Češi se učí nakupovat on-line velmi rychle, za poslední čtyři roky je dokonce nárůst počtu internetových zákazníků z Česka nejvyšší v EU. Jenže s on-line nakupováním jdou ruku v ruce i podvodné obchody. Mnoho spotřebitelů například přichází o peníze proto, že nakupují v e-shopech, které neuvádějí žádné kontaktní údaje ani podmínky nákupu. To je přitom základní znak podvodu nebo neférových obchodníků, varuje Evropské spotřebitelské centrum u příležitosti Dne bezpečnějšího internetu.
„Poslední dobou se na nás obrátila řada lidí, kteří se nechali zlákat nabídkou profesionálně a evropsky vyhlížejícího e-shopu a zakoupili na něm obuv, oblečení, kabelku či parfém. Vůbec přitom nevěnovali pozornost tomu, že prodejce neuvádí všeobecné obchodní podmínky ani jakékoli kontaktní údaje,“ sdělil Ondřej Tichota z Evropského spotřebitelského centra. Za kontaktní údaj přitom nelze považovat pouhý kontaktní formulář.
Dnes už prý neplatí, že podvodníka odhalí špatná čeština nebo chyby v angličtině nebo jiném jazyce, kterým je web či inzerát napsaný. Někteří asijští prodejci si například zakládají weby s koncovkou .de, což evokuje, že e-shop je německý. Kupní smlouva se však evropským právem neřídí a spotřebitel ztrácí právo na odstoupení od smlouvy bez udání důvodu či reklamaci.
Indikátorem důvěryhodnosti obchodu mohou být podle Tichoty i možnosti zaplacení. Mezi spolehlivé se počítají platby kartou na zabezpečených platebních bránách nebo přes systémy elektronických peněženek. Naopak obvlášť podezřelý je požadavek na platbu systémem Western Union (viz box).
Loni v Česku nakoupila on-line skoro polovina lidí
Podle Evropského statistického úřadu je nárůst počtu Čechů, kteří nakupují on-line, za poslední čtyři roky nejvyšší v EU. Zatímco v roce 2012 jich on-line nakoupilo 32 procent, tak loni už to bylo 47 procent lidí. Stále však zaostáváme i za průměrem EU, ten je o dva procentní body vyšší. Unijními rekordmany jsou pak Britové a Dánové, kde on-line nakupuje přes 80 procent lidí.
Evropské spotřebitelské centrum ČR bezplatně pomáhá spotřebitelům řešit spory s podnikateli z jiných zemí EU, Norska a Islandu. Poskytuje také informace o právech spotřebitelů na jednotném trhu. Je financované Evropskou komisí a Českou obchodní inspekcí, při níž česká pobočka sítě působí.
- Mezi obvyklé znaky podvodu patří špatná jazyková úprava, požadavek platby předem v hotovosti či převodem, další požadavky na platby pod smyšlenou záminkou (například clo, pojištění, přibalení většího počtu kusů výrobku).
- Nereagujte na nevyžádanou poštu (spam). V žádném případě nesdělujte e-mailem údaje o bankovním účtu, číslo platební karty nebo třeba přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Nevyžádaný e-mail smažte, nikdy neotvírejte neznámé přílohy.
- Předem plaťte jen tehdy, jde-li o skutečně důvěryhodného obchodníka. Při platbě systémem Paypal či platební kartou existují nástroje, kterými se lze domoci vrácení peněz, pokud obchodník zboží nedodá. Nevyplatí se však na ně stoprocentně spoléhat. Především údaje o platební kartě je třeba chránit.
- Zvlášť podezřelý je požadavek na platbu systémem Western Union. U bankovních převodů nikdy nezasílejte peníze na účty soukromých osob, pokud se nejedná o účet prodávající firmy/společnosti.
- Nahlédněte do obchodního rejstříku dané země, zda je v něm společnost registrována (odkazy na rejstříky zemí EU, Norska a Islandu jsou zde). Pozor ovšem na podvodníky, kteří zneužijí jméno existující společnosti a založí web s podobným označením.
- Pokud má obchodník e-mailové adresy na bezplatných a anonymních serverech typu yahoo.com, hotmail.com, gmail.com či seznam.cz, nebudí to dojem důvěryhodnosti. Stejně tak, je-li web umístěn na bezplatném hostingovém serveru.
- Zadejte údaje o společnosti – například název či adresu webu – do internetového prohlížeče. Pokud v souvislosti s tím narazíte na výrazy jako scam či fraud (anlické výrazy pro podvod), mějte se na pozoru.
- Pamatuje: Pokud se nabídka zdá příliš výhodná, než aby byla skutečná, tak nejspíš skutečná není.
- zdroj: Evropské spotřebitelské centrum ČR
