Demonstranti blokovali kvůli R43 dopravu v Kuřimi a Lipůvce

Kuřim/Lipůvka - Demonstranti dnes na necelou půlhodinu částečně zablokovali dopravu v Kuřimi na Brněnsku a v nedaleké Lipůvce na Blanensku. Akce měla za cíl vyzvat k urychlené výstavbě komunikace R43. Tento silniční tah by měl dopravně odlehčit městům a obcím na sever od Brna. Jeho výstavba se začala plánovat již za druhé světové války, zatím ale terénní práce nezačaly. Starostům už došla trpělivost, proto se rozhodli svolat protestní akci.

„My doufáme, že se teď všechny instituce, jichž se to týká, odhodlají k činu. Pokud se tak nestane, budeme v protestech pokračovat,“ boskovický starosta a předseda Svazku obcí pro výstavbu rychlostní komunikace R43 Jaroslav Dohnálek.

Nyní je podle něj na Brnu, aby konečně rozhodlo, kudy jižní část R43 povede a na ministerstvu životního prostředí, aby se tímto záměrem aktivněji zabývalo. „Celý projekt teď stojí na posouzení vedení R43 z hlediska životního prostředí. Protesty lidí volajících po stavbě komunikace chápeme, ale bohužel jako investor s tím nic nenaděláme,“ řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Martina Vápeníková.

Demonstranti nechtěli způsobit dopravní kolaps. Provoz zcela nezablokovali, ale výrazně zpomalili. V Lipůvce, kterou protíná tah I/43, což je trasa Brno-Svitavy, pouštěli vozidla po čtyřech minutách. Protest trval od tří  hodin do půl čtvrté. Obdobná situace byla i v nedaleké Kuřimi, kde byla blokována jedna z křižovatek v centru města. Blokáda tam byla jen o několik minut kratší.

Protest byl svolán na dobu, kdy je provoz nejsilnější. Žádná nehoda ani zásadnější problém nevznikl. Po dobu protestu účastníci akce rozdávali řidičům letáky, v nichž se za blokádu omlouvají a zároveň vysvětlují, proč byla vlastně svolána.  

Starostové ze severu od Brna léta zdůrazňují to, že současná silnice I/43 protíná jejich obce, které se potýkají s hlučností, prašností a ve zvýšené míře s výfukovými plyny. Upozorňují na to, že rychlostní komunikace R43 ušetří obce od rušné dopravy, zlepší dopravní obslužnost regionu a přiláká nové investory.

R43 je jedním z nejkonfliktnějších projektů na jižní Moravě. Zatímco o jejím vedení severní částí regionu nejsou pochybnosti, pře se vedou o trase na jihu, tedy v oblasti Brna.

Původní projekt v době druhé světové války, kdy se už o nutnosti výstavby této komunikace mluvilo, počítal s vedením silnice přes městskou část Bystrc. To se nezamlouvá ekologům, kteří jsou pro nulovou variantu počítající v Brně s rozšířením současné komunikace. Třetí možností je vést R43 na jihu Boskovickou brázdou. I tento záměr má ale své odpůrce.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 8 mminutami

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 2 hhodinami

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 12 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.