Praha – Levné jídlo, fastfoody a nedostatek pohybu. Podle odborníků faktory, které mají na svědomí nadváhu v evropských zemích. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že pokud bude populace tloustnout dál, může problém přerůst do enormních rozměrů. Mezi země s rostoucím počtem obézních lidí patří i Česko. Už dnes má u nás nadváhu více než polovina dospělých.
Hýbat se, hýbat se a ještě jednou se hýbat. Podle odborníků základ v boji proti obezitě, který by měl jít ruku v ruce se změnou jídelníčku. Přesto s tím má většina Čechů problém. A to dokonce víc, než s tím, co si naloží na talíř. Více než polovina lidí v průzkumu společnosti Sanep přiznala, že má problém dodržovat alespoň půlhodinu pohybu pět dní v týdnu, zatímco důslednost v dodržování zásad správné výživy je problém pro 45,6 procenta.
Alespoň 30 minut jednou týdně, nebo zcela výjimečně se věnuje aktivnímu pohybu 53,5 procenta Čechů. Hodně a pravidelně, tedy 30 minut alespoň pět dní v týdnu, nebo často, tedy 30 minut tři dny v týdnu, se hýbe 30 procent Čechů.
„Jednoznačně se ukazuje, že problém zdaleka není tolik v jídle, jako v omezení pohybu,“ potvrdil Martin Matoulek z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. Z praxe ví, že lidé by se rádi hýbali, ale v přehršli povinností si nedokážou na pohyb najít čas, tak si při hubnutí raději odřeknou jídlo.
I přesto odborníci varují, že obyvatelé Česka tloustnou. Nadváhu má podle průzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny každý třetí dospělý, a dalších 22 procent lidí trpí přímo obezitou. Důsledkem nadváhy přitom zdaleka není jen nutnost obměnit šatník za větší velikosti. Civilizační nemoci spojené s obezitou jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí. Mezi typické zdravotní obtíže patří cukrovka, vysoký krevní tlak, onemocnění srdce a cév, ale i neplodnost, bolesti zad a velkých nosných kloubů nebo výskyt některých typů nádorů. „Nemusíme ani mluvit o tom, že se dožijeme méně, ale jde i o to, že náš život nebude kvalitně prožitý,“ varovala lékařka a zakladatelka Pro Fit Institutu Marie Skalská.
Stupně obezity
Obezita se rozděluje na mírnou, střední a morbidní. Určuje se podle tzv. indexu tělesné hmotnosti (angl. Body mass index neboli BMI). Index se počítá vydělením hmotnosti daného člověka v kilogramech druhou mocninou jeho výšky v metrech.
Rozdělení váhy dle BMI:
- podváha méně než 18,5
- normální tělesná hmotnost 18,5 - 24,9
- nadváha 25 – 29,9
- mírná obezita 30 – 34,9
- střední obezita 35 – 39,9
- morbidní obezita více než 40
Lidé, kteří si nedrží ideální váhu, čelí vedle zdravotních problémů i předsudkům a diskriminaci. Ti se střední obezitou jsou podle vědců z univerzitní kliniky v Lipsku terčem posměšků dvakrát častěji než ostatní s nižší úrovní nadměrné váhy.
Kila nabírá většina Evropy
Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno zveřejnila prognózu pro rok 2030. Pro bělošskou evropskou populaci stanovila WHO v případě nadváhy index tělesné hmotnosti (BMI) v rozmezí 25 až 30, což už je nadváha na spodní hranici mírné obezity. Nejvíce kritická bude podle výživových expertů situace u Irů, kde bude nejen takřka každý dospělý v roce 2030 mít nadváhu, ale zhruba polovina populace bude trpět obezitou. Obézní bude i třetina všech britských žen. Na více lidí s nadváhou se musí za současného vývoje připravit i Česko, Rakousko, Švédsko, Španělsko a Řecko. Podle prognózy má mít za 15 let nadváhu 64 procent českých žen a 79 procent mužů. Jedinou dobrou zprávu má WHO pro Nizozemsko, kde naopak počet lidí s nadváhou podle propočtů poklesne: v roce 2030 tam bude mít nadváhu méně než polovina mužů, obezitou bude trpět jen osm procent a na devíti procentech by se mohla zastavit klesající obezita u nizozemských žen.
Tloustnutí ve školních lavicích
Paradoxně výborné výsledky má Česko ve statistice nadváhy u předškoláků. V České republice trpí nadváhou je 5,5 procenta dětí do pěti let, země se tak řadí na nejlepší místa spolu s Kazachstánem, který je s dětskou obezitou do 1 procenta podle WHO nejlepší.
Podle Marie Skalské českým dětem pomáhá systém předškolní výchovy. „Malé dítě si vůbec nemůže diktovat, co bude jíst a jak bude trávit volný čas. Ve školkách je pravděpodobně dostatek pohybové aktivity, kdy si děti spontánně hrají a běhají. Pak kolem šestého roku nám výskyt dětské nadváhy narůstá, což je doba, kdy děti posadíme do lavic a pak už je volnočasová aktivita hodně dána rodiči,“ vysvětlila Skalská. Její slova potvrzují i čísla: s nadváhou se v Česku potýká přes desetinu školáků. A svůj hendikep z dětství si navíc do dospělosti nese 78 procent z nich.
Podle odborníků se děti učí hlavně nápodobou. Pokud jim zdravý životní styl nevštěpují rodiče, je pro ně v dospělosti velmi těžké něco měnit. „Stravovací návyky dítěte se fixují do nějakého pátého až sedmého roku. Stejně tak pohybová aktivita a vztah k ní se u dítěte fixují v raném dětství,“ dodala Skalská.
V Evropě jsou nejtlustější děti do pěti let věku v Irsku a Velké Británii, jde tam zhruba o čtvrtinu předškoláků. Vysoký výskyt nadváhy a obezity u nejmenších dětí je také v Albánii (22 procent), Gruzii a Bulharsku (20 procent) a ve Španělsku (18 procent). Podle statistik WHO z roku 2013 mělo nadváhu celkem 42 milionů dětí do pěti let.
Podle odborníků tak rodiče musí začít u sebe a vést děti k aktivnímu životnímu stylu. Pomáhá společné stolování, ale i pomoc dětí při přípravě a nákupu jídla, kdy se děti naučí vybírat zdravé potraviny. U stolu by rodiče neměli trvat na dojídání za každou cenu, chybou je taky děti jídlem odměňovat či trestat.
Atletiku proto zařadily do výuky všechny mateřské školy v Blansku. Děti se tam snaží naučit lásce k pohybu už druhým rokem. „Hlavně se snažíme o to, aby se děti uměly hýbat, aby uměly poskočit, aby věděly, že pohyb je zábava. A že když se trochu zpotí, tak se jim vůbec nic nestane,“ říká učitelka z blanenské MŠ Rodkovského Lenka Weinhöferová. K hodinám atletiky tam proto nyní nově přidají i gymnastiku.
