„Rozhodně tam nevznikl slib, že se nikdo nikdy nesetká s dalajlamou,“ popsal výsledek středečního jednání vlády ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Členové kabinetu se na něm věnovali nedávné schůzce ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. „Byla to dlouhá debata, nikdo jsme se nedozvěděli nic nového a nemyslím, že by někdo změnil svoji pozici,“ řekl Pelikán v pořadu Interview ČT24.
Diskuse o vztazích s Čínou narazila na výhradu svědomí, soudí Pelikán
Robert Pelikán v pořadu Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Ministr spravedlnosti vidí problematičnost celé diskuse o setkání s tibetským duchovním vůdcem právě v tom, že narazila na výhradu svědomí. „Tam se není kam dál posunout… Nevím, nakolik dokážeme těmto situacím předcházet,“ dodal.
Setkání Hermana na půdě ministerstva kultury vedlo prezidenta, premiéra a předsedy obou parlamentních komor k prohlášení o vztazích s Čínou, ve kterém se od postupu ministra kultury distancovali. Kritici prohlášení tvrdí, že je projevem vazalství Česka. Čína vzala prohlášení podle mluvčího tamního ministerstva zahraničí na vědomí, ocenila z něho plynoucí závazky. Dodala, že čeká, že země dodrží své sliby.
Pelikán si myslí, že vláda celou dobu chápe, že by měla mít jednotný hlas. I to, že ministr je součástí vlády a jeho osobní náhled na mezinárodně-právní otázky musí ustoupit. Dobré prý také je, když o nich budou ministři více mluvit s ministrem zahraničí.
„Problematické jsou však momenty, kde to narazí právě na výhradu svědomí,“ usoudil Pelikán z diskuse na vládě. Ani z ní podle něho nevyplynulo, že ministr zahraničí bude mít poslední slovo.
Ke strategickému partnerství s Čínou se nechtěl Pelikán v pořadu Interview ČT24 vyjadřovat, protože prý bylo odsouhlaseno před jeho příchodem do vlády. Zároveň ho však mrzí, pokud „hodně akcentujeme pragmatismus v mezinárodních vztazích“.
Myslím, že určitá zásadovost a určité hodnotové zaměření politiky by mělo dál existovat. Myslím, že to není nemožné, že to není neslučitelné.
Pelikán řekl, že on sám měl chuť se s dalajlamou setkat, protože holduje józe a „podobným věcem“. Chápe ho jako mnicha a svatého muže, řečeno východní terminologií. Nenapadlo ho však, že „jako prostý ministr spravedlnosti“ by se mohl s dalajlamou setkat. Když se později dozvěděl, že by k tomu mohlo dojít, už mu to časově nevycházelo.