Praha - Počet pacientů s klíšťovým zánětem mozku byl v Česku loni druhý nejvyšší za posledních 30 let a o více než polovinu vyšší než předloni, kdy onemocnělo 569 lidí, tři zemřeli. V roce 2011 počet nakažených stoupl na 861. Zemřelo pět lidí, všichni starší 60 let. Novinářům to dnes řekl docent Rastislav Maďar. Situace je podle něj nejhorší v Evropě, nejohroženější skupinou jsou senioři.
Infikovaná klíšťata loni sála o sto šest
„V letech 1965 až 1992 byl průměr počtu onemocnění o polovinu nižší než v letech 1993 až 2011, kdy je přes 600 infekcí ročně,“ upřesnil. Hlavním důvodem nárůstu je podle Maďara to, že lidé tráví více času v přírodě, věnují se turistice, jízdě na kole či zahrádkaření. Příležitostí k nákaze tím přibylo. Klíšťat je dlouhodobě zhruba stejně, přiblížila se ale městům. Dřív nebyla v okolí měst s výjimkou jižních Čech a Opavska, nyní jsou běžně v městských parcích či na dětských pískovištích.
„Nejvíc jsou nákazou ohroženi chalupáři, chataři, zahrádkáři, sběrači hub a lesních plodů, cyklisté, rybáři, golfisté a také majitelé psů a venkovních koček,“ upozornil Maďar. Zajímavá souvislost byla podle něj zjištěna v oblastech, kde nezaměstnanost stoupla. Přibylo tam případů nákaz, nezaměstnaní si přivydělávali sběrem lesních plodů. Počet nakažených souvisí podle Maďara i se stárnutím populace. S infekcí se hůře vyrovnávají senioři, kteří většinou mají i nějaké chronické onemocnění. Na následky infekce také nejčastěji umírají. Přitom se méně než ostatní chrání očkováním. V Česku je očkováno proti klíšťové encefalitidě zhruba 19 procent lidí, většinou děti a dospívající.
Vyšší riziko nákazy souvisí podle Maďara také s tím, že v Česku jsou pro klíšťata dobré klimatické podmínky, průměrné teploty jen výjimečně klesnou pod sedm stupňů Celsia. Také vzduch má pro ně vhodnou vlhkost a nebývá tu extrémní horko. Ubylo zemědělsky obdělávaných ploch - vysoká tráva, zejména na krajích lesíků a podél potoků a vodních ploch, je pro ně nejpříhodnějším místem k žití i „lovu“.
