Praha – S odchodem Nečasovy vlády vyvstala otázka, jaký bude osud klíčových rozhodnutí, která měl kabinet udělat, a ostře sledovaných zákonů, jež má právě na stole nebo je poslal do už zdivočelé sněmovny. Není například jasné, kdo pojede příští týden reprezentovat Česko na summit do Bruselu, kde se má projednávat hospodářská budoucnost Evropy. Mraky se stahují nad možností čerpat od příštího roku nové miliardy z unijní kasy a svému horizontu se o další kus vzdaluje i dostavba Temelína.
První „na ráně“ je příští týden jednání špiček evropské politiky z pole exekutivy - v českých podmínkách tedy premiér. Petr Nečas však stěží může za Česko plánovat budoucnost Evropy. Logicky se proto nabízí otázka, zda se po šedivém koberci Rady EU v Bruselu neprojde po jedenácti letech prezident Miloš Zeman.
Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) na to ještě nepřišla řeč. „Zatím jsme o tom nemluvili na vládě,“ řekl webu ČT24 šéf diplomacie (mluvčí Zemana potvrdila, že ani prezident to zatím neřešil). Sám Schwarzenberg je přitom zastáncem toho, aby jel Petr Nečas, ačkoli podal demisi a nyní se ocitl mezi podezřelými v kauze šéfky svého kabinetu Jany Nagyové. „Bylo by vhodné, aby jel premiér, protože on tam všechny lidi zná. A to je nesmírná výhoda při takovém jednání,“ vysvětlil Schwarzenberg.
Podle politoložky VŠE Vladimíry Dvořákové by naopak mohla být pozice premiéra v demisi na jednání slabá - na rozdíl od nově zvoleného prezidenta se silným mandátem na pět let: „V momentě, kdy zahraniční politici komunikují s člověkem, o kterém vědí, že už politicky skončil, tak nebývá vtahován do strategických debat, protože se neví, kdo přijde po něm.“
Rozhodnutí, zda pojede Nečas, či Zeman, každopádně bude muset padnout - zejména pokud bude premiér obviněn. Pokud by jel prezident, nebyla by to žádná novinka. Václav Klaus si se Stanislavem Grossem summity střídal a díl reprezentace přiznal prezidentovi také Mirek Topolánek. Ten zase odřídil summit EU-USA v demisi, aniž by se to nějak projevilo na chodu schůzky. Sám Topolánek nicméně přiznal, že za to mohl hlavně lesk summitu kvůli přítomnosti tehdy neokoukaného Baracka Obamy.
Jiří Pehe, politolog New York University
„Vzhledem k našemu postavení, kdy jsme se sami svým odmítavým postojem k eurovalu a Lisabonské smlouvě postavili na vedlejší kolej, tak je teď jedno, kdo do Bruselu pojede. Česká republika nehraje velkou roli v rozhodování na evropské půdě.“
Řekni kde ty dotace jsou
Mnohem závažnější dopad než to, kdo pojede do Bruselu, mohou mít na Česko hmotné nedodělky Nečasova kabinetu. Kvůli vládní krizi se totiž nepodařilo dovést ke konečnému schválení klíčové protikorupční zákony, jejichž přijetí vyžaduje Evropská komise. Pokud se do konce roku nepodaří schválit zejména zákon o úřednících, který má přinést do státní správy stabilitu a ochránit administrativní cech před zvůlí politických šéfů, hrozí, že Česko přijde o dotace z evropských fondů. Ve hře je přitom až 500 miliard korun na dalších sedm let.
Podle vicepremiérky Karolíny Peake (LIDEM) je proto nutné, aby poslanci navzdory vládní krizi zákon v prvním čtení schválili do prázdnin. „Zákon byl odeslán do sněmovny a lhůty pro projednání běží. Aby se zákon stihl projednat před prázdninami, bude potřeba svolat mimořádnou schůzi. To je ale ještě stále možné,“ uvedla v rozhovoru pro portál ČT24.
Jenže návrh, který mají na stole poslanci, je podle odborníků z řad nevládních organizací, kteří normu připomínkovali, špatný. Upravovat se měl ještě během projednávání ve sněmovně. Na to ale zřejmě právě kvůli vybuzené opozici a rozvolnění loajality vládních poslanců nebude dostatek prostoru ani disciplíny. „Když teď budou politické strany v Parlamentu ztrácet čas tím, jak znovu vytvořit vládu, tak se to celé zdrží a může se stát, že nám prvního ledna Evropská komise zarazí přísun peněz,“ varuje politolog Jiří Pehe.
Aby předešly zastavení přísunu peněz z Bruselu, měly by strany bývalé koalice podle Peheho hledat společnou řeč s opozicí a zákon prosadit po vzájemném dialogu. To však bude velmi obtížné. Sociální demokracie považuje zákon o úřednících za „zcela chybný a neopravitelný“ a diskusi o něm odmítá. Místo toho navrhuje přijmout upravenou verzi služebního zákona z roku 2002. Tuto variantu by sice uvítaly i nevládní organizace, podle kterých by bylo možné tento návrh schválit do konce roku, protože již byl projednán s experty, avšak nepřijatelná je pro ODS a TOP 09.
Dědictví za 500 miliard
Přes 500 miliard korun z evropských fondů ale neohrožuje jen chybějící zákon o úřednících. Nečasova vláda nestihla dotáhnout do konce ani dohodu o partnerství s Evropskou komisí, na základě které má Česko v letech 2014 až 2020 čerpat dotace z evropských fondů. Na stole je zatím jen první verze dohody, ke které zatím není stanoveno například to, kolik peněz bude alokováno do jednotlivých programů, a doladit je potřeba i zacílení jednotlivých programů tak, aby se nepřekrývaly s úkoly státního rozpočtu.
Proti nové úpravě klíčového dokumentu se přitom zvedá ostrý odpor z krajů, se kterým se bude muset nový kabinet vypořádat. Návrh dohody připravený pod taktovkou Nečasova pravicového kabinetu totiž v reakci na problémy s rozkrádáním dotací v regionálním operačním programu Severozápad zřizuje pouze jeden integrovaný regionální program s centrálním dozorem MMR místo dosavadních sedmi. Levice, která nyní s výjimkou Prahy kontroluje rozdělování evropských peněz v regionech, ovšem tvrdí, že takové nastavení povede ke špatnému zacílení na lokální potřeby krajů a administrativnímu chaosu žadatelů o dotace.
Rozlousknutí tohoto dotačního oříšku by mohlo být pro budoucí vládu komplikované zvláště v případě, pokud by Česku na podzim vládl úřednický kabinet se slabým mandátem. Výsledkem by mohl být návrh, který Brusel nebude akceptovat, což by mohlo vést k zastavení proplácení eurodotací.
Neziskovky: Chabé padá s vládou
Na podvody a fatální chyby při rozdělování eurodotací v regionálním programu Severozápad, za které Česko Bruselu zaplatí pokutu ve výši 2,6 miliardy eur, měl reagovat také nový zákon o finanční kontrole. Ten měl zlepšit kontrolu hospodaření s veřejnými penězi a jasně stanovit odpovědnost politiků za chyby v této oblasti. I ten ale pád vlády zastihl teprve na cestě legislativním procesem.
Na schůzi sněmovny, kterou minulý týden přerušila právě vládní krize, jsou dokonce dvě verze zákona – předloha zamítnutá Senátem a její vládní novela. „Vratka ze Senátu se vůbec projednávat nebude,“ tvrdí Karolína Peake. Spolu s touto verzí zřejmě spadne pod stůl i novela, která ji měla doplnit. „Bohužel ani jeden z vládních návrhů nebyl kvalitní. Pro nás je dobře, že spadne pod stůl to špatné,“ upozornil expert na finanční kontrolu a řízení z think-tanku Good Governance Lukáš Wagenknecht. Zároveň dodal: „Pro Česko to dobře není.“ Dál totiž bude platit zákon z roku 2001, který se například v kauze zpronevěřených dotací v programu Severozápad ukázal jako bezzubý.
Good Governance se proto spolu s dalšími nevládními organizacemi bude snažit přimět novou vládu, ať bude jakákoliv, aby sáhla po zákonu o finančním řízení připraveném nezávislými experty. Wagenknecht přitom věří, že tváří v tvář současnému skandálu kolem korupce a zneužívání pravomocí vysoce postavenými úředníky a politiky bude v budoucnu ochota přijmout kvalitní protikorupční legislativu větší.
Tendr na Temelín by se mohl zpozdit
V neposlední řadě by pád vlády mohl ovlivnit také tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Největší zakázku v historii České republiky sice vypsal ČEZ, avšak stát je jeho majoritní vlastník, a tak se má i vláda k tendru vyjadřovat. Učinit tak měla podle vládního plánu do konce letošního roku. Teď se však věci přeházely. „Je těžko představitelné, že rozhodnutí o výběru vítěze padne bez vlády s jednoznačným mandátem,“ sdělil sám mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Je tedy možné, že vítěz nebude vybrán do konce letošního roku.
Posunutí harmonogramu nicméně není žádnou novinkou. Hovořilo se o něm již před vládní krizí. Tehdy bylo důvodem zhruba tříměsíční zpoždění způsobené vyřazením francouzské společnosti Areva ze soutěže a jejím následným odvoláním k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Pád vlády by nicméně mohl do určité míry ovlivnit i samotný výběr vítěze tendru. Zatímco Nečasovy postoje svědčily spíš o tom, že by za jeho vlády mohli zakázku dostat Američané, teď by se jazýček vah mohl přiklonit spíš na ruskou stranu. Prezident Zeman, který bude v nastalé situaci hrát roli nejsilnějšího politického hráče, by totiž raději viděl zakázku v rukou Rusů. Ke stranění Rusům by tedy mohl tlačit i budoucího premiéra. Podle Dvořákové by v tom mohl najít společnou řeč zvláště s ministrem průmyslu Martinem Kubou za ODS, který je jedním z možných kandidátů na premiéra.
