Praha - Církvím přicházejí první peníze v rámci majetkového vyrovnání se státem. Ještě před Vánocemi dostanou dohromady skoro dvě miliardy korun. Římským katolíkům stát vyplatí přes 1,5 miliardy, husité inkasují přes 100 milionů, evangelíci 75. Každý další rok to pak bude podobná částka navýšená o inflaci, stát bude církve vyplácet ještě dalších 29 let. Se zákonem v takovém znění, v jakém byl schválen, přitom souhlasí jen necelá čtvrtina veřejnosti, v principu považuje navrácení majetku církvím za spravedlivé necelá třetina Čechů.
Římskokatolická církev teď hodlá část peněz rozdělit jednotlivým diecézím, ty je investují třeba do oprav chátrajících budov, nebo na nové sociální projekty. Římskokatolická církev zřizuje také dva velké fondy. „První je Fond rezervy, který do budoucna má zachraňovat nějaké těžkosti, a druhý je Fond solidarity, kde se bohatší musí dělit s těmi chudšími,“ upřesnil kardinál Dominik Duka.
Podobné záměry s penězi od státu má i husitská církev. „Preferujeme investice do vlastního majetku, aby se do budoucnosti získaly finanční prostředky. Pak je to podpora sociální práce a sociálních projektů,“ uvedl patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta. Méně jasno mají pravoslavní, kteří se zatím přou, kdo bude správcem církevní kasy.
Ačkoliv měl stát vyplácet celkem 17 církví, jednu si mohl škrtnout. „Jedna z církví – Bratrská jednota baptistů – finanční náhrady od státu odmítla,“ potvrdila mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková. Tímto škrtem stát ušetří 228 milionů. Spolu s výplatou kompenzací stát postupně přestane posílat církvím každoroční peníze na provoz.
A zatímco se zástupci politických stran dohadují, jak dohled nad vydáváním majetku církvím zlepšit, některé pozemky jsou převáděny bez státního dohledu. Píše to alespoň deník Právo. Například řád boromejek získal zpět lukrativní pozemek v pražských Řepích, který obratem prodal. Podle informací deníku by si tak mohl přijít až na 40 milionů korun. Prodej už přezkoumává Státní pozemkový úřad.
Vrácení majetku církvím považuje za spravedlivé necelá třetina lidí (30 %), většina z nich sama sebe označila za věřící. Ovšem ani názory věřících na restituce nejsou zcela jednoznačné, i mezi silně věřícími je třetina těch, kteří nepovažují vrácení církevního majetku za spravedlivé. Míra souhlasu s navracením majetku církvím v posledních letech klesá, do roku 2007 s návratem majetku církvím souhlasily zhruba dvě pětiny občanů, v následujících letech míra souhlasu klesla pod jednu třetinu, dokázal aktuální průzkum STEM.
Výslovný souhlas se zákonem o církevních restitucích vyjadřuje necelá čtvrtina veřejnosti (22 %), téměř polovina dotázaných dokonce vyslovila kategorický nesouhlas. I mezi věřícími je necelá polovina těch, kteří nesouhlasí s platným zákonem o církevních restitucích.
Pokud položíme přímou otázku na platný zákon o církevních restitucích, zjišťujeme, že souhlas s ním vyslovuje necelá čtvrtina občanů. Většina veřejnosti s ním tedy nesouhlasí. Se zákonem o vyrovnání státu s církvemi v nadpoloviční většině souhlasí pouze stoupenci KDU-ČSL, ovšem i mezi nimi je třetina těch, kteří s ním nesouhlasí. U příznivců ostatních politických stran již celkem jednoznačně převažuje negativní názor, přičemž nejvýrazněji jej odmítají sympatizanti KSČM a ANO, poněkud méně často příznivci ODS a TOP 09.
40 procent Čechů považuje církve za užitečné
Dění kolem církevních restitucí v současné době významně ovlivňuje také postoje české veřejnosti k církevním institucím. Dvě pětiny občanů České republiky (39 %) považují církve za užitečné instituce, častěji jsou to lidé věřící v Boha. V loňském roce po schválení zákona o vyrovnání státu s církvemi významně ubylo lidí, kteří považují církve za užitečné instituce, letos se ale postoje veřejnosti vrátily k úrovni z let 2008 až 2011.
Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který se uskutečnil ve dnech 2. -9. prosince 2013. Respondenti byli vybíráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovídal soubor 1078 respondentů.
Církve už požádaly o 67 tisíc pozemků a 820 staveb
Církve a náboženské společnosti požádaly do konce října o více než 67 tisíc pozemků a 820 staveb. Další žádosti o vydání majetku mohou podle zákona podávat ještě do konce roku. Údaje zveřejnilo ministerstvo kultury na své webové stránce.
Nejvíce výzev eviduje Státní pozemkový úřad, o mnoho pozemků také zažádali církve Lesy České republiky. Diskutované výzvy se týkaly také Národního památkového ústavu, je mezi nimi například kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře zapsaný na seznamu UNESCO, památkou UNESCO je i zámek s přilehlými zahradami v Kroměříži, o který církev požádala včera.
Stát eviduje i několik žádostí o movitý majetek. Národní galerie v Praze dostala celkem osm žádostí o vydání uměleckých děl, jde především o obrazy Mistra Vyšebrodského oltáře nebo obrazy Petra Paula Rubense. Galerie zatím o vydání nerozhodla, chce ještě prozkoumat funkční souvislost obrazů s vydanými objekty. Římskokatolická farnost Veverská Bítýška dnes také předala Národní galerii výzvu k vydání obrazu Madony z Veveří, který je v současnosti vystaven v Praze.
Restituční dohoda mezi Zemanem a Dukou bude až v novém roce
Prezident Miloš Zeman a pražský arcibiskup Dominik Duka nestihnou uzavřít dohodu k církevním restitucím na Pražském hradě do konce roku, připadne to až na počátek nového roku. V dohodě má být obsažen fakt, že Správa Pražského hradu a kapitula si dotčené budovy navzájem darují.
