučil hospodařit. Šest z deseti rodin si podle průzkumu nevede domácí rozpočet a neplánuje výdaje.
