Praha - Kardinál a pražský arcibiskup Miloslav Vlk uvedl, že tento rok skončí ve své funkci. Řekl to po skončení pobožnosti křížové cesty v Praze novinářům. Do návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice, která se uskuteční na konci září, ve svém úřadu setrvá. „Já čekám a myslím si, že to je reálné, a mám to i ověřené, že v tomto roce mandát skončí. Myslím, že asi do papežovy návštěvy se přepřahat nebude a po papežově návštěvě se i tato moje žádost vyřeší a budu moct jít na zasloužený odpočinek,“ uvedl. V 77 letech, které kardinál oslaví 17. května, si to prý člověk zaslouží.
Naplno už se proto zřejmě rozběhla tzv. terna neboli vybírání budoucího arcibiskupa. K možným kandidátům na arcibiskupa se vyjadřují biskupové, vybraní kněží i laici, jejichž jména jsou tajná a zná je pouze Apoštolská nunciatura.
Miloslav Vlk podal rezignaci na svůj úřad už před dvěma lety, kdy mu bylo 75 let - stejný krok činí v tomto věku všichni katoličtí biskupové. Papež Benedikt XVI. ji ale nepřijal a Vlkovi prodloužil mandát o dva roky, ten tak vyprší právě letos.
Střídání arcibiskupů v Praze se uskuteční zřejmě tak, že se arcibiskup stane nejprve administrátorem arcidiecéze, aby byl uvolněn biskupský stolec a mohl být jmenován jeho nástupce. Až se tak stane, bude podle Vlka veřejnost informována. „Vždycky výběr kandidáta na významnou církevní funkci obestírá takové mystérium, na veřejnost by neměly proniknout žádné informace o tom, jak tento proces probíhá,“ vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
Proces při výběru arcibiskupa
Církevní provincie připravují seznam kandidátů biskupského svěcení každé dva až tři roky. Tento důvěrný dokument se pak odevzdá nunciovi, který ho předá vatikánské Kongregaci pro biskupy. Nuncius sestaví ternu, trojici kandidátů, kterou posílá kongregaci, jejíž komise biskupů z této trojky doporučí jednoho biskupa papeži. Hlava katolické církve si může z doporučených vybrat i zvolit jinak. Všechna personální jednání váže papežské tajemství a za jeho prozrazení jsou přísné tresty.
Kdo bude nástupcem kardinála Vlka zatím není jasné. V médiích již několik měsíců kolují jména několika kandidátů. Za nejvážnějšího je již delší dobu označován olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který je názorově blízký papeži Benediktu XVI. Hovoří se také o plzeňském biskupovi Františku Radkovském, možnost, že by se stal českým primasem, však zřejmě zhatily jeho zdravotní problémy.
Spekuluje se také o novém litoměřickém biskupovi Janu Baxantovi, který však podle některých hlasů nemá dostatek zkušeností. Církevní kruhy hovoří i o dalších kandidátech, například strahovském opatovi Michaelu Pojezdném, královéhradeckém biskupovi Dominiku Dukovi nebo biskupovi Václavu Malém. „Vůbec není jednoduché vybírat skutečně charismatické osobnosti, které by jednak byly věrné církevnímu učení a církevní linii a současně byly schopné komunikovat s moderním světem,“ dodává Jaroslav Šebek.
