Začátkem příštího roku stát definitivně vydá církvi jednu z nejcennějších památek v zemi – zámek v Kroměříži. České televizi to potvrdili ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Objekt je zapsaný na seznamu UNESCO. Spolu s ním dostane arcibiskupství i přilehlou Podzámeckou zahradu. Květná zahrada ale zůstane státu.
Barokní zámek v Kroměříži proslavil Miloš Forman, který zde před dvaatřiceti lety natáčel oscarový film Amadeus. Známý je ale i jednou z nejcennějších sbírek obrazů na našem území, a především je od roku 1998 zapsaný na seznamu UNESO.
Olomoucké arcibiskupství od státu získá celý zámek včetně přilehlé Podzámecké zahrady. Národní památkový ústav, který v budově sídlí, se ale na správě zahrady bude dál podílet.
„Dohodli jsme se na tom, že převezmeme zámek ke stejnému dni, jako jim ho dáme do užívání. Domnívám se, že by to mohlo být od ledna,“ řekl ČT arcibiskup Jan Graubner.
Květnou zahradu ale naopak památkáři církvi nevrátí. Hlavně proto, že při nedávné víc než třísetmilionové rekonstrukci zde stát postavil několik novostaveb, na které se restituce nevztahují.
Kromě olomouckého arcibiskupství musí už hotovou smlouvu o vydání zámeckého areálu podepsat i ministerstvo kultury. Podle ministra už jde jen o formalitu. K podpisu by mělo dojít během prosince.
„Je to historická záležitost. Olomoučtí arcibiskupové byli zakladateli a velmi dobrými správci tohoto areálu,“ dodal Herman. Arcibiskupství nechá celý areál zámku i po jeho předání dál přístupný veřejnosti.
Vznik a vývoj zámku je spjat s historií olomouckého biskupství a arcibiskupství, které zde mělo reprezentativní sídlo. Stavba byla založena ve 13. století. Po zničení původního paláce švédskými vojsky v třicetileté válce dal biskup Karel II. z Liechtensteinu-Castelkorna vystavět honosnou, raně barokní knížecí rezidenci olomouckých biskupů, která dodnes reprezentuje jejich společenský, politický a kulturní význam.
Italské pojetí jí dodali architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla. Zámek je nejen unikátním historickým objektem, ale dodnes živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století. Jedním z nejvýznamnějších obrazů galerie je Apollo a Marsyas od Tiziana Veceliho.
Zdroj: www.mesto-kromeriz.cz
První objekty v areálu zámku převzalo olomoucké arcibiskupství už loni v prosinci. Jednalo se o Knížecí dům, Biskupskou Mincovnu, Galerii Orlovna a Vodárnu. Mincovna pochází ze 17. století, Knížecí dům je o něco starší.
Původně byla jen zelinářskou a květinovou zahradou se štěpnicí, situovaná v těsné blízkosti původního hradu. Od 15. století se ale její poslání i vzhled měnilo a v 17. století byla přebudována na barokní zahradu jako pokračování zámku až ke schodišti u řeky.
V 19. století došlo k přebudování zahrady na stylový krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Bohatým využitím vodní složky s potůčky a rybníky, botanickou skladbou luk i porostů s romantickými stavbami (Pompejánská kolonáda, Paví dvůr, Rybářský pavilon, Colloredova kolonáda) a sochařskou výzdobou (busta arcibiskupa Rudolfa Jana, busta arcibiskupa Sommerau-Beckha) se řadí k předním evropským krajinářským parkům.
Zdroj: www.mesto-kromeriz.cz
Vedle zámku v Kroměříži už stát jednu památku UNESCO v církevních restitucích vydal. Před dvěma lety převzala místní farnost kostel na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou. Památku od Jana Blažeje Santiniho církev v létě vybavila novými zvony. Kostel zůstal přístupný turistům i poutníkům.
