Exekucí na důchod v Česku dlouhodobě přibývá. Na konci března je kvůli dluhům mělo zhruba 90 400 lidí. Bylo jich tak zhruba o 3800 víc než na konci loňska. Od roku 2003 se počet osob s exekuční srážkou ze starobní, invalidní či pozůstalostní penze zvedl víc než čtyřikrát. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle odborníků na dluhovou problematiku by úřad mohl nechat řadu neoprávněných exekucí zastavit.
Exekuci na důchod má 90 tisíc lidí. Za patnáct let jejich počet vzrostl na čtyřnásobek
Reportáž: Počet exekucí důchodů roste (zdroj: ČT24)
Na konci roku 2003 správa kvůli dluhu srážela část starobního, invalidního či pozůstalostního důchodu 21 561 lidem. Přes 50 tisíc se jejich počet dostal v roce 2010, o čtyři roky později překročil 75 tisíc. Předloni mělo exekuci na penzi přes 85 tisíc mužů a žen. Letos v březnu jich bylo už 90 418.
Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo exekuční srážku z důchodu 26 054 seniorů a 26 633 seniorek. Mužům ČSSZ strhávala v průměru 2698 korun a ženám 2211 korun. Nejvyšší srážku v průměru měli muži v Moravskoslezském kraji, a to 3335 korun. Ze starobních důchodkyň se v průměru nejvíc kvůli dluhům strhávalo penzistkám v Olomouckém kraji, a to 2529 korun.
GALERIE
Exekuce důchodů
Exekuci na důchod mělo i 21 707 invalidních důchodců a 14 430 invalidních důchodkyň. Průměrná strhávaná částka u muže činila 1978 korun a u ženy 1980 korun. Nižší důchod kvůli exekuci mělo také 1334 vdov a 260 vdovců. Z vdovského důchodu se sráželo v průměru 1612 korun a z vdoveckého 1636 korun.
ČSSZ o exekučních srážkách nerozhoduje. Řídí se nařízením soudu či exekučním příkazem exekutora, nebo rozhodnutím ze správního, konkurzního či insolvenčního řízení. Srážení částky z důchodu může úřad ukončit až po splacení dluhu a úroků i nákladů řízení.
Personální kapacity ministerstva nestačí
Podle odborníků na dluhovou problematiku by ale správa sociálního zabezpečení mohla řadu exekucí nechat zastavit, a to kvůli neplatným rozhodčím doložkám z úvěrových smluv. Rozhodoval o tom Ústavní i Nejvyšší soud, který prohlásil rozhodčí doložky v úvěrových smlouvách za neplatné v květnu 2011. Právník Petr Němec na Twitteru uvedl, že by ČSSZ mohla soudu navrhnout zastavení protiprávní exekuce, protože má k dispozici údaje z exekučních příkazů.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) na výtku reagovala tím, že vedení resortu už o možných řešeních jednalo. „ČSSZ musí tyto případy vyhledávat ručně a nemá na to personální kapacity. Potřebovali bychom na to desítky nových úředníků,“ uvedla Maláčová. Podle ní totiž ČSSZ informace k exekuci a rozhodčím doložkám klientů neeviduje, a tak by úředníci museli procházet „stovky tisíc spisů, možná milion“. Správa u konkrétních případů ověří, kolik času by to zabralo.
Ministryně podotkla, že soudy mají povinnost neoprávněné exekuce zastavovat, měly by to tedy dělat automaticky. Maláčová o tom chce jednat s ministerstvem spravedlnosti.
Nyní tedy zůstává přípandá iniciativa na straně ČSSZ. Šéfka tiskového oddělení ministerstva Barbara Hanousek Eckhardová přiblížila, že od května 2019 zahájí správa pilotní projekt, který má za cíl ověřit, za jakých personálních a technických podmínek by byl postup manuálního dohledávání a posouzení proveditelný. „Jak by byl časově a finančně náročný a zda by nedošlo k ohrožení provádění exekučních srážek z dávek důchodového pojištění v běžných případech,“ dodala. Kdy chce mít ministerstvo výsledky svého pilotního projektu, neuvedlo.