Držitelé zbraní nemohou suplovat stát, odmítla ministerstva Chovancův návrh

Základní funkcí státu je ochrana svých občanů a přijetím novely ústavního zákona, podle kterého by držitelé zbraní měli právo chránit ČR, by na tuto funkci rezignoval. S tímto odůvodněním odmítlo ministerstvo obrany poslaneckou iniciativu ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). V připomínkovém řízení se k jeho předloze otočila zády i další ministerstva, která návrhu vyčítají zjevnou snahu obejít chystanou evropskou směrnici.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky definuje, za jakých okolností jde v zemi vyhlásit nouzový nebo válečný stav, a určuje, že v Česku zajišťuje bezpečnost policie, armáda a záchranáři, doslovně: „ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby“.

Chovanec ovšem přišel s ambicí zákon ještě v tomto volebním období novelizovat a zanést do něj, že právo „podílet na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky“ mají i občané – čili legální držitelé zbraní.

Bezpečnostní složky nejsou všude. Držitelé zbraní je mají nahradit

Vychází z toho, že bezpečnostní složky nemohou být všudypřítomné, zejména pokud jde o tzv. měkké cíle, čili veřejná místa se sníženou možností ochrany, jako jsou nákupní centra, open-air koncerty, restaurace nebo prostředky veřejné dopravy. 

Majitelům zbrojních průkazů chce proto umožnit, aby proti teroristům v případě potřeby zasáhli oni. Incident bude následně vždy vyšetřovat policie a pro použití zbraně bude stále platit základní pravidlo, kdy obrana nesmí být zjevně nepřiměřená povaze a síle útoku.

Nárvh je zbytečný, soudí ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti, které vede Robert Pelikán (ANO), s návrhem nesouhlasí. „Předkladatelé tvrdí, že právo držet a nosit zbraň přispívá k ochraně základních práv a svobod garantovaných Listinou základních práv a svobod. Tuto ochranu ale lze již v současnosti realizovat prostřednictvím institutů nutné obrany a krajní nouze, jež jsou v trestním zákoníku,“ uvedl resort v reakci.

Robert Pelikán v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Zásadní nesouhlas vzešel také z ministerstva obrany. To tvrdí, že by návrhem stát rezignoval na jednu ze svých nejdůležitějších funkcí - tedy že nestačí na ochranu obyvatel a bezpečnost státu svěřuje do rukou svých občanů, které za tímto účelem vyzbrojuje. Navíc upozorňuje, že jde o zjevnou snahu obejít české závazky vyplývající z připravované evropské směrnice o zbraních.

Současná úprava stačí, tvrdí MMR

Návrh nepodporuje ani ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Jako důvod uvedla možné navýšení počtu zbraní. Podle ministerstva kultury stačí k zajištění bezpečnosti současná obecná úprava v zákoně o zbraních. Stejné důvody připojilo i ministerstvo financí. Resort považuje stávající úpravu za vyhovující.

Nesouhlasné stanovisko vyjádřilo i ministerstvo životního prostředí. Podle jeho vyjádření by v případě přijetí novely mohla být ohrožena bezpečnost občanů ČR. Nesouhlas připojil i místopředseda vlády Pavel Bělobrádek.

S připomínkami by návrh prošel přes ministerstvo průmyslu a obchodu. Jediným ministerstvem, které by návrh podpořilo, je samotný resort Milana Chovance, který je s dalšími 34 zákonodárci pod tímto návrhem podepsán jako poslanec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 14 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 15 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.