Kárný senát snížil soudci Kydalkovi na dva roky plat kvůli průtahům

Kárný senát Nejvyššího správního soudu v pondělí snížil pražskému soudci Kamilu Kydalkovi plat o 30 procent na dva roky. Důvodem jsou průtahy. Nadřízení žádali Kydalkovo odvolání z funkce, jak kvůli průtahům, tak kvůli celkovému způsobu práce. Kárný senát vyhověl žalobě jen částečně, u některých konkrétních průtahů Kydalku zprostil, v sedmi případech ale dospěl k závěru, že soudce skutečně pochybil.

Podle předsedy Tomáše Langáška kárný senát „velmi vážně zvažoval“ odvolání Kydalky z funkce. Nakonec uložil nejpřísnější finanční postih, který zákon umožňuje. U soudce Kydalkova postavení jde o 1,4 milionu korun hrubého, vypočetl předseda kárného senátu. Zdůraznil, že průtahy nejsou „kavalírským deliktem“, ale mají vážné dopady na důvěru v justici – možná větší než ojedinělé selhání soudce v soukromém životě.

Senát jako přitěžující okolnost hodnotil Kydalkova dřívější kárná řízení, ale také nedostatek sebereflexe. „Nevím, co myslí nulovou sebereflexí, to jsem nepochopil,“ reagoval Kydalka. Proti rozhodnutí se nelze odvolat, lze však podat ústavní stížnost. „Až přijde rozhodnutí, sedneme si na to a uvidíme,“ uvedl Kydalka.

Kárná žaloba za devět let staré kauzy

Kárná žaloba se týkala skupiny trestních kauz u Městského soudu v Praze, některé se táhnou od let 2014 a 2015. Podle nadřízených Kydalka opakovaně nedokázal zajistit, aby v jednací místnosti byli všichni lidé, bez kterých nelze rozhodnout. Jednání musel také odročovat, často na vzdálená data. Vedení soudu v tom spatřovalo nedůslednost či odevzdanost k omluvám účastníků řízení, jejichž důvody mohly v některých případech i vyvolávat pochybnosti.

Kydalka opakovaně zdůrazňoval, že každý odklad či zdržení má své příčiny a vysvětlení. Často šlo o kauzy s velkým počtem obžalovaných, někdy také cizinců, u nichž byly problémy s obesíláním, případně i s vycestováním do Česka v době pandemie. Soudce poukázal také na své zdravotní problémy i vysoký věk přísedících v senátu, obojí prý komplikovalo práci v době šíření covidu-19.

Podle kárného senátu se však kontinuální průtahy projevovaly jak před nouzovými stavy, tak po nich. Pandemii bylo proto možné pokládat za omluvu jen ze začátku, později se už musela justice přizpůsobit okolnostem. Nemohla dlouhodobě zastavit či významně omezit svou činnost.

Kydalka stanul před kárným soudem opakovaně

Kamil Kydalka pracuje v české justici už více než třicet let. Soudil například kauzu H-System, loni poslal na doživotí do vězení Jiřího Dvořáka z Prahy za to, že zastřelil zaměstnankyni na úřadu práce, polil kyselinou svou bývalou kolegyni a nastražil střelné zařízení na pronajímatelku svého bytu.

Před kárným senátem stanul Kydalka opakovaně, nejprve kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Senát ho v roce 2015 sice uznal vinným, žádný trest mu ale neuložil.

Později dostal důtku za výroky o okolnostech amnestijního rozhodnutí exprezidenta Václava Klause. V lednu 2020 snížil kárný senát Kydalkovi na rok plat o deset procent za průtahy. I tehdy byl postih mírnější, než navrhovala kárná žaloba. Senát tehdy dospěl k závěru, že ne všechny průtahy lze klást plně za vinu soudci, který měl dlouhodobé zdravotní potíže.

Opakovaná kárná řízení nelze donekonečna vyvažovat dosavadním zásluhami, řekl Langášek. Jaké bude další působení Kydalky, nechtěl místopředseda městského soudu Oldřich Volenec komentovat. Záleží prý především na Kydalkovi samotném. Kydalka na dotaz, zda dokáže všechny staré kauzy dokončit, odpověděl, že neví a že to nemá do důchodu daleko. Je mu 59 let a podle svých slov nehodlá soudit do sedmdesáti jako někteří jeho kolegové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...