Praha – Neprůhledné zakázky pražského dopravního podniku (DPP) jsou jakýmsi evergreenem posledních měsíců. Reportérům ČT se nyní podařilo získat smlouvu, kterou DPP uzavřel v roce 2005, tedy dva roky před tím, než do něj nyní bývalý generální ředitel Martin Dvořák, spojovaný s kauzou Neograph, nastoupil. Spolupráce trvá dodnes a anonymní firma z činžáku za tu dobu inkasovala 178 milionů korun.
DPP disponuje operačním programem, který mu napomáhá sledovat a řešit problémy pražské dopravy. Systém on-line dohledu tramvají funguje od roku 1995 a autobusů od roku 2000. Podobný, ne-li zcela totožný systém, má i dopravní podnik v Brně. Přesto je mezi oběma systémy jednoznačný rozdíl – vlastník a cena.
Dopravní systém v Brně patří tamnímu dopravnímu podniku, o ten pražský se ale stará společnost Xanthus. „Provoz a údržba našeho systému přijde zhruba do jednoho milionu korun ročně,“ konstatuje vedoucí dispečinku DP města Brna Vítězslav Zeman. Podle smlouvy, kterou Reportéři ČT získali, fakturuje Xanthus DPP ročně přes šest a půl milionu korun. V Brně je tedy cena sedmkrát menší, přičemž DPP je jen třikrát větší.
Bohuslav Svoboda, primátor Prahy:
„Se znepokojením jsem si vědom toho, že zde mohou být rizika, která by mohla nastat v situacích, o kterých se zmiňujete. Smlouva se společností Xanthus bude proto předmětem důkladného prověření, neboť chci zamezit tomu, aby se opakovala situace jako s Opencard.“
Se společností Xanthus spolupracuje DPP roku 2005, kdy byla uzavřena první smlouva s touto společností. DPP od společnosti Xanthus nakupuje dopravní řídící a informační systém tramvají DORIS a řídící a informační systém autobusů AURIS, a to jak jeho vývoj, nebo vývoj těchto systémů, tak samozřejmě i servis těchto systémů. Za to si Xanthus účtuje paušální částky měsíčního charakteru ve výši 560 tisíc.
Smlouvu tehdy podepsal vedoucí provozu tramvají Petr Hloch a to bez výběrového řízení. Dopravní podnik tehdy vedl Tomáš Jílek. „My jsme teď na kraji toho procesu, kdy to chceme prověřit, a teprve až prověříme všechny záležitosti, které se týkají této společnosti, tak možná budeme schopni říct, co vedlo bývalé vedení k tomu, že nevypsalo otevřené řízení,“ konstatuje místopředsedkyně představenstva DP hl. města Prahy Magdalena Češková.
Cenové hledisko není jediným sporným bodem smlouvy s Xanthusem
Na svém webu Xanthus říká, že disponuje stopadesáti pracovníky, stroji a výrobními linkami. Vlastní účetnictví firmy však říká něco jiného. „Z hlediska rozsahu se nejedná o velkou firmu, protože například v roce 2010 říká, že měla čtrnáct pracovníků, předtím deset. Takže tam určitě 150 pracovníků není. Možná jde o kapacity obchodních partnerů,“ popisuje účetní expert a auditor Lubomír Harna. Jak to tedy doopravdy je, se ale nelze současných majitelů Xanthusu zeptat. Firma je totiž zamčená takzvanými anonymními akciemi, jejichž držitelé se nemusejí nikde hlásit.
Auditoři dopravního podniku nyní chtějí spolupráci s Xanthusem prověřit. Servisní smlouva z roku 2005 trvala tři roky a už neplatí. Spolupráce ovšem na stejné bázi pokračovala dál. Do konce roku 2011 tak Xanthus vyinkasoval od dopravního podniku celkem 178 milionů. A například letos v lednu fakturoval servisní práce za 960 tisíc. Dopravní podnik navíc může mít s vypovězením smlouvy problémy. „Jestliže si firma Xantus hlídá svoje know-how a my bychom přešli k nějaké jiné společnosti, tak samozřejmě, než se přejde na nový systém, přinese to určitě nějaké problémy v řízení dopravy. Druhá věc je, že se musí zvážit, jak efektivní by to bylo,“ popisuje Magdalena Češková.
