Gross požádal o přerušení členství v ČSSD - kvůli kauze MUS

Praha - Jihomoravský hejtman a kandidát na budoucího předsedu ČSSD Michal Hašek požaduje svolání mimořádného zasedání stranických špiček. Jednat by měly o podezření, že k bývalému premiérovi a předsedovi strany Stanislavu Grossovi a k lidem blízkým ČSSD plynuly milionové částky související s privatizací těžařské společnosti Mostecká uhelná. Haškův rival o předsednické křeslo a úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka informoval, že Gross požádal o přerušení svého členství v ČSSD, a dodal, že ČSSD podporuje kroky státního zastupitelství a policie.

„ČSSD podporuje všechny kroky státního zastupitelství a policie, směřující k prošetření existujících podezření a poskytnutí právní pomoci orgánům švýcarské justice. Považujeme za nezbytné, aby bylo prošetřeno, zda v souvislosti s privatizací MUS došlo k porušení zákona či zda nebyl spáchán nějaký trestný čin,“ sdělil Sobotka. To, že Gross požádal o přerušení členství v ČSSD, považuje Sobotka za 'vhodný' krok. Hašek uvedl, že o svolání politického grémia ČSSD požádá Sobotku ještě dnes. „Rozhodně budu požadovat informaci o této kauze a celkovém postupu středočeské ČSSD a na základě toho také stanovisko vedení ČSSD,“ uvedl Hašek.

Podezření Grosse a dalších lidí vyplývá podle dnešní Mladé fronty Dnes z dokumentů, které před koncem loňského roku poslal na Vrchní státní zastupitelství v Praze jako žádost o pomoc vyšetřující soudce ze Švýcarska. Tamní úřady se prodejem dolů zabývají již léta kvůli podezření z praní špinavých peněz.

Nahrávám video

Informace o provizi jsou pro mě nové, tvrdí Gross

Podle švýcarských zdrojů odešlo krátce po privatizaci dolů od kupce 46 procent akcií MUS, švýcarské firmy Investenergy, zhruba pět milionů dolarů (asi 170 milionů Kč) na účet firmy Torrence Trading na Gibraltaru. Důvodem platby byla údajně provize za prodej. Celková kupní cena byla 650 milionů korun, provize tedy činila 27 procent. K provizi měl přístup Grossův přítel, zbrojař Pavel Musela, který peníze „vypral“ spolu s dalšími lidmi spojenými s Grossem. K účtu, na kterém se část provize objevila, měl přístup Jiří Martinek, který byl podle MfD Grossovým poradcem a pro ČSSD zajišťoval kampaně a marketing. Gross deníku řekl, že informace o provizích je pro něj nová.

Ve spojitosti s provizí se podle deníku objevuje jméno člena ČSSD a pozdějšího poslance Antonína Sýkory. Jeho syn Robert Sýkora byl Grossův kamarád. Na jeho doporučení se stal náměstkem ministra průmyslu, uvedl deník. Robert i Antonín Sýkora však jakoukoliv spojitost s provizemi kolem dolů popírají. „To je asi nějaký omyl, žádný účet jsem ve Švýcarsku nikdy neměl a jména Musela nebo Martinek mi nic neříkají,“ uvedl Antonín Sýkora, tehdejší člen ČSSD v Havířově.

Mertlík i Grégr korupci odmítají

„Mohu vyloučit, že by na mě Sýkora v souvislosti s privatizací tlačil. Proces nemohl nijak ovlivnit. Martinka neznám vůbec,“ řekl novinám tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Privatizace podle něj byla naprosto čistá a nebyl důvod vyplácet jakékoliv provize. „Jednání ve vládě bylo tehdy konsensuální, nijak složité, na žádné podivné jevy, natož na korupci, jsem nepřišel do styku,“ uvedl tehdejší ministr financí Pavel Mertlík. V minulosti již byli v souvislosti s Mosteckou uhelnou vyslýcháni expremiér Miloš Zeman a další členové jeho vlády. Česká policie už případ privatizace MUS prošetřovala, na nic ale nepřišla a případ odložila. Předloni ho ale i na základě vyšetřování Švýcarů znovu otevřelo Nejvyšší státní zastupitelství.

Peníze
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 11 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 19 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.