Jeruzalém – Osobně poděkovat za odvážný postoj České republiky při hlasování o statusu Palestiny v OSN přijede dnes české vládě izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Česká republika se jako jediná evropská země před týdnem postavila proti tomu, aby OSN přiznala Palestině postavení nečlenského pozorovatelského státu. To Netanjahuova kancelář označila za odvážný krok, byť Palestina status nakonec získala.
Opoziční ČSSD a KSČM českou vládu za postoj k Palestině v OSN kritizovaly a proti Netanjahuově návštěvě a politice české vlády bude ve středu na Staroměstském náměstí protestovat i Iniciativa za spravedlivý mír na Blízkém východě. Izraelský premiér přijede do České republiky letos už podruhé. Jeho příjezd doprovodí přísná bezpečnostní opatření.
Palestina minulý týden získala v OSN stejný status, jako má Vatikán. Umožní jí to účastnit se debat ve Valném shromáždění a vstoupit do některých mezinárodních institucí, včetně Mezinárodního trestního soudu (ICC). Hlasování pro povýšení statusu Palestiny v OSN ale neznamená její bilaterální uznání z hlediska jednotlivých států. Projev palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse na Valném shromáždění OSN označil Netanjahu za nepřátelský a jedovatý a plný lživé propagandy. „To nejsou slova muže, který chce mír,“ zdůraznil izraelský ministerský předseda.
Ve Valném shromáždění OSN kromě Česka hlasovaly proti statusu Palestiny jen Izrael, Kanada, Spojené státy, Nauru, Marshallovy ostrovy, Palau, Mikronésie a Panama. Pro byla většina, tedy 138 zemí, 41 se jich zdrželo. Česká republika své hlasování zdůvodnila tím, že společného cíle, kterým je stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný stát Palestina, může být dosaženo pouze přímým jednáním. Podle ministerstva zahraničí Česká republika dlouhodobě, aktivně a konzistentně podporuje blízkovýchodní mírový proces, nicméně nesouhlasí s žádnými jednostrannými kroky, které mohou tento proces vedoucí k dvoustátnímu řešení poškodit či ohrozit.
„Česká pozice by se dala označit za ostudnou, a to nejen proto, jak česká diplomacie hlasovala, ale i kvůli tomu, jak hlasování někteří politici odůvodnili. Například Přemysl Sobotka psal o tom, že zbytek světa pozbyl rozumu. Je to takový syndrom brouka Pytlíka, že my jediní jsme dohlédli pravdy, zatímco ostatní usuzují špatně,“ uvedl Šádí Shanaáh s tím, že Česká republika nekriticky kopíruje politiku USA a Izraele.
V Evropské unii se Česko obecně řadí mezi nejbližší spojence Izraele. Už během listopadového ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a pásmem Gazy český premiér Petr Nečas vyjádřil přesvědčení, že Izrael má právo na sebeobranu. Totéž uvedlo české ministerstvo zahraničí s tím, že je třeba se vyhnout civilním obětem. „Naše pozice, kterou jsme sdělili, byla samozřejmě našim evropským partnerům od počátku a dlouhodobě jasná,“ řekl vrchní ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky MZV Jiří Ellinger.
Berlín čeká na vysvětlení výstavby osad u Jeruzaléma
Z Prahy zamíří Benjamin Netanjahu do Berlína, kde ho čeká večeře a další den i jednání s kancléřkou Angelou Merkelovou. Německo se hlasování o statusu Palestiny zdrželo a následně Izrael ujišťovalo o své trvající podpoře - jasně ale dalo najevo, jak se staví k případným dalším izraelským osadám na Západním břehu. „Apelujeme na izraelskou vládu, aby přestala se stavbou dalších osad. Obě strany by měly konstruktivně vyjednávat o tom, co je nezbytné. A tím nemyslím blokovat obnovení přímých mírových rozhovorů,“ uvedl mluvčí kancléřky Steffen Seibert. Kvůli plánům na další stavbu kolem Palestinci nárokovaného východního Jeruzaléma se izraelský premiér dostal pod nebývalý tlak. Velvyslanci museli krok vysvětlovat v řadě evropských metropolí, v Berlíně bude vysvětlovat a hájit i sám Netanjahu.
Během osmidenních bojů mezi radikály Hamasu z Gazy a Izraelem, které ukončilo příměří zprostředkované Egyptem, zasypali ozbrojenci Izrael stovkami raket a Izrael proti cílům spojeným s Hamasem provedl na 1 500 náletů. Podle palestinského střediska pro lidská práva bylo zabito 156 Palestinců včetně 33 dětí. Rakety z Gazy zabily šest Izraelců a desítky dalších zranily. Po ukončení konfliktu se obě strany označily za vítěze.
