Prezident Miloš Zeman na tiskové konferenci v pátek dopoledne veřejně potvrdil, že se pokusí obhájit svůj mandát. Nechce zklamat lidi, kteří ho podporují. Prezidentem je rád. Prohlásil, že nepovede osobní prezidentskou kampaň, přičemž se také zavázal, že se nebude účastnittelevizních a rozhlasových debat a že nebude útočit na protikandidáty. S plánem zúčastnit se prezidentské volby už ve čtvrtek večer seznámil své podporovatele na Pražském hradě.
„Rozhodl jsem se při další kandidatuře nevést žádnou osobní prezidentskou kampaň. Budu až do poslední chvíle plnit všechny své prezidentské povinnosti,“ uvedl prezident Miloš Zeman. „Voliči budou srovnávat představu jednotlivých kandidátů s reálným výkonem prezidentské funkce a rozhodnou se, jak se rozhodnou,“ dodal. Programem má být pokračování výkonu funkce stejně, jak to dělal dosud.
„Zavazuji se, že nebudu útočit na žádného ze svých protikandidátů, a pokud on bude útočit na mě, nebudu na tyto útoky odpovídat. Zavazuji se, že i když i moji oponenti považovali televizní diskuse za moji nejsilnější zbraň, nebudu se účastnit žádných rozhlasových ani televizních diskusí,“ přiblížil, jak bude před volbami postupovat.
Zároveň se svěřil, že se nepovažuje za favorita. „Mám k tomu dva argumenty. První pochází z Polska, druhý ze Slovenska. Můj přítel Bronislaw Komorowski měl 70 procent preferencí, přesto prohrál s málo známým Andrzejem Dudou. Další můj přítel, Robert Fico, zase prohrál rovněž s méně známým Andrejem Kiskou,“ vysvětlil.
Na tiskové konferenci v Rothmayerově sále na Pražském hradě oficiálně zaznělo rozhodnutí Zemana účastnit se volby prezidenta podruhé, a to poté, co svůj záměr prozradil už v rámci akce pro své podporovatele den předem.
- Pane Zemane, vás často kritizují za vlídný postoj k Rusku a teď, když se veřejnost dozvěděla, že budete kandidovat na prezidenta ve druhém volebním období, změnil se váš postoj k naší zemi (k Rusku)?
- Trochu mluvím rusky, ale nejsem úplně přesvědčen, jestli vám budou rozumět čeští novináři, i když jsou opravdu dobře vzdělaní. Co se týče vaší otázky, víte, já jsem ruský agent, a konkrétně jsem agentem Vladimira Vladimiroviče Putina. Musím doplnit, že jsem taktéž agentem čínského prezidenta, a teď se zdá, že jsem i agentem nového amerického prezidenta, jsem agentem Izraele, který celou dobu podporuji. Chtěl bych, aby skončily sankce, a co se týče Ruska, abychom s ním měli oboustranně výhodné ekonomické vztahy. Ale doopravdy jsem agentem pouze jedné země – České republiky.
Na úvod představil svůj rozhodovací proces, který zahrnoval zvážení pro a proti. „Věk je objektivně faktorem hovořícím proti opětovné prezidentské kandidatuře,“ podotkl s tím, že dalším je i únava a touha po odpočinku.
„Můj zdravotní stav se ani nezhoršuje ani nezlepšuje, je tento faktor při rozhodování o kandidatuře neutrální,“ dodal. Ve smyslu „ pro“ pak působily dva faktory. Jednak je to podpora veřejnosti, jednak i skutečnost, že práci, kterou dělá, dělá rád. „Je to nádherná práce, dává možnost sloužit České republice, hájit její národní zájmy včetně zájmů ekonomických,“ řekl.
Absolvoval Vysokou školu ekonomickou (VŠE) v Praze, obor národohospodářské plánování. Po dokončení studia učil na VŠE v Praze (1969–70), poté pracoval v tělovýchovné organizaci Sportpropag (1971–84), v roce 1984 byl zaměstnancem zemědělského podniku Agrodat, kde se zabýval simulačními modely zemědělských systémů, v letech 1990–93 byl vědeckým pracovníkem Prognostického ústavu ČSAV. Od 90. let aktivně působil v politice.
Období Zemanovy vlády (1998–2002) bývá hodnoceno různě. Zatímco Zeman a jeho příznivci poukazují na hospodářský růst a vládu označují za nejlepší po roce 1989, kritici ji označují za vládu nesplněných slibů a promarněných příležitostí. Zemanova vláda po celé čtyři roky hospodařila se schodkem státního rozpočtu, rozpočet navíc dotovala příjmy z privatizace (prodala například státní podíly ve společnostech Transgas, Mostecká uhelná, Česká spořitelna, ČSOB, České radiokomunikace, Komerční banka).
Zeman byl během svého působení v čele ČSSD zasažen řadou afér – mimo jiné se účastnil jednání s česko-švýcarskými podnikateli o půjčce pro ČSSD výměnou za možnost ovlivňovat ekonomický vývoj v ČR po vítězství ČSSD (Bamberská aféra), operoval s podvrženými dokumenty, které měly zdiskreditovat Bezpečnostní informační službu a ministerstvo vnitra (tzv. kauza Zemanův kufřík), jeho spolupracovníci sbírali materiály k možné diskreditaci vlivné členky ČSSD Petry Buzkové (kauza Olovo).
Ačkoli již v roce 2001 oznámil svůj definitivní odchod z politiky, v roce 2003 se neúspěšně ucházel o prezidentský úřad (pro Zemana nehlasovali ani všichni zákonodárci ČSSD, Zeman je označil za zrádce) a v roce 2010 se jako lídr nové strany s názvem Strana práv občanů Zemanovci (SPOZ) neúspěšně pokusil prosadit ve volbách do Poslanecké sněmovny. V roce 2013 však zvítězil v prezidentské volbě.
Během své politické kariéry Zeman zastával nejvyšší politické funkce v zemi – byl poslancem Federálního shromáždění (1990–92; původně za Občanské fórum, později byl členem poslaneckého klubu Občanského hnutí, v roce 1992 členem klubu poslanců sociálně demokratické orientace) a Poslanecké sněmovny (1996–2002; ČSSD), předsedou Poslanecké sněmovny (1996–98) i předsedou vlády (1998–2002).
Zeman může podle politologa Petra Justa svým rozhodnutím zaručit pouze to, že se nebude účastnit televizních a rozhlasových diskusí. Ohledně Zemanova slibu, že nebude vést osobní kampaň, Just upozornil na prezidentovy výjezdy do krajů a debaty s obyvateli. „Tady jsme samozřejmě někde na hraně mezi tím, zda to už považujeme za kampaň, nebo jestli to je výkon jeho prezidentské funkce. Nelze ho nutit, aby omezil to, co dělal čtyři roky,“ řekl ČTK Just.
V souvislosti se Zemanovým tvrzením, že nebude útočit na protikandidáty, upozornil například na to, že Zeman má kolem sebe lidi, kteří se k protikandidátům mohou vyjadřovat za něj.
Politolog Kamil Švec zdůraznil, že Zeman vedl kampaň celé čtyři roky tím, že jezdil po krajích a městech. Nahradit takovou kampaň několika měsíci lze podle politologa jen velmi těžko. Zemanův kontakt s voliči byl mnohem intenzivnější než kontakty jeho protikandidátů a Zeman nemusí nic nabízet, upozornil Švec.
„Je to výhoda proti ostatním kandidátům, kteří budou muset přijít s vlastními tématy. Ostatní kandidáti musí hledat témata, jakými ho porazit,“ řekl ČTK Švec.
Horáček: Zeman naruší jednotná pravidla
Zemanovi se rýsuje několik vyzyvatelů, nejvýraznější je zatím podnikatel a textař Michal Horáček, podle kterého přišel čas vystavit Zemanovi účet za virózy, urážky a lži, jimiž poškozoval občany. Myslí si, že rozhodnutím neúčastnit se debat naruší Zeman demokratickou platformu, kde platí stejná pravidla pro všechny.
Kandidaturu dál oficiálně oznámili pouze podnikatel Igor Sládek a lékař a aktivista Marek Hilšer. Další tak teprve chtějí učinit, část čekala na Zemanovo rozhodnutí.
Kolář váhá dál
Jako o možných kandidátech se mluví třeba o končícím šéfovi Akademie věd Jiřím Drahošovi, ministrovi obrany Martinu Stropnickém (ANO) nebo bývalém velvyslanci v USA a Rusku Petru Kolářovi.
Ten na aktuální prohlášení Zemana řekl, že pro něj padla první podmínka pro to, aby sám kandidoval. Nyní podle něj přichází na řadu splnění druhé dříve zmíněné podmínky: „Ta souvisí s tím, co jsem také vždycky říkal, že se hrozně nerad vnucuju. Tím pádem musím mít jistotu, že o nabídku mé osoby je zájem.“
Minimální předpoklad podle něj je, že se podaří získat 50 tisíc ověřených podpisů, zároveň ale musí vnímat celospolečenskou poptávku po své kandidatuře. Sám petiční archy pro svou kandidaturu nepřipravuje, dostal ale informaci o tom, že pro něj podpisy už někdo sbírá.
„Další podmínka je to, že podle svého nejlepšího vědomí a svědomí nebudu mít jistotu, že tady je někdo kvalifikovanější, lepší pro tuto pozici než já,“ sdělil také Kolář. Předpokládá, že nejpozději v květnu se rozhodne, zda se objevil nějaký kandidát, kterého by chtěl podpořit. Pokud se tak nestane, pak by se o nejvyšší úřad ucházel.
V reakci na Zemanovu potvrzenou kandidaturu se pak o místo prezidenta nově přihlásil i výtvarník a hudebník František Skála.
