Praha – Ministerstvo zdravotnictví výrazně zpřísňuje podmínky pro udělení pojišťovnou hrazeného lázeňského pobytu. K 1. říjnu vstoupí v platnost vyhláška o pravidlech pro příspěvky na lázně, která zkracuje standardní délku léčebného pobytu, zavádí pacientovu finanční spoluúčast a v případě některých onemocnění vyčleňuje z plateb pojišťovny obézní pacienty. Nově si budou muset celý pobyt hradit sami. Informují o tom dnešní Lidové noviny.
Chcete do lázní? S kily navíc to nepůjde
„U některých onemocnění je obezita vážný rizikový faktor, který přitom může pacient ovlivnit,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň důvody, proč s podzimem obézní pacienti (tzn. lidé s hodnotou BMI převyšující 30) na hrazený lázeňský pobyt nedosáhnou. Konkrétně se to týká lidí s cukrovkou, artrózou, vysokým krevním tlakem a po komplikovaných operacích žlučníku.
Prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha ale postup ministerstva vnímá jako diskriminaci lázeňství. „Je logické, že má pacient prokázat, že pro svůj zdravotní stav něco udělá. Je to ale diskriminace jednoho typu péče. Inzulin nikomu dát neodmítnou, když neshodí,“ uvedl Bláha v rozhovoru pro Lidové noviny.
Připlácení a zkrácení pobytu
Vyhláška, jejímž cílem je v rámci zdravotnických škrtů ušetřit na pojistném půl miliardy korun, dále zavádí u lázeňských pobytů model příspěvkové péče, kdy si pacient platí stravu a ubytování ze svého. Rovněž zkracuje délku pobytu z 25 na 21 dní a prodlužuje periodu, během které může pacient pobyt v lázních opakovat. Zatímco u většiny diagnóz směl člověk do lázní vyjet každý rok, nově se doba prodlouží na dvouletou prodlevu.
Zkrácení délky lázeňského pobytu ovšem Bláha vnímá jako pozitivní; doufá totiž, že do lázní přivede i ty pacienty, kteří by se k němu jinak z rozličných důvodů neodhodlali. „Předpokládáme, že se někteří pacienti domluví na 14denní pobyt, protože by je třeba na delší dobu nepustili z práce na dovolenou nebo by to jejich rozpočet neutáhl. Věříme, že přijede více lidí, že bude péče dostupnější,“ podotýká.
Lidé chtějí do lázní dřív, než začnou změny platit
Pojišťovny vydají ročně na lázně 3,5 miliardy korun. Úpravy poskytování lázeňské péče jsou součástí širších škrtů, k nimž ministerstvo Leoše Hegera (TOP 09) ve zdravotnictví přistupuje. Lázně a rehabilitace by se měly dostat na seznam nadstandardů; podle ministra totiž léčebné a rekonvalescenční pobyty nemají v současnosti tak velký smysl, jako měly v minulosti, protože se řada operací provádí laparoskopicky, čili šetrněji, a pacient se může častokrát už po týdnu vrátit do práce.
Avizovaná změna v systému přidělování lázeňských pobytů také v ordinacích praktiků zvýšila jejich poptávku, a to kolikrát až o čtvrtinu. Kdo totiž získá doporučení od lékaře na lázně do 1. října, bude posuzován ještě podle starých pravidel.