Praha – Až 100 tisíc lidí v Česku trápí zrádná Bechtěrevova nemoc. Jde o chronický zánět páteře, kdy její chrupavčité části v citlivých místech obaluje kostní tkáň. Nepříjemná choroba se projevuje pozvolna a právě její nenápadný nástup je zrádný. Řada pacientů se proto na lékaře obrací pozdě a ke specialistům dorazí až ve chvíli, kdy se mnohdy kvůli ztuhlosti skoro nemohou hýbat. Podrobnosti o tom, jak se žije a bojuje s Bechtěrevovou nemocí, mimo jiné nabídne sobotní TEP 24 v 11:05.
První příznaky nemoci se objeví nejčastěji mezi 18 a 30 lety. Chronický zánět páteře provázejí bolesti a čím dál větší omezení pohybu. Důvodem je tenka vrstva kosti, která pokrývá páteř v citlivých místech ohybu. „V nějakých 17 letech mě občas švihlo pořádně v zádech, tak jsem se léčil na chronickýho housera,“ říká pacient Karel Pásler, který vede klub pacientů s Bechtěrevovou nemocí v Pardubickém kraji.
Než se Karel Pásler dozvěděl správnou diagnózu, uběhlo 5 let. I dnes se řada lidí dostane ke specialistovi pozdě. Zejména u žen Bechtěrevovu nemoc v počátcích často neodhalí ani lékař. Muži totiž chorobou trpí třikrát častěji a má u nich i silnější projevy. „Zpoždění mezi diagnózou u mužů a žen je 9-13 let, což je hodně k tomu, aby nemoc pokročila,“ říká Marie Sedláčková z Revmatologického oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Včasná diagnóza je důležitá především proto, že u Bechtěrevovy choroby nejvíc pomáhá pohyb, kterému se bez správného nálezu pacienti často vyhýbají. Řadě pacientů nově pomáhá i biologická léčba, která ovlivňuje imunitní systém a zpomaluje tak postup nemoci. Ne každý ji ale dobře snáší. Metoda, která by nemoc úplně vyléčila, zatím neexistuje. I proto je včasná návštěva specialisty důležitá - ztuhnutí páteře totiž současná medicína už zvrátit neumí.
