Praha - Způsob modernizace uhelné elektrárny společnosti ČEZ v Prunéřově chce posuzovat i Mikronésie. Malý tichomořský stát ohrožený stoupající hladinou oceánů dopisem požádal ministerstvo životního prostředí o účast v řízení. Úřad nyní čeká, až země pošle své připomínky. Posuzování vlivu českých elektráren na životní prostředí se v minulosti účastnily například nevládní organizace z Rakouska a Německa, žádost tak odlehlého státu, jakým je Mikronésie, je ale raritou. Elektrárna vypouští deset milionů tun oxidu uhličitého ročně, což je 40krát víc, než činí roční emise celé Mikronésie.
Krok Mikronésie přivítala mezinárodní ekologická organizace Greenpeace. Její člen Jan Rovenský poukázal na to, že prunéřovská elektrárna je 18. největším zdrojem emisí oxidu uhličitého v Evropě: „Klimatické změny jsou globální problém a lidé, jejichž životy, zdraví a majetek jsou ohroženy emisemi našich průmyslových podniků, mají právo žádat globální řešení. Podporujeme žádost Mikronésie o mezinárodní posouzení vlivů Prunéřova.“ ČEZ ale podle Greenpeace odmítá použít v Prunéřově nejlepší dostupnou technologii, organizace proto bude požadovat ukončení provozu elektrárny.
Společnost ČEZ loni odmítla požadavek ministerstva životního prostředí, aby bylo posuzování rozšířeno o variantu využívající nejlepší dostupnou technologii, která by splňovala požadavky české a evropské legislativy na minimální čistou účinnost elektrárny. Ministerstvo chce, aby modernizace elektrárny zvýšila účinnost na 42 procent z 38 procent garantovaných elektrárenskou společností.
Studie odborníků z ČVUT ale podle severočeského mluvčího ČEZ Oty Schneppa potvrdila, že zvolená technologie při obnově prunéřovské elektrárny je nejmodernějším řešením. „Podle ukazatelů BAT dosáhne účinnosti přes 42 procent při zajištění odběru tepla. Obnova umožní dřívější odstavení nemodernizovaných bloků v elektrárně Prunéřov I, a tím zlepšení životního prostředí na severu Čech,“ sdělil už dříve.
