Praha – Základní škola Plesingera-Božinova v Neratovicích je jeden z prvních vzdělávacích ústavů, který před tabuli a do lavic zavedl nový způsob výuky matematiky. Předmět, který na školách většinou nepatří mezi nejoblíbenější a v němž se čeští žáci v evropském průměru stále zhoršují, se zdejší vyučující snaží učit atraktivněji a logičtěji. Klíč k výuce je přitom prostý: použití deduktivních schopností dětí a více příkladů z praxe.
„Děti nejprve sbírají celou sérii různých zkušeností, na základě kterých si budují to matematické poznání a ten matematický jazyk,“ řekla k nové vyučovací metodě učitelka Jitka Michnová, která ji v jedné ze tříd ZŠ ing. M.Plesingera – Božinova v Neratovicích uvádí do praxe.
Například rovnice se tak žáci učí na příkladech s dvěma miskami vah, koulemi a závažím. Vše je v barvách a neznámá proměnná X přestává být strašákem. Zatímco v běžné praxi učitel nejdříve vyloží látku a poté ji ilustruje v praxi, neratovická škola tento postup obrátila. Vyučující děti k pochopení dovádí od konkrétního příkladu.
Jak probíhá vyučování v praxi? Podívejte se.
Hejného metoda. Počítáte obrazy?
Autorem metody je vysokoškolský pedagog a autor matematických učebnic Milan Hejný z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Jak ale říká, jím nabízený přístup není z jeho hlavy, přinesl si jej z rodiny a otcovy výchovy. Hejný vychází z toho, že znát neznamená odříkávat, ale především porozumět. Hbitá odpověď žáka, který se látku pouze naučil nazpaměť, totiž neznamená, že jí rozumí. Při výuce matematiky tedy využívá takových metod, při kterých si žáci mohou všechno vyzkoušet v praxi a proniknou tak přímo do řešeného problému.
Problém dnešní výuky matematiky Hejný přiblížil již dříve v rozhovoru pro Učitelské noviny. „Když se vás někdo zeptá, kolik máte doma na stěně obrazů, odpovíte správně, ale až po chvíli. Ve své paměti máte uloženo schéma vašeho bytu, a proto můžete obrazy spočítat. Ve škole je ale taková odpověď hodnocena slovy: Jde to z tebe jako z chlupaté deky. Nabiflovaný žák, který odpoví hbitě, dostane jedničku. Navzdory tomu, že o obrazech nemá představu,“ uvedl.
Neratovičtí sklízí úspěchy
Že zdánlivě banální přístup k výuce výrazně změní studijní výsledky žáků, dosvědčuje i úspěšnost třídy Jitky Michnové v matematických soutěžích. V loňském roce se matematické soutěže Cvrček pro 2. a 3. ročník zúčastnilo 8 000 dětí, jen 25 jich mělo plný počet bodů, a z toho pět žáků pocházelo právě z neratovické školy.
Novou metodou se zatím učí asi jen necelých deset procent žáků na prvním stupni. Většímu rozšíření nové metody podle jejího autora zatím brání fakt, že se nenašlo dost učitelů, kteří by chtěli změnit způsob své práce. Dalším důvodem je, že školy nemají peníze na nové učebnice.
