Praha - Ve věku 92 let zemřel Evžen Abrahamovič, který byl hlavním podezřelým akce StB Kámen. Jeho někdejšího kolegu Emila Orovana zatím marně hledá Interpol, i on je ale pravděpodobně po smrti. Jedna z nejzákeřnějších provokací komunistické policie tak nejspíš zůstane nepotrestána. Abrahamovič byl architektem a jedním z hlavních mozků akce Kámen, při které státní bezpečnost zinscenovala krátce po roce 1948 falešnou západní hranici i s důstojníky v amerických uniformách. Uprchlíci tu byli vyslechnuti a vzápětí zatčeni. Provokaci StB se věnoval i jeden díl Příběhů železné opony: Podívejte se na video.
Jedna z nejzákeřnějších akcí StB s názvem Kámen zůstane bez trestu
Státní zastupitelství už rozhodlo o zastavení trestního stíhání. Přestože se o akci vědělo už od devadesátých let a podnět k trestnímu stíhání dal česko-americký historik Igor Lukeš už před více než dvěma roky, byl Abrahamovič obviněn až loni a kvůli vysokému věku a vážnému zdravotnímu stavu mělo jeho odsouzení mít především symbolickou a etickou hodnotu. „I když o akci Kámen v Česku všichni věděli přinejmenším od počátku 90. let, žádný pokus zahájit trestní stíhání proti tomuto pánovi a jeho dalším kolegům nikdo neudělal,“ řekl Lukeš. Policejní úřad pro vyšetřování zločinů komunismu se brání, že dřív neměl konkrétní důkazy.
Akce StB Kámen: Utekli za kopečky, ale vlastně zůstali doma
Lidé utíkající na Západ se dostávali v okolí hraničního přechodu Všeruby na Domažlicku do pasti na falešné hranici, kde na ně čekali příslušníci StB v amerických uniformách. Protože si mysleli, že už jsou na německé straně hranice, vyšetřovatelům řekli vše, co po nich chtěli vědět. Následně byli zatčeni a odsouzeni.
Bývalá úřadovna StB v obci Tři Sekery
Falešná estébácká úřadovna s pobočkou americké kontrarozvědky se nacházela v osadě Kamenec spadající pod katastr obce Tři Sekery. Starostce obce se podařilo lokalizovat bývalou hájovnu, kde si komunističtí tajní zřídili falešnou americkou úřadovnu. V místech, kde si StB zřídila výslechovou místnost, jsou nyní obytné prostory.
Prokop Tomek, historik:
„Název Kámen je kvůli hraničním kamenům. Šlo tam o eliminaci těch lidí, u kterých předpokládali, že stojí proti režimu. Ti lidé na sebe i s pomocí dotazníků řekli, co dělali v Československu proti režimu. Dodnes mě nepřestává překvapovat, že téměř žádní z těch lidí, kteří se ocitli v té úřadovně, neodhalili, že jde o provokaci.“
Existence falešných hranic na Šumavě a v Českém lese končí rokem 1951 – poté již totiž bylo absurdní předstírat, že existují hranice, které je možno volně přejít. Stavět se začaly technické zátarasy a tajných policistů v převleku již nebylo potřeba.
Jednou z obětí akce StB Kámen je i Eleonora Holešovská, jejímuž příběhu se věnoval David Vondráček z Reportérů ČT.
Jedna z nejzákeřnějších akcí StB s názvem Kámen zůstane bez trestu (zdroj: ČT24)