Budu znovu kandidovat na prezidenta, oznámil Zeman svým příznivcům

Současný prezident Miloš Zeman se chce znovu ucházet o post hlavy státu. Oznámil to svým příznivcům na recepci ve Španělském sále Pražského hradu. Oficiálně má rozhodnutí ještě potvrdit v pátek na tiskové konferenci.

„Můj předchůdce ve vedení sociální demokracie, jmenoval se Jiří Horák, říkal jednu větu, kterou jsem si velmi dobře pamatoval. Ta věta zněla – politika nezná vděčnost. A já jsem celoživotním oponentem této věty. Proto jsem nesmírně rád, že jste tady a proto bych chtěl říci, že jsem vám vděčný za vaši pomoc a podporu nejenom uplynulé čtyři roky, ale i před tím,“ řekl svým příznivcům Miloš Zeman.

„A jako malé, nesmírně malé poděkování za tuto pomoc a podporu chci, abyste byli první, kdo budou slyšet moje rozhodnutí ve věci prezidentské kandidatury. Politická prohlášení by měla zaznít jako výstřel z děla. Politická prohlášení by neměla být obalována verbální kaší. Proto vám oznamuji, že jsem se rozhodl znovu kandidovat na funkci prezidenta České republiky,“ oznámil. 

„Přál bych si, abychom dalších pět let vyhráli v čele svobodných lidí s vlastním rozumem, vlastním svědomím a vlastní sebeúctou. Nepřál bych si, abychom byli poraženi těmi, kdo se bojí říci vlastní názor, zahalují se do politické korektnosti, která neznamená nic jiného než fráze, a mají charizma lahve od okurek,“ dodal Zeman.

Rozhodnutí Miloše Zemana znovu kandidovat politiky nepřekvapilo, šlo podle nich o očekávatelný krok. Většinou se také shodují na tom, že Zeman bude silným kandidátem, přestože by především pravicoví politici na Hradě rádi viděli někoho jiného. Kriticky reagovali na Zemanovo rozhodnutí jeho protikandidáti, například podle Michala Horáčka teď přišel čas vystavit Zemanovi „virózy, urážky a lži“.

Dorazili i exministři Zemanovy a Rusnokovy vlády

Miloš Zeman zve své podporovatele na Pražský hrad každoročně, aby s nimi oslavil výročí prezidentské inaugurace z 8. března 2013. Letošního setkání se účastnilo téměř tisíc hostů. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka jde o osoby, které „stály při panu prezidentovi v dobách dobrých i zlých“.

Podle zjištění České televize se akce účastnili třeba bývalí ministři Zemanovy vlády Jan Kavan, Miroslav Grégr, Jaromír Schling nebo členové Rusnokovy vlády Marie Benešová, Miroslav Toman, Jiří Balvín a Martin Holcát. Naopak sám expremiér Jiří Rusnok sice pozvánku dostal, ale kvůli jiným povinnostem se omluvil.

Účast předem potvrdili i další Zemanovi dlouholetí příznivci – herci František Ringo Čech a Jitka Frantová Pelikánová, předseda Českého svazu bojovníků za svobodu a člen SPO Jaroslav Vodička nebo šéfka Sdružení na ochranu ohrožených dětí Marie Vodičková.

Ze současných politiků přišel třeba předseda SPO a senátor Jan Veleba, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek nebo bývalý jihomoravský hejtman a Michal Hašek (ČSSD). Přijel i fotbalový boss Miroslav Pelta a předseda Jazzové sekce Karel Srp.

Hosté Miloše Zemana
Zdroj: ČT24

Aby 72letý politik usiloval o druhé pětileté období, mu doporučili i jeho nejbližší spolupracovníci – kancléř Vratislav Mynář nebo poradce Martin Nejedlý – když s nimi svou politickou budoucnost konzultoval na konci ledna.

Mluvčí Ovčáček, jenž se schůzky rovněž zúčastnil, podle svých slov Zemana upozorňoval na to, že po jednom funkčním období v úloze premiéra (1998–2002) mohl odejít z vrcholné politiky středem, ale že jako prezident zároveň stojí před rozdělanou prací. „Máme nového amerického prezidenta, skvělé vztahy s Čínou a Ruskem a tento argument neodcházet od rozdělané práce převážil.“

Zemanovo veřejné oznámení obhajoby hradního mandátu proběhne na tiskové konferenci v pátek o půl dvanácté v Rothmayerově sále. V tutéž chvíli už bude v běhu i volební sjezd ČSSD, v brněnské sjezdové hale by měly znít zprávy stranických místopředsedů.

Politologové: Zeman je zatím favorit

Politologové se shodují, že Miloš Zeman bude jedním z favoritů voleb. Podle Daniela Kunštáta bude mít velkou výhodu v mediální viditelnosti své současné prezidentské funkce. Naopak za nevýhodu současného prezidenta označil to, že se za léta své vlády nad Pražským hradem dost jednoznačně vyhranil.

„Je považován, a asi i on sebe považuje, za politického mluvčího určité části společnosti, což možná není úplně pro druhé kolo dobrá dispozice,“ podotkl. Je podle něj otázka, zda jeho protikandidát dokáže zmobilizovat druhou část společnosti a zároveň oslovit i část Zemanových voličů.

I politolog Ladislav Cabada si myslí, že Zemanova šance dostat se do druhého kola prezidentských voleb je velká a že jeho protikandidát bude muset najít cestu, jak oslovit alespoň část potenciálních Zemanových voličů. Souhlasí s úvahou, že v druhém kole bude nevýhodou Zemana, že má skalní příznivce a skalní odpůrce.

Jeho vyzyvatel tak může získat hlasy kandidátů, kteří vypadnou v úvodním kole. Domnívá se ale, že pro „protizemanovského“ kandidáta bude problém zajistit volební účast svých příznivců. „Dala by se zajistit nějakou mobilizací. Je ale otázka, jestli to nebude spíš voliče odrazovat, než přitahovat,“ podotkl.

Události, komentáře: Miloš Zeman bude opět usilovat o post prezidenta (zdroj: ČT24)

Podle politologa Jana Kubáčka bude obrovskou Zemanovou výhodou to, že jeho prezidentská aktivita bude zároveň kampaní. Za nevýhodu naopak označil, že jej už voliči znají. Pokud se tedy objeví jako protikandidát „těžká váha“, bude přitahovat pozornost. „Vše nové a alternativní je vždy pro veřejnost atraktivní,“ podotkl s tím, že také bude moci mluvit o tom, že by prezidentství dělal jinak a soustředil se na jiná témata.

Projekt Demagog.cz zveřejnil analýzu plnění více než 40 předvolebních slibů Zemana. Podle jeho autorů jich prezident porušil bezmála třetinu, některé z nich opakovaně. „Stabilně porušovaným slibem je vetování zákonů, což Miloš Zeman v kampani odmítal,“ uvedl vedoucí projektu Jan Tvrdoň. Demagog.cz dále uvádí, že se Zeman zavázal nemít žádné poradce, momentálně jich má 15.

Protikandidáti? Horáček, Hilšer, Sládek a…

S kým se Zeman v případě kandidatury v prezidentské volbě utká, zatím není jasné. Někteří možní adepti totiž čekali právě na jeho rozhodnutí. Zájem dosud oficiálně oznámili podnikatel a textař Michal Horáček, podnikatel Igor Sládek a lékař a aktivista Marek Hilšer.

Jako o možných vyzyvatelích se mluví také o končícím šéfovi Akademie věd Jiřím Drahošovi, ministrovi obrany Martinu Stropnickém (ANO) nebo bývalém velvyslanci v USA či Rusku Petru Kolářovi. Zájem má třeba i bývalý šéf republikánů Miroslav Sládek, který v minulosti kandidoval na Hrad už třikrát.