Praha - Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková slíbila mladým lékařům, že udělá změny ve vyhlášce upravující přípravu na atestaci. Norma by podle ní mohla vyjít zhruba za dva měsíce, na změnách se ale musí většinově shodnout celá odborná lékařská veřejnost. Právě kvůli systému přípravy na získání odborného osvědčení založili čerství absolventi medicíny občanské sdružení Mladí lékaři. Mnozí absolventi totiž raději hned po škole odcházejí do ciziny a v některých oborech už začíná být nedostatek lékařů.
Ministryně s mladými lékaři diskutovala, jak systém upravit – debaty se zúčastnili i zástupci lékařských fakult, České lékařské komory a odborných společností. Jurásková připomněla, že od doby, kdy nastoupila do úřadu a kdy loni v červnu vyhlášku podepsala, byla připravena o ní jednat. Už při jejím podpisu prý věděla, že není ideální a že nevyhovuje všem, dosud ale nedostala žádný návrh na změnu.
Řada mladých lékařů v diskusi uvedla, že jim některé nemocnice, kde se připravují na atestaci, dávají jen desetinový úvazek, čemuž pak odpovídá také plat. Ve skutečnosti ale pracují 8,5 hodiny denně, což pak také nemocnice v zápisu o praxi vykáže. Lékaři se proto cítí být zneužíváni. Jurásková označila tuto praxi za porušování zákoníku práce a vyzvala lékaře, ať vše sdělí odborové organizaci v nemocnici nebo zřizovateli, což je v případě fakultních nemocnic ministerstvo zdravotnictví.
To pak předá poznatky ministerstvu práce a sociálních věcí a úřady práce provedou v nemocnici kontrolu. Jedině tak prý lze dosáhnout toho, aby nemocnice nevyužívaly mladé lékaře k „otrocké práci“.
Oční lékař neumí po dvou letech nic ze svého oboru
Mladí lékaři hrozí, že odejdou pracovat do ciziny, kde se také mohou připravit na atestaci a dostanou výrazně lepší plat. Jurásková řekla, že jejich pobyt v cizině pro získání větších zkušeností podporuje. „Ale nepovažuji za dobrou zprávu pro českého pacienta, že se takto vzdělaný lékař do českého zdravotnictví nevrátí,“ řekla.
Podle platné atestační vyhlášky se absolventi připravují první dva roky pětiletého specializačního vzdělávání v některém z deseti základních „kmenů“, ty ale nezahrnují všechny obory. Budoucí oční lékař tak přijde po dvou letech k pacientům, umí ošetřit zlomenou ruku, ale neumí nic z očního lékařství. Přitom by měl provádět 80 procent výkonů sám. Podle České lékařské komory by mělo být vzdělávacích kmenů 18, což by pokrylo všechny specializace. „Některé obory jsou značně znevýhodněny a opominuty v tomto systému. Hrozí, že po dva roky třeba v těchto oborech nebudou noví lékaři,“ podotkl viceprezident ČLK Zdeněk Mrozek.
