Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš oznámil, že bude kandidovat na prezidenta České republiky. Své rozhodnutí sdělil na besedě v kulturním domě v Jablunkově, odkud pochází. Uvedl, že má strach o českou demokracii a chce zabránit nárůstu extremismu a populismu. O funkci hlavy státu se bude ucházet jako nezávislý kandidát.
„Hlavním důvodem mé kandidatury jsou obavy o osud novodobé české demokracie. Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám,“ uvedl v tiskové zprávě Drahoš.
Informaci potvrdil Jakub Kleindienst, který vede Drahošův volební tým. Upřesnil, že se o funkci hlavy státu bude ucházet jako nezávislý a nevyužije možnosti stát se oficiálním kandidátem některé politické strany či hnutí. „Jako celoživotní nestraník chci být autentickým nezávislým prezidentem České republiky,“ citoval Kleindienst bývalého šéfa Akademie věd.
Diskuze v Jablunkově
Osmašedesátiletý Drahoš vpodvečer v Jablunkově na radnici uspořádal debatu s občany, oficiálně o své nové knize s názvem Věda života. Drahošovo vyjádření zaznělo na závěr diskusního večera, následovaly dotazy návštěvníků. Ucházet se o post hlavy státu se Drahoš podle svých slov rozhodl po dlouhých úvahách.
Minulý týden skončil Drahoš ve funkci předsedy Akademie věd. Své rozhodnutí o kandidatuře slíbil oznámit v nejbližší době. „Důležité slovo v rozhodování bude mít moje rodina, se kterou kandidaturu rozebírám ze všech stran. Pokud do toho půjdu, tak ale vím, že budou stát při mně,“ přiblížil Drahoš.
Jiří Drahoš vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. V roce 1994 se habilitoval pro obor chemické inženýrství a v roce 1999 obhájil doktorát věd. V roce 2003 byl jmenován profesorem. V oboru chemického inženýrství publikoval přes 60 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech. Je spoluautorem několika zahraničních a domácích patentů.
Od roku 1973 působil v Ústavu chemických procesů AV ČR, postupně jako vědecký pracovník, vedoucí vědecký pracovník a zástupce ředitele. V letech 1996 až 2003 stál v čele ústavu. Od roku 2005 působil jako místopředseda Akademie věd ČR, zodpovídal za oblast chemických věd a věd o živé přírodě. V roce 2009 se stal předsedou instituce, ve funkci setrval 8 let.
Podle médií oslovil bývalý šéf Akademie věd už před vyhlášením kandidatury některé podnikatele, podpořit by ho mohli i vědci a další známé osobnosti. Lidové noviny jmenovaly třeba podnikatele strojírenské skupiny Wikow Martina Wichterleho či astrofyzika Jiřího Grygara.
„Z kandidátů, kteří se zatím rýsují, se mi jeví jako nejserióznější. Už jsem s ním o podpoře jednal. Pokud se domluvíme, podpořil bych jeho kampaň i finančně,“ řekl nedávno Mladé frontě Dnes miliardář Dalibor Dědek, majitel firmy Jablotron.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš považuje Drahoše za seriózního člověka, jenž podle něj nestojí o podporu stran. Babiš zdůraznil, že ANO bude svého kandidáta vybírat v referendu. Předseda STAN Petr Gazdík Drahošovu kandidaturu vítá, pokládá ho za důstojného uchazeče. Svému hnutí doporučí, aby Drahoše podpořilo, a návrh projedná i s lidovci. Jejich šéf Pavel Bělobrádek vítá, že Drahoš okruh kandidátů rozšíří. Za zatím nejlepší volbu Drahoše označil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Ovčáček: Drahoš je kandidátem médií
Podle mluvčího současné hlavy státu Miloše Zemana, který bude kandidovat znovu, není Drahošova kandidatura nijak překvapivá. Jiří Ovčáček na svém twitterovém účtu uvedl, že bývalého šéfa Akademie věd ČR „nadšeně podporují média a politické strany“. Podle něj jsou Drahošovi nakloněni politici TOP 09 i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Přímá volba prezidenta republiky bude o výběru mezi kandidátem občanů naší krásné země a kandidátem médií, který je umělým produktem PR,“ napsal Ovčáček na Twitteru. Zeman při ohlášení opětovné kandidatury slíbil, že na své soupeře nebude útočit. Nehodlá se ani účastnit žádných předvolebních debat.
Současnému prezidentovi republiky Miloši Zemanovi skončí v březnu 2018 pětileté funkční období. Nejméně 30 dní před tím, tedy do začátku února, se proto musí konat nová volba prezidenta. Hlavu státu občané vyberou v přímé volbě, která bude mít, pokud žádný z kandidátů nezíská 50 procent hlasů již v prvním kole, dvě kola.
Svou kandidaturu již kromě Zemana oficiálně ohlásili také textař a podnikatel Michal Horáček, lékař a aktivista Marek Hilšer a podnikatel Igor Sládek. Nikdo další dosud svou účast ve volbách oficiálně nepotvrdil.
Uložit
