Olomoučtí státní zástupci podali po čtyřech letech vyšetřování obžalobu na bývalého žalobce Libora Grygárka. Toho stíhají kvůli údajnému zneužití pravomoci i v souvislosti s někdejším prověřováním kolem Romana Janouška. A to z doby, kdy Grygárek působil jako náměstek vrchního státního zástupce v Praze. Případ tak nyní míří k projednání před soudem.
„Předmětem obžaloby jsou okolnosti spojené s vyřizováním žádosti o právní pomoc, jež byla českým orgánům činným v trestním řízení zaslána justičními orgány Švýcarské konfederace a dále okolnosti spojené s výkonem dohledu v konkrétní trestní věci nad postupem nižšího státního zastupitelství,“ uvedlo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci v tiskové zprávě.
Grygárek o obžalobě prý zatím nevěděl. „Pokud se to stalo, tak já vítám, že po více než šesti letech trestního řízení a po více než čtyřech letech trestního stíhání tu věc konečně nestraně a nezaujatě posoudí někdo jiný než státní zastupitelství, tedy soud,“ řekl České televizi.
„Je mi líto, že VSZ v Olomouci samo nerozhodlo o zastavení trestního stíhání. Rozumím ale tomu, že chce hrozící blamáž rozmělnit tím, že věc předloží soudu. Ale osobně jsme přesvědčen, že jsem se ničeho trestného nedopustil a soud musí rozhodnout o mé nevině. Protože důkazy o tom, že bych něčeho trestného dopustil, neexistují,“ uvedl Grygárek.
Grygárka žalobci obvinili z údajné pomoci lobbistovi Romanu Janouškovi. Exžalobce coby náměstek vrchního státního zástupce totiž podle policie měl informace o podezřelých penězích na švýcarských účtech, ale nenechal věc prověřit.
„Je dáno důvodné podezření, že takto nekonala záměrně pro svůj osobní a přátelský vztah k osobě, jejíž finanční prostředky byly v zahraničí zajištěny,“ uvedli již dříve olomoučtí státní zástupci.
Janouškovi totiž v minulosti zablokovala peníze na účtech prokuratura ve Švýcarsku a zkoumala tam peněžní toky v celkové výši dvou miliard. A právě kvůli podezření na praní špinavých peněz se obrátila i na české žalobce. Nakonec případ ve Švýcarsku odložili.
Janouškovi jsem pomáhat nemohl, tvrdí Grygárek
Grygárek však odmítá, že by Janouškovi pomáhal. „Tak, jak je tvrzeno, že jsem měl nekonáním pomáhat panu Janouškovi – nemohl jsem žádným způsobem. Já jsem vůbec tuto záležitost nevyřizoval, takže v tomto směru se zásadně mýlí zpracovatel toho obvinění,“ odmítl již dříve spojitost s Janouškem. V roce 2008 se s ním prý ještě neznal. „Já jsem se s panem Janouškem setkal a seznámil až v roce 2010,“ tvrdil.
V Česku však vyšetřovatelé na Grygárka narazili o několik let později na samém počátku kauzy dnes známé jako Nagyová. Tehdy prověřovali možné vazby lobbistů právě na tehdejšího náměstka vrchního státního zástupce. A nakonec Grygárka obvinili.
Grygárkovo vyšetřování se vleklo čtyři roky. Délku vyšetřování v minulosti kritizovalo i Nejvyšší státní zastupitelství. Čekalo se na právní pomoc právě ze Švýcarska a nakonec se Grygárkovo obvinění ještě rozšiřovalo.
I nyní Grygárek tvrzení obžaloby odmítá. „Ta konstrukce byla v průběhu přípravného řízení zcela vyvrácena. Já jsem stoprocentně přesvědčen, že v tomto směru mi musí dát soud za pravdu. To bylo naprosto absurdní, protože já jsme tu věc ani nevyřizoval, ani nekonal, ani jsem nerozhodoval, to je úplně pomýlená konstrukce, která byla zcela vyvrácena,“ řekl ČT.
Grygárek se narodil 18. června 1962. Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy nastoupil v roce 1984 na tehdejší prokuraturu. Byl také členem KSČ. Působil jako prokurátor v Praze 4, specializoval se na trestnou činnost mladistvých. Z prokuratury nakrátko odešel v září 1989, vrátil se na začátku roku 1990, kdy začal působit na Generální prokuratuře ČR. Po lednu 1994 a přetvoření prokuratury ve státní zastupitelství se Grygárek stal náměstkem pražského vrchního státního zástupce a od května 1994 do odvolání v srpnu 1996 pak byl sám vrchním státním zástupcem v Praze.
Ministr spravedlnosti Jan Kalvoda zdůvodnil Grygárkovo odvolání tím, že jeho úřad toleroval špatnou personální situaci na pražském městském státním zastupitelství. Později Grygárek pracoval na Vrchním státním zastupitelství (VSZ) v Praze, opět se specializoval na kriminalitu mládeže a závažné násilné činy. Do vedení pražského VSZ se vrátil v dubnu 2007, kdy byl jmenován náměstkem pro trestní řízení. V médiích se předtím spekulovalo i o tom, že by zamířil přímo do čela VSZ.
Proti Grygárkovu jmenování náměstkem vystoupil tehdejší ombudsman Otakar Motejl či bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Vadilo jim jeho angažmá před listopadem 1989, byl totiž podezříván, že se aktivně účastnil represí proti zadrženým při pražských demonstracích v srpnu 1989. Grygárek popíral, že by si s režimem zadal, a tvrdil, že jen dohlížel na práci bezpečnosti a osobně se na perzekucích nepodílel. Za pravdu mu dala i vyšetřovací komise. Grygárek měl pověst schopného právníka a v médiích se hovořilo o tom, že cestu do čela VSZ mu zavřelo jen předlistopadové angažmá.
Grygárkovo jméno figurovalo v kauze takzvané justiční mafie. V prosinci 2007 jej stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Benešová při komentování kauzy Jiřího Čunka jmenovala mezi lidmi, kteří se údajně snažili ovládnout justici, aby sloužila vládní garnituře (tehdy vládl koaliční kabinet předsedy ODS Mirka Topolánka). Podle prvoinstančního rozsudku z června 2008 si ale Grygárek zasloužil omluvu a verdikt soud opakoval i o dva roky později. Tedy ještě předtím, než se v únoru 2011 omluvy dočkali i ostatní nařčení. Nejvyšší soud ale počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.
Koncem roku 2011 média informovala, že Grygárek je ve spojení s lobbistou Romanem Janouškem, s nímž údajně jednal v době, kdy VSZ mimo jiné řešilo pět případů vztahujících se k Janouškovi. Právě kvůli vazbám na kontroverzního lobbistu jej dočasný šéf pražských žalobců Stanislav Mečl vyzval k rezignaci. Grygárek to ale odmítl.
Právě těchto kontaktů s Janouškem z let 2009 až 2012 se týká současná obžaloba. Podle žalobců, kteří případ spojili s případem Jany Naygové (nyní Nečasové), nedal pokyn k objasnění údajného praní špinavých peněz v zahraničí. Grygárek již dříve obvinění odmítl jako nepodložené. Policie jej obvinila v prosinci 2013 a Grygárek si na pomalý postup stěžoval. V červenci 2016 dokonce Nejvyšší státní zastupitelství nařídilo olomouckým žalobcům, aby zrychlili vyšetřování kauzy.
Na spojení mezi Grygárkem a Janouškem upozornila média také v polovině roku 2013. ČT přišla s informací, že Grygárkova tchyně koupila v roce 2008 byt v Galerii Myšák v centru Prahy, v těsném sousedství Romana Janouška. Bývalý náměstek VSZ přitom nedokázal věrohodně vysvětlit, kde jeho příbuzná na byt, který si pronajímal někdejší vlivný úředník pražského magistrátu Jiří Toman, vzala peníze.
Grygárkovo jméno figurovalo i mezi žalobci VSZ podezřelými z protahování kauzy Mostecké uhelné společnosti. Kvůli průtahům později ministr spravedlnosti podal kárné žaloby mimo jiné na pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu či právě na Grygárka, posléze je ale stáhl. Po odchodu Rampuly z funkce v červnu 2012 stanul Grygárek jako náměstek dočasně v čele zastupitelství. Oba nakonec v polovině roku 2012 rezignovali na funkce státních zástupců a odešli do advokacie. Rampula se objevil například jako advokát lobbisty Iva Rittiga.
Zdroj: ČTK
