Exodus českých lékařů startuje, k odchodu se jich chystají tisíce

Praha - Nespokojení nemocniční lékaři již dnes začnou podávat první výpovědi a podepisovat dohodu o solidaritě, kde se zavážou svoje rozhodnutí neodvolat. K výzvě Děkujeme, odcházíme se jich zatím připojila více než čtvrtina z 16 tisíc. Vadí jim hlavně dlouhodobý nedostatek peněz v českém zdravotnictví a výše platů. Ministr Heger už připustil, že masový odchod může ohrozit provoz nemocnic.

Především nízké platy nemocničních lékařů stály v květnu za vznikem výzvy Děkujeme, odcházíme. Doktoři chtěli prosadit, aby základní mzda stoupla na 1,5 až trojnásobek mzdy průměrné. Na to ale nejsou peníze, říká šéf resortu Leoš Heger, který už připustil, že pokud krizi nezvládne, opustí ministerské křeslo. „Pokud podá výpověď šest nebo sedm tisíc lékařů, budu muset nejspíš odstoupit a bude se muset najít někdo jiný, kdo se to bude pokoušet dále řešit,“ prohlásil Heger. „Platy v nemocnicích nejsou katastrofické, ale nejsou ani zázračné,“ podotkl ministr.

Předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martin Engel uvedl, že se budou formuláře výpovědí sbírat dva týdny, pak je dostane ke kontrole právní kancelář. Mezi 13. až 17. prosincem pak vyvrcholí republiková jízda černobílé sanitky s doktorem Exodem návštěvou pražských nemocnic. Samotné výpovědi bude odborový klub doručovat zaměstnavatelům prostřednictvím právní kanceláře od 27. do 31. prosince. Při dvouměsíční výpovědní lhůtě nepřijdou lékaři 1. března do práce.

Vůbec ale není jasné, kolik lékařů nakonec opravdu odejde. Podporu výzvě Děkujeme, odcházíme vyjádřila asi čtvrtina ze 16 tisíc lékařů v nemocnicích. To ale automaticky neznamená, že všichni výpověď také podepíšou, ani to, že nakonec odejdou pracovat do ciziny. Nedávno se konal veletrh, kde se nabízela práce pro lékaře v rakouských a německých nemocnicích - zavítalo na něj přes 6 000 zájemců, volná místa ovšem byla jen pro 150 lékařů.  

Paradoxní je, že lékaři, kteří se k výzvě nepřipojí a zůstanou, si možná nakonec platově polepší. Ministr Heger totiž v pátek řekl, že po odchodech lékařů budou muset ti zbylí zastat jejich práci, a dostanou tak i jejich peníze. Část by měly dostat i kvalifikované sestry, které by zároveň převzaly část doktorské práce. „Při odchodu čtvrtiny lékařů by se plat mohl zvednout ostatním maximálně o čtvrtinu,“ konstatoval Heger.

Milan Kubek, prezident České lékařské komory:

„Míra naštvanosti je veliká, lékaři už odmítají čekat dalších dvacet let na nějaké reformy, které mají přinést to, že se budeme mít lépe.“

Ondřej Hlaváček ze společnosti Neumann & Partners ve Studiu ČT24: „Sám jsem byl velice překvapen, protože čistě statisticky byla z desítek oslovených lékařů se specializací na traumatologii, anesteziologii a pediatrii odezva minimální, zhruba šlo o 4 až 5 procent. To není mnoho.“

Mzdy také podle lékařů nejsou jediným bolavým místem českého zdravotnictví. Tvrdí, že resort trpí dlouhodobým nedostatkem peněz, který zhoršuje ještě podivné hospodaření nemocnic nebo plýtvání v lékové politice, ve které je podle nich chaos.

Důvody odchodu českých lékařů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 22 mminutami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 11 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 19 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.