Praha - První prosinec znamená pro lidi po celém světě Světový den boje proti AIDS, letos si ho lidé připomínají už po dvaadvacáté. Symbolem dne se stala dnes již tradiční červená stužka, kterou si lidé mohou zakoupit po celý den nejen v ulicích Prahy, a podpořit tím sbírku na pomoc HIV pozitivních. Ředitel Domu světla Miroslav Hlavatý zdůrazňuje, že oproti většinovému mínění svět neřeší pokles výskytu choroby, naopak čísla nakažených rostou. Tento trend bohužel v posledních letech zaznamenává i Česká republika. Nemoc AIDS se poprvé objevila v roce 1981 a za 19 let se jí nakazilo bezmála 40 milionů lidí, dvě třetiny z nich žijí v subsaharské Africe. Jen v letošním roce nemoci AIDS podlehlo 169 lidí.
Jen v tomto roce testy odhalily 149 nových případů HIV pozitivních lidí v ČR. Celkem počet pozitivních v Česku činí 1 493 lidí. Česká republika také drží smutný primát v četnosti výskytu HIV infekce mezi homosexuály a bisexuály – podle posledních průzkumů jde totiž až o 58 procent. Přestože počty nakažených stále rostou, anonymních testovacích míst naopak rapidně ubývá. Ačkoliv právě pražský Dům světla provádí 85 procent odběrů na HIV infekci z celé České republiky, nikdo neví, zda i v příštím roce budou moci ve své aktivitě pokračovat. Základním problémem jsou finance.
„Základní možnost, kde se nechat testovat, nabízí praktický lékař. Když ale 10 let vdaná žena přichází k praktickému lékaři, kde je zdravotní sestra její sousedka z ulice, pak jakmile podá požadavek testu na HIV, okamžitě se stává ženou nevěrnou. Každý vyhledává testování, kde je klid, kde mu nic nehrozí, kde to je stoprocentně anonymní, a těch možností je opravdu málo,“ tvrdí Miroslav Hlavatý s tím, že Dům světla se pomalu stává jediným centrem nabízejícím tuto službu. Jedním dechem ale dodává základní obavu, zda na ni příští rok budou mít peníze.
Ředitel Domu světla Miroslav Hlavatý:
„Člověk se infikuje a nic nedává do souvislosti s rizikovým pohlavním stykem. V dnešní době chodíme s Coldrexem do práce a nevěnujeme chřipkám pozornost, pak je to otázkou 6 až 9 let, kdy přichází období občas chřipka, občas angína, ale po těch letech najednou člověka porazí něco, nad čím lékaři začnou uvažovat. Jeden z posledních testů se provádí na HIV a ukáže úplné rozbití imunitního systému.“
V poslední době se staly výnosným artiklem pro farmaceutické firmy antiretrovirální léky, které zabraňují viru HIV rozmnožovat se v těle pacienta. Poprvé se na trhu objevily v roce 1996 a od té doby zaznamenaly velký boom. Jejich cena je ale velmi vysoká a užívání se neobejde bez vedlejších účinků. Podle Miroslava Hlavatého jsou ale pro české pacienty tyto přípravky finančně nedosažitelné. „HIV si nevybírá chudé nebo bohaté. I lidé, kteří patří mezi vyšší finanční vrstvy, by na tyto doplatky nedosáhli. Firmy při slovech 'Děkujeme, my na to nemáme', odcházejí z republiky, a tím mají lékaři menší možnost pomoci lidem s virem a jeho rezistencí,“ tvrdí Hlavatý.
Ředitel domu světla říká, že nové léky jsou pořád to jediné, co proti HIV jako takovému účinkuje. „Byť je virus malý mikroskopický jedinec, je velice šikovný a okamžitě se snaží přebýt tu léčbu svou rezistencí, takže si na ni zvykne a léčba přestává být účinná. Lékaři pak musí hledat další a další kombinace nových léků, jak já říkám nesprávně zdravotnicky, které zaženou virus do palce u nohy a tam ho drží,“ popisuje ředitel Hlavatý.
