Píše se 8. květen 1945, Německo podepisuje bezpodmínečnou kapitulaci a Evropa si oddychuje a vyhlíží světlejší zítřky. Ne pro všechny však tento den znamenal zároveň konec války. U městečka Milín a osady Slivice probíhaly tvrdé boje ještě během 11. a 12. května. Právě zde, šest kilometrů jihovýchodně od Příbrami, padly poslední výstřely druhé světové války v Evropě.
Evropa už slavila mír, u Slivice zněly poslední výstřely války
Po podepsání kapitulace Německem se cílem většiny německých vojáků na území Československa stalo především dostat se do amerického zajetí. Na Příbramsku se přes demarkační linii snažila probít především část německé armádní skupiny Střed. Postup jim ztěžovaly útoky ze strany českých a sovětských partyzánů a odbojářů. Příslušníci SS i vojáci Wehrmachtu se za to mstili na civilním obyvatelstvu. Vraždili a ničili vše, co se jim dostalo pod ruku. Jen v osadě Buk přišlo o život pět místních lidí. Celkem bylo civilních obětí sedmadvacet.
Demarkační linie
Demarkační linie byla původně stanovena především z vojensko-technických důvodů. Měla zamezit smísení armád či případnému nechtěnému střetu spojeneckých jednotek - konkrétně Rudé armády SSSR postupující k Praze z východu a armády Spojených států postupující ze západu. Podle dohody na Jaltské konferenci měla vést po hranici Československa. Na základě vývoje válečných operací na západě Čech ale došlo po dohodě mezi sovětským generálem Antonovem a americkým generálem Eisenhowerem k posunu čáry dotyku na linii Kraslice - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice. Sovětský svaz chtěl linií minimalizovat přítomnost americké armády na území Čech.
Německé skupině velel generálporučík Carl Friedrich von Pückler - Burghauss. Dostat se k Američanům pro něj bylo takřka jediné východisko. Jako vysoce postavený esesák by měl v sovětském zajetí velké problémy a stejně tak pokud by se dostal do rukou československých úřadů. Pückler vedl mnohatisícové vojenské uskupení složené ze zbytků armádní skupiny Střed Wehrmachtu, jednotky SS Wallenstein, 4. pluku pancéřových granátníků, 2. pancéřové divize SS a německých uprchlíků ze středních Čech.
Generálporučík Carl Friedrich von Pückler - Burghauss (vlevo)
Němci, kteří se dostali k Američanům, končili nakonec u Sovětů
Pücklerovo uskupení dorazilo k demarkační linii mezi americkou a sovětskou sférou u Příbrami 9. května. Američané byli na Příbramsku už od 7. května, proti Němcům, kteří se mstili na civilním obyvatelstlvu, ale nemohli zasáhnout, protože Němci se nacházeli v sovětské okupační zóně. Rudá armáda byla ještě daleko. Američané začali na žádost Ruska všechny přeběhlé zajatce předávat Rudé armádě. To ale Němci netušili.
Pücklerovi vyjednávači se stále snažili s Američany spojit a domluvit podmínky kapitulace do jejich rukou. 10. května se od Prahy a z východu začaly do prostoru jihovýchodně od Příbrami přesunovat i sovětské jednotky 1., 2. a 4. ukrajinského frontu Rudé armády. Pücklerovi vojáci už byli v bojových pozicích kvůli partyzánským útokům. Zakopali se a využili i terénních překážek na linii Háje, Konětopy a Slivice, na sovětský útok byli dobře připraveni. K dispozici měli tanky, samohybná a protitanková děla i těžké kulomety.
Velitel zbraní SS v Čechách a na Moravě Carl Pückler von Burghauss nařídil zadnímu voji svých jednotek v prostoru Slivice a Milína vybudovat opěrný rajón, který by kryl předpokládaný útok sovětské armády.
Osada Slivice je vzdálená od Milína asi kilometr. První zmínka o slivické osadě pochází z r. 1362 (Sliwitz; Soli). V osadě se nachází kostel sv. Petra, který založil první arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Velkou vzácností kostela je gotická socha sv. Petra z 2. pol. 15. stol. Jedná se o kopii, originál se nachází v Národní galerii. Ani tento kostel nebyl ušetřen bojů konce války - v jedné přestřelce dopadl granát i do jeho presbytáře. Po válce pak byla v opraveném zdivu na paměť této události osazena symbolická pamětní deska. Věž slivického kostela byla použita i jako vojenská pozorovatelna.
U Slivice zněly poslední výstřely války v Evropě (zdroj: ČT24)
Pückler amerického zajetí nedosáhl, jako východisko zvolil sebevraždu
Sovětské jednotky dorazily k Němcům 11. května dopoledne a útok zahájily těžkým dělostřeleckým přepadem. Tvrdé boje trvaly několik hodin. Němci dlouho odolávali, na výzvy ke kapitulaci nereagovali a stále sledovali cíl probít se přes demarkační linii. Nakonec ale podlehli. Kolem půl druhé ráno 12. května podepsal Pückler v Čimelicích kapitulaci. Za sovětskou stranu kapitulaci podepsal velitel 104. gardové střelecké divize generál Serjogin a za Američany náčelník štábu 4. tankové divize plukovník Allison. Pückler nadále doufal, že se mu podaří dostat do americké zóny. Když jej Američané odmítli i s jeho rodinou vzít do zajetí, v rakovické části Čimelic u domku číslo popisné 99 se zastřelil.
Poslední výstřely druhé světové války zazněly 12. května
Někteří esesáci se i přes podepsanou kapitulaci v Čimelicích stále odmítali vzdát, a tak poslední výstřely druhé světové války v Evropě zazněly kolem třetí hodiny ranní 12. května 1945 mezi osadou Slivice a městečkem Milín. Celkem se dostalo do zajetí na šest tisíc německých vojáků, v boji jich padl asi jeden tisíc. O osudu německých zajatců se příliš neví. Byli nejspíše dopraveni do sovětských zajateckých táborů, kde většina z nich zemřela.
Německé jednotky se mstily na civilním obyvatelstvu (zdroj: ČT24)
Slivický památník ke konci 2. světové války
Poslední bitvu druhé světové války, která se odehrála na území Československa, připomíná památník odhalený 10. května roku 1970 nedaleko Slivice. Jeho autorem je akademický architekt Václav Hilský. Hilský se podílel i na výstavbě nových poválečných Lidic. Kluby vojenské historie, příbramské muzeum a Armáda České republiky na bývalém bojišti pořádají akce k připomínce posledního velkého vojenského střetu druhé světové války v Evropě.
„Památník vítězství je varovným mementem pro budoucí generace. K tragickému krveprolití na konci války, a vlastně již v době, kdy Evropa oslavovala mír, došlo poté, co do prostoru Slivice – Milín – Čimelice postoupila hitlerovská vojska odmítající složit zbraně a usilující za každou cenu proniknout před blížící se Rudou armádou do americké zóny, což bylo v rozporu s nedávno vyhlášenou německou kapitulací,“ píše se v brožuře k výročí konce války, kterou vydalo město Příbram a Milín.
Pamětní tabule